A2 kulturní čtrnáctideník 4/2021 - kropotkin (999-00-031-4159-0)

Elektronická kniha - ze série A2 2021, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Před sto lety, 8. února 1921, zemřel ruský publicista, cestovatel, geograf a geolog Petr Alexejevič Kropotkin, který se do historie zapsal především jako jeden z prvních teoretiků anarchokomunismu. „Anarchistický kníže“, jak se mu přezdívalo, promýšlel koncepty družstevnictví a komunitního života, jež jsou dodnes inspirativní. Klíčovým tematickým textem je esej Ondřeje Slačálka, který vysvětluje, v čem je Kropotkin stále aktuální. Mimo jiné se ptá: „Pokud se hroutí nejen světské řády a panovníci ‚z milosti boží‘, ale i ona ‚milost boží‘, která má jejich moc zajišťovat, kde hledat záruku před amorálním jednáním? Jak dosáhnout toho, aby se svět, který svrhl boha i pána, nestal bludištěm sadovských markýzů, v němž absolutní svoboda jedněch znamená ponížení a podmanění druhých, brutální a bez mezí?“ Mimo téma bych rád doporučil rozhovor s Pavlem Novotným, který na sklonku loňského roku... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2021, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky První letošní číslo věnujeme dragu, tedy oblasti plné vášně, excesů a hlavně svobody. A tohoto přístupu se drželi i Antonín Tesař a Šárka Gmiterková, kteří téma připravili. Drag je spojený s fluidní, leckdy provokativní identitou na rozhraní mezi mužským a ženským genderem, módou a kýčem, avantgardou a mainstreamem, show a životem. Původně subkulturní fenomén, který má kořeny v karnevalovém excesu, se v posledních deseti letech dostal do mainstreamu díky soutěžnímu pořadu RuPaul’s Drag Race. O jeho významu pro společenskou diskusi o genderu, sexualitě a sebevyjádření píše Aneta Dorazilová: „Drag queens ukazují veřejnosti, že jinakost spojená s neznámým a neobvyklým není nebezpečná, naopak může být velmi obohacující.“ Dvě hvězdy vzešlé z této soutěže – „prvotřídní ruskou štětku Katyu Zamolodchikovu a nejsprostší barbínu Trixie Mattel“ – představuje Šárka Gmiterková a o poněkud... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2021, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Hrdinskými postavami se hemží dějiny, historie literatury i popkultura. Charakterizují je striktně morální postoje, schopnost podstoupit oběť a nezřídka i nadpřirozené schopnosti, využívané v boji proti příkoří a ústrkům. Takoví hrdinové se ale v životě zpravidla nevyskytují a čím dál méně vystupují i v dobrých příbězích, takže tentokrát budou v hlavní roli antihrdinové. Opozice hrdiny a antihrdiny podle Jana Koláře „odhaluje paradoxní charakter lidské přirozenosti rozepjaté mezi dva nemožné póly“. Blanka Činátlová v textu věnujícím se povídkové tvorbě Matěje Hořavy, Vratislava Kadlece a Sylvy Fischerové dochází k závěru, že rozdíly mezi hrdiny a antihrdiny se u těchto autorů stírají, protože charakter postav se utváří „výhradně v toku řeči, jejíž významy jsou určovány proměnlivými vnějšími okolnosti“. Důležitou součástí tématu je literární portrét reálné historické „antihrdinky“... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2021, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky „Rozsah ženských svobod je obecným principem veškerého sociálního pokroku,“ napsal utopický socialista Charles Fourier v roce 1808. Přestože je termín utopický spojen s neplodným snílkovstvím, Fourierův výrok ukazuje, že utopické myšlení umělo odhalovat budoucnost daleko přesněji než soudobá reálpolitika. Podobně jako Jules Verne i utopisté předjímali – často rovněž románovou formou – technologické i sociální výdobytky nadcházejících staletí. Konec 20. století představoval i konec jedné éry utopické tradice, jež měla vyvrcholit a následně i padnout se Sovětským svazem. Toto číslo lze chápat mimo jiné i jako položení otázky, zda krach komunistického projektu provždy zdiskreditoval utopické aspirace, z nichž vyšel, nebo je naopak důvodem, proč se k nim vrátit. Přitakat utopii znamená dát přednost fragmentu, nápadu a dobrodružství před programem a šestá letošní Ádvojka se stává... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2021, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky O aktuálním dění v Rusku se dnes v médiích píše víc než dost, všechny příspěvky se však až do omrzení točí kolem tří klíčových slov: Putin, Navalnyj a Sputnik V. Kdy jste ale naposledy slyšeli něco nového z ruské hudby? Nebylo to náhodou dívčí duo Tatu před patnácti lety? V tomto čísle jsme se rozhodli prozkoumat současnou ruskou popovou produkci – tedy takovou, kterou z většiny tvoří a poslouchají lidé narození až po rozpadu Sovětského svazu. A co jsme zjistili? I v Rusku postupně slábne napodobování angloamerických vzorů a řada zajímavých hudebních projektů čerpá z domácí kultury nebo prvky obou kulturních okruhů provokativním způsobem mísí. Skupiny jako IC3PEAK nebo Shortparis, které se někdy otevřeně a jindy zastřeně vyjadřují k současné společenské situaci, dokázaly uspět navzdory jazykové bariéře i u zahraničního publika. Odkaz hudebních ikon minulé epochy (rockové skupiny Kino... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2021, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky „První z nich vládli Slovem, druzí jej pouze používali.“ Touto větou popsal v roce 1961 Jean-Paul Sartre situaci kolonizace, v níž existovalo 500 milionů lidí ze Severu a vedle nich jedna miliarda pět set milionů „domorodců“ z Jihu, kterým bylo plné lidství upíráno. Aktuální číslo Ádvojky přináší téma Dekolonizace a literatura a prostřednictvím odborných i čistě literárních textů předestírá, jak to vypadá, když si vezmou slovo tzv. postkoloniální autoři. Nejde přitom pouze o to, jak okcidentální spisovatelé a novináři podléhající nejrůznějším heterostereotypům psali a píší o Africe nebo o „málo rozvinutých zemích“ (cítíte tu povýšenost?), ale také o to, jak bývalí kolonizovaní píší sami o sobě a jak vidí potomky těch, kteří se podíleli na jejich utlačování. Jaké to je, nalézat vlastní identitu a jazyk, a přitom vzdorovat koloniálním škatulkám? „Africké postavy by měly být barvité,... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky První prázdninové číslo A2 je věnováno tématu, u kterého si sice příliš neodpočinete, ale rozhodně si u něho vytříbíte názory. Zaměřili jsme se na jednu frontu aktuálních kulturních válek: boj proti feminismu, genderu a emancipaci. Právnička a odborářka Šárka Homfray se v eseji čísla vrací k počátkům ženského emancipačního hnutí, podává typologii zpochybňování ženských práv a konstatuje, že debata o feminismu se neustále točí v bludném kruhu: „Feminismus a antifeminismus jsou jako dvě sestry, které se zrodily z téhož. Obojí vyvolala společnost nerovností a obojí přetrvá, dokud bude společnost na nerovnostech založena.“ V rozhovoru s politoložkou a filosofkou Zorou Hesovou se dozvídáme, proč se antigenderovými baštami staly země východní Evropy, a Eva Klíčová s přihlédnutím k literatuře a médiím ohledává kořeny antifeminismu české provenience. Nevidí je ve středoevropském klimatu „se... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Číslem o krajině navazujeme na sérii témat reflektujících vztahy mezi přírodou a kulturou. V tomto případě jde především o spojení psaní a putování krajinou – o její literární uchopení, ale také o její vliv na pisatele. K prostředí kolem nás lze přitom přistupovat mnoha různými způsoby. Zajímavé perspektivy ve své nové knize otevírá biolog Jiří Sádlo, s nímž jsme vedli rozhovor nejen o významu periferií a suburbií, ale také o potřebě krajinné pestrosti a o ekologických módách. Jiří Špičák nás ve svém eseji bere na „psychogeografickou“ procházku po břehu Mlýnského potoka mezi Řimicemi a Olomoucí: spolu s autorem pozorujeme plynoucí vodu, obcházíme řečiště a čekáme, kam nás jeho asociativní průzkum dovede. Jako úvod do tradice psaní o krajině doporučuji text Matouše Hrdiny, který referuje o paradoxu nepřekročitelné hranice lidského pohledu a vyzývá k posthumanistickému vnímání přírody.... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky O Arktidě a Antarktidě se v posledních letech mluví především v souvislosti s globálním oteplováním. Tato odlehlá místa, která by měla být zónami míru a mezinárodní spolupráce, představují čím dál palčivější geopolitické téma: kvůli tání ledu se otevírá severní mořská cesta a mocnosti se zajímají o těžbu surovin i strategické využití ledových pustin. Zároveň však hrozí globální ekologická katastrofa. „Arktida je hnacím motorem světového, a především evropského klimatu,“ píše polární vědec Jan Kavan, který připomíná český podíl na objevování Arktidy a zároveň přibližuje potíže, s nimiž se dnes setkávají vědci při výzkumu. Polární ekoložka Marie Šabacká zdůrazňuje nutnost systémové změny a popisuje tání ledovců i jejich symbolické pohřby: „Pokud jste promeškali nedávné pohřby islandského ledovce Okjökull nebo švýcarského Pizolu, věřte, že v nejbližších letech bude dost příležitostí se nějaké podobné... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky O tom, jak se během lockdownu dotklo omezení umělců i kulturních institucí, jsme letos obsáhle referovali v červnovém čísle s tématem Kultura v karanténě. Nyní se k tomuto bohužel stále aktuálnímu tématu vracíme a zjišťujeme, jak se s druhou vlnou nákazy vypořádávají galerie. „Na jaře se dala pozorovat solidarita, ale s příchodem druhé vlny jí ubylo – ta apatie je koneckonců znát v celé společnosti,“ říká Michal Mánek z galerie Svit a informuje mimo jiné o tom, jaký má současná situace dopad na prodej umění. Kromě nutnosti prezentace umění v digitálním prostředí pozorujeme i snahy vystavovat nezávisle na galerijním provozu, například ve výlohách. Viktória Pardovičová se v souvislosti s projektem Merzbau Revisited ptá, zda se mění podstata uměleckého díla, pokud je tvořeno digitálně za pomoci virtuální reality. Mariana Pecháčková zase hodnotí výstavu ARTakeaway, která proběhla v ulicích Prahy 7. Text... (alza.cz)

eBook:,Před sto lety, 8. února 1921, zemřel ruský publicista, cestovatel, geograf a geolog Petr Alexejevič Kropotkin, který se do historie zapsal především jako jeden z prvních teoretiků anarchokomunismu. „Anarchistický kníže“, jak se mu přezdívalo, promýšlel koncepty družstevnictví a komunitního života, jež jsou dodnes inspirativní. Klíčovým tematickým textem je esej Ondřeje Slačálka, který vysvětluje, v čem je Kropotkin stále aktuální. Mimo jiné se ptá: „Pokud se hroutí nejen světské řády a panovníci ‚z milosti boží‘, ale i ona ‚milost boží‘, která má jejich moc zajišťovat, kde hledat záruku před amorálním jednáním? Jak dosáhnout toho, aby se svět, který svrhl boha i pána, nestal bludištěm sadovských markýzů, v němž absolutní svoboda jedněch znamená ponížení a podmanění druhých, brutální a bez mezí?“ Mimo téma bych rád doporučil rozhovor s Pavlem Novotným, který na sklonku loňského roku vydal pozoruhodný básnický diptych Zápisky z garsonky a Dědek, zachycující dětství v libereckém paneláku. Závěrem provozní informace: tímto číslem završuji své devítileté šéfredaktorské působení v A2 a s potěšením předávám štafetu Lukáši Rychetskému. Funkci zástupce šéfredaktora bude vykonávat literární redaktor Michal Špína a já se budu i nadále starat o literární rubriku. Žádné dramatické loučení se tedy nekoná a není třeba se obávat radikálních změn či restrukturalizací. A2 zůstává kulturním médiem, v němž se tříbí vkus i názory, platformou, která se nebojí nových trendů, ale zůstává věrná zdánlivě archaickému nosiči, jímž je nebělený recyklovaný novinový papír. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2021, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Před lety, ještě za studií, jsme se s kamarádem Matoušem Jaluškou rozhodli překládat Dantovu Božskou komedii do podkrkonošského nářečí, které jsme dosud měli v paměti od příbuzenstva z rodného kraje. Jednotlivá trojverší převedená do prózy jsme pak anonymně zveřejňovali na Twitteru, kde jsou dodnes k vidění pod účtem @jizerie. Už nevím, co nás tehdy vyhecovalo, ale dostali jsme se až k závěru třetího zpěvu Pekla. Na jeho bránu jsme napsali „Takže vý, kerý sem dete pobejť, račejc předem nechejte každýho doufániho“ a těšili jsme se, až do něj začneme usazovat hříšníky. Jenže se před námi začala vršit příliš těžká rozhodnutí: má v pekle trpět Trautenberk, pytláci, myslivci, ministři tehdejší Nečasovy vlády, anebo původní postavy Dantovy doby? Zábava pro pár desítek přihlížejících tím skončila, ale snad jsem díky ní pochopil něco z trvanlivosti Dantova díla. Kdo z nás by si občas... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Vítejte v Liberty City, městě, kde je vše dovoleno a kde můžete vyzkoušet ledacos, co se v reálném světě příčí morálce i zákonům – mlácení náhodných chodců, kradení aut, užívání drog, vraždění, potyčky s policií. Pět dílů herní série Grand Theft Auto, známé pod zkratkou GTA, lze ovšem také chápat jako simulátor kapitalismu. A právě tato oblíbená, byť v mnoha ohledech kontroverzní hra, jež nás zavádí do světa „páchnoucího potem, penězi, benzínem a krví“ a která s vydáním každého pokračování vyvolává mediální diskuse, je tématem dalšího letního čísla. Ptáme se, jaké to je, stát se virtuálními gangstery a hyperkonzumenty, a snažíme se přijít na to, proč to tak přitahuje širokou herní obec. (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Na konci srpna zemřela ve věku devadesáti tří let polská historička literatury, pedagožka a feministka Maria Janion. „Vykreslila obraz jakoby z jiného světa, jakési podivné polské podsvětí plné šílenců, upírů, rusalek a dalších vyloženě pohanských bytostí, kteří jsou, jak říká, našimi pravými předky. Tohle je naše skutečné dědictví, bez ohledu na to, jak moc jsme se snažili přestrojit za tuhle spořádanou, westernizovanou, slušně vychovanou zemi,“ říká o postavení Janion v kultuře našich severních sousedů, již si automaticky spojujeme s přívlastkem „katolická“, teoretička a novinářka Agata Pyzik. O vzácné schopnosti přední polské odbornice na romantismus učit, inspirovat a vtahovat do svého světa píše v osobně laděné vzpomínce polsko-německá spisovatelka Brygida Helbig a emancipační aspekt její esejistiky ve svém článku akcentuje krakovská polonistka Anna Pekaniec. V češtině Janion... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Aktuální číslo se věnuje především otázkám identity, aktivismu a vyjadřování jinakosti skrze umělecká díla. A může sloužit i jako průvodce po českých, ale i zahraničních přístupech k problematice LGBT+. O důležitosti vytváření archivů, které pracují s objekty soukromého, komunitního či veřejného typu, píše v eseji Natálie Drtinová, která tematický blok připravila. Dočteme se i o třech příkladných výstavách nebo o české gay kultuře během normalizace. Andrea Vatulíková zase vysvětluje, proč a jak může být v kontextu umění tvořeného převážně heterosexuálními muži užitečný termín „lesbická umělkyně“. Viktória Pardovičová se zaměřila na dílo fotografky a kurátorky Michelle Adlerové, která se mimo jiné zabývá fenoménem transgenderu. V rozhovoru Ondřeje Teplého s umělcem Janem Matýskem, který byl pořízen při sledování fotbalového zápasu mezi RB Lipsko a Bayernem Mnichov, se dočtete o... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Druhé prázdninové číslo A2 věnujeme výuce literatury. Tematické texty se ovšem netýkají jen didaktiky, školské praxe, státních maturit a problematiky literárního kánonu, který vzniká jako důsledek povinného testování studentů. Ohledávají také úlohu čtení a interpretace textů ve vzdělávání a v životě obecně. Opakovaně přitom narážíme na nespokojenost se současným způsobem prověřování znalostí o literárních dílech a jejich autorech. V čem je tedy problém? Jak píší vysokoškolští pedagogové Jiří Koten a Michaela Kotenová: „Povinnost se plní podle šablony – do předem připravených nádob se nalévá žádaný obsah a učitel u maturity jen kontroluje, jestli nálev dosáhl pomyslné rysky.“ Překladatel Martin Pokorný zase o systému státních maturit a z něho plynoucího přístupu žáků k výuce říká: „Čeština je dnešní ruština – všichni se ji učí a musí z ní odmaturovat, zároveň ale každému jde jedním... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky V těchto dnech uplyne 250 let od narození Georga Wilhelma Friedricha Hegela, filosofa, který změnil pojetí dějinnosti a někdy se také ocitá na lavici obžalovaných za totalitarismy dvacátého století. Často je pak čten zúženě, případně vůbec. My nabízíme jiného Hegela. Začněme esejem Terezy Matějčkové, který přehledně shrnuje, proč se „chcíplý pes“ Hegel stále těší oblibě. Jakub Rákosník píše o konci dějin, který si v devadesátých letech vypůjčil u příležitosti rozpadu východního bloku Francis Fukuyama, a snaží se definovat „fascinující fenomén“ Hegelova myšlení, jež bývá spojováno s většinou ideologií modernity. O obnovení zájmu československých filosofů o Hegelovo dílo v šedesátých letech referuje Jiří Růžička a o spojitosti s Velkou francouzskou revolucí nebo Marxem, který „postavil Hegela z hlavy na nohy“, píše Milan Znoj. O výkladech dialektiky prostřednictvím nevkusných vtipů... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky V letošní okurkové sezóně se stala věc nevídaná – narušily ji totiž dvě literární události, které zarezonovaly i mimo literární kruhy. Nepřekvapivě to byly biografie: vzpomínky na režiséra Pavla Juráčka od Dani Horákové a kunderovská monografie od Jana Nováka. První kniha, v níž se partnerka ohlíží za životem a deníky svého někdejšího muže, byla přijata s nadšením, druhá, v níž se známý bijec komunistů ohlíží za životem Milana Kundery, byla opakovaně odsuzována pro svou nevkusnost. K oběma dílům se ve svém eseji vztahuje Blanka Činátlová, která životopisné téma tohoto čísla připravila. Mimo jiné se od ní dozvíme, proč „jsou oba texty podobně úmorné a nesnesitelné“. O literární teorií zatracované recepci díla na základě osudů autora píše Anna Martinovská. Jan Kolář se zamýšlí nad podstatou autobiografického psaní na základě četby Vaculíkova Českého snáře a Hrabalových vzpomínkových... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Asi každý, kdo někdy otevřel zahraniční tisk, si všiml, jak nesouměřitelně obsáhlá v něm oproti českým novinám bývá rubrika zpravodajství ze světa. Jednou ze zemí, které česká média spíše opomíjejí, je bezesporu Indie. Turbulentní proměny, jimiž v posledních letech tento asijský subkontinent prochází, si přitom zaslouží pozornost už proto, že řada jevů, které Evropu teprve čekají, je na indickém poloostrově žitou realitou. Bohužel jde vesměs o negativní trendy. Jak klimatická změna, tak razantní neoliberální reformy premiéra Naréndry Módího mají bezprostřední devastační dopad na život ve městech i na venkově – a je jen těžko představitelné, že by se tato míra destabilizace druhé nejlidnatější země světa dříve či později netýkala nás všech. Pozitivní zprávou je nicméně vzrůstající odpor k zastaralým neokoloniálním paradigmatům a také rozmanitost forem politické opozice, jakkoli ji... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Název Krize vysokých škol je tak trochu z nouze ctnost. Ačkoli se všechny texty věnují problematickým aspektům současného vysokého školství, je těžké pro ně nalézt jednotné zastřešení. Možná je ale slovo krize nakonec nejpříhodnější, protože se do tématu otiskují jak aktuální kauzy (dekolonizace, genderová nerovnost), tak i radikální změna výuky, způsobená nepříznivými vnějšími okolnostmi posledního roku. Doporučuji začít rozhovorem s filosofem a někdejším proděkanem FF UK pro vědu a výzkum Vojtěchem Kolmanem. Dočtete se o tom, jak se v akademickém prostředí projevuje populismus, o vztahu vědeckého zkoumání a ideologie či významu humanitních věd pro společnost: „Vzdělání člověka nedělá lepším, jen mu dává víc možností, a činí ho tak svobodnějším a adaptabilnějším vůči změnám, včetně dopadů krize.“ Manifestu dekolonizace, jejž v září zveřejnili studenti a vyučující Univerzity Karlovy,... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 32 stran, česky Bitva na Bílé hoře, od níž 8. listopadu uběhlo 400 let, je v českých dějinách spojena s mnoha mýty a právě na ty jsme se zaměřili v aktuálním čísle. Vojenský střet, po němž v českých zemích získala nadvládu římskokatolická víra, posloužil jako „vyprávění o dějinách, které nenapsali vítězové, ale poražení, aby se z nich (znovu?) vítězové stali“. To konstatuje Matouš Jaluška v zamyšlení nad povídkovým souborem „Horo Bílá – horo kletá!“, z nějž vystupuje trauma porážky jako podvědomý přelud ucelenosti a síly, jako předzvěst dalšího růstu. Milena Bartlová píše o nacionalistickém dědictví této „potyčky“, které se po roce 1918 stalo prostředkem konstrukce moderního státu a národa. Bitvu popisuje jako definitivní konec politického uspořádání „dvou století mezi husitskými válkami a Bílou horou, kdy v českých zemích panovala tehdy zcela unikátní situace vzájemného uznávání různých vyznání“. O... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 40 stran, česky Po kánonu světové literatury po roce 2000, který jsme vám v A2 předestřeli před dvěma lety, jsme se tentokrát pustili do poněkud ožehavějšího záměru: nastínit český literární kánon uplynulých tří desetiletí. Většina z nás je v tomto ohledu poznamenána školní výukou. Avšak obecně sdílený školní kánon až na výjimky končí před rokem 1989. Pro podzimní literární přílohu, kterou najdete v tomto čísle, jsme tedy sestavili vlastní seznam klíčových knih posledních třiceti let. Pochopitelně se tak dostáváme na nejistou půdu časovosti a osobních preferencí. Kánon je navíc problematická kategorie i proto, že souvisí s autoritou. Jak se ale dozvíme v eseji Jakuba Vaníčka, je zde „především proto, aby nám vytyčil mantinely, v rámci nichž jsme schopni či ochotni spolu mluvit“. A právě o diskusi jde především. Zatím jediným „oficiálně“ kanonizovaným polistopadovým dílem je román Sestra Jáchyma... (alza.cz)

eBook:,První letošní číslo věnujeme dragu, tedy oblasti plné vášně, excesů a hlavně svobody. A tohoto přístupu se drželi i Antonín Tesař a Šárka Gmiterková, kteří téma připravili. Drag je spojený s fluidní, leckdy provokativní identitou na rozhraní mezi mužským a ženským genderem, módou a kýčem, avantgardou a mainstreamem, show a životem. Původně subkulturní fenomén, který má kořeny v karnevalovém excesu, se v posledních deseti letech dostal do mainstreamu díky soutěžnímu pořadu RuPaul’s Drag Race. O jeho významu pro společenskou diskusi o genderu, sexualitě a sebevyjádření píše Aneta Dorazilová: „Drag queens ukazují veřejnosti, že jinakost spojená s neznámým a neobvyklým není nebezpečná, naopak může být velmi obohacující.“ Dvě hvězdy vzešlé z této soutěže – „prvotřídní ruskou štětku Katyu Zamolodchikovu a nejsprostší barbínu Trixie Mattel“ – představuje Šárka Gmiterková a o poněkud přehlížených drag kings píše Antonín Tesař. Drag queens v hudbě, zejména pak zpěvačce a hvězdě filmů Johna Waterse známé jako Divine, se věnuje Ondřej Klimeš. O českých travesti shows od osmdesátých let do současnosti mluví jeden z nejznámějších českých travesti umělců Chi Chi Tornádo, podle něhož první českou oficiální drag queen byl mim Jaroslav Čejka. Od členek souboru House of Garbáge se mimo jiné dozvíte, že pro některé z nich je drag způsobem zkoumání vlastního genderu, pro další je to styl života v komunitě nebo relaxace a pro jiné prostě skvělá zábava. Berte to jako výzvu! (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Hrdinskými postavami se hemží dějiny, historie literatury i popkultura. Charakterizují je striktně morální postoje, schopnost podstoupit oběť a nezřídka i nadpřirozené schopnosti, využívané v boji proti příkoří a ústrkům. Takoví hrdinové se ale v životě zpravidla nevyskytují a čím dál méně vystupují i v dobrých příbězích, takže tentokrát budou v hlavní roli antihrdinové. Opozice hrdiny a antihrdiny podle Jana Koláře „odhaluje paradoxní charakter lidské přirozenosti rozepjaté mezi dva nemožné póly“. Blanka Činátlová v textu věnujícím se povídkové tvorbě Matěje Hořavy, Vratislava Kadlece a Sylvy Fischerové dochází k závěru, že rozdíly mezi hrdiny a antihrdiny se u těchto autorů stírají, protože charakter postav se utváří „výhradně v toku řeči, jejíž významy jsou určovány proměnlivými vnějšími okolnosti“. Důležitou součástí tématu je literární portrét reálné historické „antihrdinky“ Agnessy Mironovové. Ta se ve svých vzpomínkách, které balancují na hraně fikce, vrací do třicátých let 20. století, kdy byla ženou vysokého důstojníka Čeky a užívala si exkluzivního blahobytu během zuřícího hladomoru – až do chvíle, než byl její muž popraven a plné stoly lázeňských sanatorií vystřídala bída gulagu. O popkulturních podobách antihrdinství se pak dočtete v rozhovoru s Marcem Favarem, který se točí kolem komiksových postav, nebo v reflexi seriálu Cobra Kai, jenž se vrací k osmdesátkovému blockbusteru Karate Kid a relativizuje jeho pojetí dobra a zla. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„Rozsah ženských svobod je obecným principem veškerého sociálního pokroku,“ napsal utopický socialista Charles Fourier v roce 1808. Přestože je termín utopický spojen s neplodným snílkovstvím, Fourierův výrok ukazuje, že utopické myšlení umělo odhalovat budoucnost daleko přesněji než soudobá reálpolitika. Podobně jako Jules Verne i utopisté předjímali – často rovněž románovou formou – technologické i sociální výdobytky nadcházejících staletí. Konec 20. století představoval i konec jedné éry utopické tradice, jež měla vyvrcholit a následně i padnout se Sovětským svazem. Toto číslo lze chápat mimo jiné i jako položení otázky, zda krach komunistického projektu provždy zdiskreditoval utopické aspirace, z nichž vyšel, nebo je naopak důvodem, proč se k nim vrátit. Přitakat utopii znamená dát přednost fragmentu, nápadu a dobrodružství před programem a šestá letošní Ádvojka se stává průvodkyní po utopickém archipelagu. Je možné plout od připomínky stopadesátého výročí Pařížské komuny přes reflexi multižánrového solarpunku až k roli utopií v urbanismu a architektuře ve zbrusu nové rubrice Veřejný prostor, o niž se bude starat Alžběta Medková. V dystopické současnosti našich osamělých, lockdownem izolovaných ostrovů může být čtení o utopiích obzvlášť inspirativní díky tomu, že představují princip naděje. Tu patrně nejlépe v aktuálním čísle artikuluje úryvek z básnického cyklu Zimní cesta do Prahy rakouské spisovatelky Ingeborg Bachmann: „Zde se mnou slovo hraničit smí v pokoji a míru./ Když Čechy leží u moře, uvěřím ještě mořím./ Jestliže mořím uvěřím, pak začnu doufat v zem.“ (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„První z nich vládli Slovem, druzí jej pouze používali.“ Touto větou popsal v roce 1961 Jean-Paul Sartre situaci kolonizace, v níž existovalo 500 milionů lidí ze Severu a vedle nich jedna miliarda pět set milionů „domorodců“ z Jihu, kterým bylo plné lidství upíráno. Aktuální číslo Ádvojky přináší téma Dekolonizace a literatura a prostřednictvím odborných i čistě literárních textů předestírá, jak to vypadá, když si vezmou slovo tzv. postkoloniální autoři. Nejde přitom pouze o to, jak okcidentální spisovatelé a novináři podléhající nejrůznějším heterostereotypům psali a píší o Africe nebo o „málo rozvinutých zemích“ (cítíte tu povýšenost?), ale také o to, jak bývalí kolonizovaní píší sami o sobě a jak vidí potomky těch, kteří se podíleli na jejich utlačování. Jaké to je, nalézat vlastní identitu a jazyk, a přitom vzdorovat koloniálním škatulkám? „Africké postavy by měly být barvité, exotické a excentrické – uvnitř však prázdné, bez vlastního hlasu,“ napsal s patřičnou mírou ironie keňský spisovatel Binyavanga Wainaina v provokativní stati Jak psát o Africe, která je ideálním vstupem do tématu čísla. Jakkoliv platí, že o většině zahrnutých článků nelze přemýšlet bez jejich přímého napojení na postkoloniální studia, dojde i na problematizaci interdisciplinárního oboru, který se u nás teprve pomalu etabluje. „Bylo nezbytné se osvobodit od kolonizace, a teď je třeba se osvobodit od výsadních postkoloniálních výkladů,“ tvrdí alžírský spisovatel Kamel Daoud, který svou kritikou všech bez rozdílu možná poněkud předbíhá současnou realitu. Nakonec ale přece skutečně nejde o etnickou či jazykovou příslušnost jednotlivých autorů a autorek, nýbrž o jedinečnost hlasů a slov, které zkrátka stojí za to číst. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,O aktuálním dění v Rusku se dnes v médiích píše víc než dost, všechny příspěvky se však až do omrzení točí kolem tří klíčových slov: Putin, Navalnyj a Sputnik V. Kdy jste ale naposledy slyšeli něco nového z ruské hudby? Nebylo to náhodou dívčí duo Tatu před patnácti lety? V tomto čísle jsme se rozhodli prozkoumat současnou ruskou popovou produkci – tedy takovou, kterou z většiny tvoří a poslouchají lidé narození až po rozpadu Sovětského svazu. A co jsme zjistili? I v Rusku postupně slábne napodobování angloamerických vzorů a řada zajímavých hudebních projektů čerpá z domácí kultury nebo prvky obou kulturních okruhů provokativním způsobem mísí. Skupiny jako IC3PEAK nebo Shortparis, které se někdy otevřeně a jindy zastřeně vyjadřují k současné společenské situaci, dokázaly uspět navzdory jazykové bariéře i u zahraničního publika. Odkaz hudebních ikon minulé epochy (rockové skupiny Kino a punkrockového psance Jegora Letova) je sice stále živý, ale z rocku už se stal v podstatě neškodný žánr. „Ruský rock skončil, když fízlové přestali pronásledovat rockery,“ píše Arťom Rondarev v eseji o proměnách obrazu policie v ruské populární hudbě. V dnešní době policejní represi čelí hlavně rappeři – své o tom ví i Husky, který si odseděl dvanáct dní ve vězení za to, že v Krasnodaru rapoval na střeše auta. Slova jeho slavné skladby Panelák si spolu s texty dalších výrazných interpretů můžete přečíst na straně 22. Všechny mají sociálně kritický podtón a jsou plné bolesti a deziluze. Jejich autoři se ale odvažují pojmenovat situaci ve vlastní zemi – a bez toho žádná změna poměrů není možná. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor KMS – Křesťanská misijní společnost, 36 stran, česky Život víry – rozmanité stránky církvemezidenominační měsíčník, který vydává Křesťanská misijní společnost V červnovém čísle najdete: * téma: Ztracený rok?Byl Duch svatý v uplynulém roce taky v karanténě? Co nám může zkušenost z pandemie dát dobrého? Jak naše reakce na společenské krize vysvětlují věřící psychologové? Co nám může pomoct přežít těžké časy? A nebude se nám ještě po lockdownu stýskat? I nad těmito otázkami přemýšlejí Pavel Černý, Andrea Jarošová, Ludmila Pohanková, Jana Frantíková nebo Tomáš Coufal.K tématu přispělo i několik dalších křesťanů z různých míst Česka, kteří během lockdownu začali dělat něco nového, zapojili se do služby nebo čas jinak dobře využili.+ kreslený vtip Pavla Bosmana * rozhovor – Michal Klesnil: „Věřících bezdomovců znám docela dost“Michal Klesnil je „multifunkční kazatel“: Už léta věnuje svůj čas lidem, kteří žijí na... (alza.cz)

eBook:,Vítejte v Liberty City, městě, kde je vše dovoleno a kde můžete vyzkoušet ledacos, co se v reálném světě příčí morálce i zákonům – mlácení náhodných chodců, kradení aut, užívání drog, vraždění, potyčky s policií. Pět dílů herní série Grand Theft Auto, známé pod zkratkou GTA, lze ovšem také chápat jako simulátor kapitalismu. A právě tato oblíbená, byť v mnoha ohledech kontroverzní hra, jež nás zavádí do světa „páchnoucího potem, penězi, benzínem a krví“ a která s vydáním každého pokračování vyvolává mediální diskuse, je tématem dalšího letního čísla. Ptáme se, jaké to je, stát se virtuálními gangstery a hyperkonzumenty, a snažíme se přijít na to, proč to tak přitahuje širokou herní obec. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,První prázdninové číslo A2 je věnováno tématu, u kterého si sice příliš neodpočinete, ale rozhodně si u něho vytříbíte názory. Zaměřili jsme se na jednu frontu aktuálních kulturních válek: boj proti feminismu, genderu a emancipaci. Právnička a odborářka Šárka Homfray se v eseji čísla vrací k počátkům ženského emancipačního hnutí, podává typologii zpochybňování ženských práv a konstatuje, že debata o feminismu se neustále točí v bludném kruhu: „Feminismus a antifeminismus jsou jako dvě sestry, které se zrodily z téhož. Obojí vyvolala společnost nerovností a obojí přetrvá, dokud bude společnost na nerovnostech založena.“ V rozhovoru s politoložkou a filosofkou Zorou Hesovou se dozvídáme, proč se antigenderovými baštami staly země východní Evropy, a Eva Klíčová s přihlédnutím k literatuře a médiím ohledává kořeny antifeminismu české provenience. Nevidí je ve středoevropském klimatu „se zesíleným smyslem pro ironii a černý humor“, jímž nedůvěru k feministickým myšlenkám vysvětloval Václav Havel, ale v tradici disentu nebo v dezinformačním diskursu devadesátých let, jehož součástí byli například i Josef Škvorecký či Ludvík Vaculík. Mariana Prouzová interpretuje dílo umělkyně Tracey Emin, svázané s tělesností, sexualitou a autobiografičností, a o banálním antifeminismu esejistky Camille Paglii, která se sama bůhvíproč považuje za nástupkyni Susan Sontag, píše Natálie Drtinová. Doporučuji i ekologické texty Terezy Stöckelové a Matouše Hrdiny, které by mohly zchladit popírače klimatické krize, jejichž hlasy po vydatných deštích z uplynulých týdnů opět nabraly na síle. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Číslem o krajině navazujeme na sérii témat reflektujících vztahy mezi přírodou a kulturou. V tomto případě jde především o spojení psaní a putování krajinou – o její literární uchopení, ale také o její vliv na pisatele. K prostředí kolem nás lze přitom přistupovat mnoha různými způsoby. Zajímavé perspektivy ve své nové knize otevírá biolog Jiří Sádlo, s nímž jsme vedli rozhovor nejen o významu periferií a suburbií, ale také o potřebě krajinné pestrosti a o ekologických módách. Jiří Špičák nás ve svém eseji bere na „psychogeografickou“ procházku po břehu Mlýnského potoka mezi Řimicemi a Olomoucí: spolu s autorem pozorujeme plynoucí vodu, obcházíme řečiště a čekáme, kam nás jeho asociativní průzkum dovede. Jako úvod do tradice psaní o krajině doporučuji text Matouše Hrdiny, který referuje o paradoxu nepřekročitelné hranice lidského pohledu a vyzývá k posthumanistickému vnímání přírody. Konkrétními příklady silných autorských přístupů jsou medailony britského spisovatele Iaina Sinclaira a americké esejistky Rebeccy Solnit od Jonáše Zbořila a Miloše Hrocha. Tématu krajiny se dotýkáme i na výtvarných stránkách v rozhovoru s Milošem Vojtěchovským a v recenzi ústecké výstavy Poslední den stvoření, která se zabývá rekultivací vytěžené krajiny. A dostáváme se i do krajin virtuálních – Ondřej Trhoň píše o rozvíjení citlivosti k lesním porostům a divočině skrze hraní videoher. Ale ještě lepší bude sbalit si batoh, přibalit novou Ádvojku a vydat se vstříc skutečné krajině – ať už to budou hory nebo skládka na kraji velkoměsta, bude to stát za to! (knihydobrovsky.cz)

eBook:,V těchto dnech uplyne 250 let od narození Georga Wilhelma Friedricha Hegela, filosofa, který změnil pojetí dějinnosti a někdy se také ocitá na lavici obžalovaných za totalitarismy dvacátého století. Často je pak čten zúženě, případně vůbec. My nabízíme jiného Hegela. Začněme esejem Terezy Matějčkové, který přehledně shrnuje, proč se „chcíplý pes“ Hegel stále těší oblibě. Jakub Rákosník píše o konci dějin, který si v devadesátých letech vypůjčil u příležitosti rozpadu východního bloku Francis Fukuyama, a snaží se definovat „fascinující fenomén“ Hegelova myšlení, jež bývá spojováno s většinou ideologií modernity. O obnovení zájmu československých filosofů o Hegelovo dílo v šedesátých letech referuje Jiří Růžička a o spojitosti s Velkou francouzskou revolucí nebo Marxem, který „postavil Hegela z hlavy na nohy“, píše Milan Znoj. O výkladech dialektiky prostřednictvím nevkusných vtipů o krachujících manželstvích se dozvíme z textu Vojtěcha Ondráčka, jenž se zaměřil na oživování hegelovského odkazu v díle Slavoje Žižeka. A v rozhovoru emeritní profesor filosofie na FF UK Milan Sobotka vzpomíná na svoji akademickou dráhu spojenou s výukou dějin filosofie a vysvětluje, proč před Hegelem dává přednost Kantovi. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,O tom, jak se během lockdownu dotklo omezení umělců i kulturních institucí, jsme letos obsáhle referovali v červnovém čísle s tématem Kultura v karanténě. Nyní se k tomuto bohužel stále aktuálnímu tématu vracíme a zjišťujeme, jak se s druhou vlnou nákazy vypořádávají galerie. „Na jaře se dala pozorovat solidarita, ale s příchodem druhé vlny jí ubylo – ta apatie je koneckonců znát v celé společnosti,“ říká Michal Mánek z galerie Svit a informuje mimo jiné o tom, jaký má současná situace dopad na prodej umění. Kromě nutnosti prezentace umění v digitálním prostředí pozorujeme i snahy vystavovat nezávisle na galerijním provozu, například ve výlohách. Viktória Pardovičová se v souvislosti s projektem Merzbau Revisited ptá, zda se mění podstata uměleckého díla, pokud je tvořeno digitálně za pomoci virtuální reality. Mariana Pecháčková zase hodnotí výstavu ARTakeaway, která proběhla v ulicích Prahy 7. Text kunsthistoričky a kurátorky Dorothee Richter, shrnující historii digitálních médií, poukazuje mimo jiné na politické konsekvence rozmachu digitální sféry, zejména na krizi demokratických institucí. Na závěr bych rád ocitoval úryvek z říjnového komuniké Zapatovy armády národního osvobození, jemuž se věnuje článek Petra Mareše: „Pozorujeme a posloucháme nemocný svět a společnost roztříštěnou na miliony navzájem si odcizených lidí, tápajících v mlhách individuálního přežití, ale sjednocených útlakem systému, který je ochoten udělat cokoli, aby uhasil svou žízeň po zisku, i když už je zřejmé, že jeho směřování je v přímém rozporu s další existencí planety Země.“ (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Aktuální číslo se věnuje především otázkám identity, aktivismu a vyjadřování jinakosti skrze umělecká díla. A může sloužit i jako průvodce po českých, ale i zahraničních přístupech k problematice LGBT+. O důležitosti vytváření archivů, které pracují s objekty soukromého, komunitního či veřejného typu, píše v eseji Natálie Drtinová, která tematický blok připravila. Dočteme se i o třech příkladných výstavách nebo o české gay kultuře během normalizace. Andrea Vatulíková zase vysvětluje, proč a jak může být v kontextu umění tvořeného převážně heterosexuálními muži užitečný termín „lesbická umělkyně“. Viktória Pardovičová se zaměřila na dílo fotografky a kurátorky Michelle Adlerové, která se mimo jiné zabývá fenoménem transgenderu. V rozhovoru Ondřeje Teplého s umělcem Janem Matýskem, který byl pořízen při sledování fotbalového zápasu mezi RB Lipsko a Bayernem Mnichov, se dočtete o vyrovnávání se s maskulinitou i o homoerotických prvcích ve fotbale. V dalším rozhovoru mluví aktivista Reb Xiberras a fotografka Joanna Demarco o paradoxně velmi progresivních zákonech na křesťanské Maltě, o českém konzervativismu i o tom, že nebinární lidé jsou „menšina uvnitř menšiny uvnitř menšiny“. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Na konci srpna zemřela ve věku devadesáti tří let polská historička literatury, pedagožka a feministka Maria Janion. „Vykreslila obraz jakoby z jiného světa, jakési podivné polské podsvětí plné šílenců, upírů, rusalek a dalších vyloženě pohanských bytostí, kteří jsou, jak říká, našimi pravými předky. Tohle je naše skutečné dědictví, bez ohledu na to, jak moc jsme se snažili přestrojit za tuhle spořádanou, westernizovanou, slušně vychovanou zemi,“ říká o postavení Janion v kultuře našich severních sousedů, již si automaticky spojujeme s přívlastkem „katolická“, teoretička a novinářka Agata Pyzik. O vzácné schopnosti přední polské odbornice na romantismus učit, inspirovat a vtahovat do svého světa píše v osobně laděné vzpomínce polsko-německá spisovatelka Brygida Helbig a emancipační aspekt její esejistiky ve svém článku akcentuje krakovská polonistka Anna Pekaniec. V češtině Janion doposud nevyšla žádná kniha, a tak se tuto mezeru snažíme zaplnit alespoň ukázkami z knih Upír. Symbolická biografie a Znepokojivé slovanství. Kromě upírů se v aktuálním čísle setkáte mimo jiné se zombíky jakožto symbolem hladu a poroby (v korejském seriálu Království zombie) a sebevražedného hyperkonzumu (v esejistické recenzi nové dystopické desky finské elektronické dvojice Amnesia Scanner). S dílem Marie Janion do jisté míry tematicky souvisí i recenze prvního českého vydání nezkrácené verze Foucaultovy Historie šílenství v době klasicismu. Na závěr bych se rád omluvil za to, že jsme v důsledku protikoronavirových opatření museli zrušit festival k patnácti letům existence našeho časopisu – doufejme, že výročí společně oslavíme v lepších časech. Chtěl bych všem našim čtenářům při této příležitosti poděkovat za přízeň. Skutečnost, že naše čtenost v době trvalého propadu prodeje tiskovin roste, je malý zázrak. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,O Arktidě a Antarktidě se v posledních letech mluví především v souvislosti s globálním oteplováním. Tato odlehlá místa, která by měla být zónami míru a mezinárodní spolupráce, představují čím dál palčivější geopolitické téma: kvůli tání ledu se otevírá severní mořská cesta a mocnosti se zajímají o těžbu surovin i strategické využití ledových pustin. Zároveň však hrozí globální ekologická katastrofa. „Arktida je hnacím motorem světového, a především evropského klimatu,“ píše polární vědec Jan Kavan, který připomíná český podíl na objevování Arktidy a zároveň přibližuje potíže, s nimiž se dnes setkávají vědci při výzkumu. Polární ekoložka Marie Šabacká zdůrazňuje nutnost systémové změny a popisuje tání ledovců i jejich symbolické pohřby: „Pokud jste promeškali nedávné pohřby islandského ledovce Okjökull nebo švýcarského Pizolu, věřte, že v nejbližších letech bude dost příležitostí se nějaké podobné tryzny zúčastnit.“ Jak je v A2 zvykem, k tématu se vztahují i kulturní stránky. O deníku „karlovarské paninky“ Christiane Ritter, která v roce 1934 vyrazila za svým mužem na Severní Špicberky, píše Marie Voslářová. Strachu a hrůze v polární kinematografii se věnuje Matouš Hrdina, který nachází nejděsivější scénu polární kinematografie v dokumentu Wernera Herzoga Setkání na konci světa, kde „osamělý tučňák opustí hnízdiště a na rozdíl od ostatních se nerozběhne ke břehu moře, ale vydá se přesně opačným směrem, na smrt do vnitrozemí Antarktidy“. A konečně Jiří Špičák zprostředkovává terénní nahrávky Chrise Watsona a Jany Winderen, jež zachycují extrémní zvuky zdánlivě tiché krajiny. Pozornost zaměřte i na mikrotéma, které jsme věnovali Friedrichu Engelsovi u příležitosti dvoustého výročí jeho narození. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Asi každý, kdo někdy otevřel zahraniční tisk, si všiml, jak nesouměřitelně obsáhlá v něm oproti českým novinám bývá rubrika zpravodajství ze světa. Jednou ze zemí, které česká média spíše opomíjejí, je bezesporu Indie. Turbulentní proměny, jimiž v posledních letech tento asijský subkontinent prochází, si přitom zaslouží pozornost už proto, že řada jevů, které Evropu teprve čekají, je na indickém poloostrově žitou realitou. Bohužel jde vesměs o negativní trendy. Jak klimatická změna, tak razantní neoliberální reformy premiéra Naréndry Módího mají bezprostřední devastační dopad na život ve městech i na venkově – a je jen těžko představitelné, že by se tato míra destabilizace druhé nejlidnatější země světa dříve či později netýkala nás všech. Pozitivní zprávou je nicméně vzrůstající odpor k zastaralým neokoloniálním paradigmatům a také rozmanitost forem politické opozice, jakkoli ji Módího vláda tvrdě potlačuje. „Břichomluvectví subalterních“, o němž mluví bengálská literární teoretička Gájatrí Čakrabortí Spivak, se v současném světě vztahuje na ledaskoho – ženy, sexuální menšiny či obyvatelstvo někdejších kolonií, zvířata a další „otloukánky“ neokolonialismu – a působení této kletby je třeba aktivně prolamovat. Proto jsme v tomto čísle poskytli prostor k reflexi současné Indie nejen těm, kteří indickou kulturu a společnost dlouhodobě sledují,ale také indickým tvůrkyním a myslitelům. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,V letošní okurkové sezóně se stala věc nevídaná – narušily ji totiž dvě literární události, které zarezonovaly i mimo literární kruhy. Nepřekvapivě to byly biografie: vzpomínky na režiséra Pavla Juráčka od Dani Horákové a kunderovská monografie od Jana Nováka. První kniha, v níž se partnerka ohlíží za životem a deníky svého někdejšího muže, byla přijata s nadšením, druhá, v níž se známý bijec komunistů ohlíží za životem Milana Kundery, byla opakovaně odsuzována pro svou nevkusnost. K oběma dílům se ve svém eseji vztahuje Blanka Činátlová, která životopisné téma tohoto čísla připravila. Mimo jiné se od ní dozvíme, proč „jsou oba texty podobně úmorné a nesnesitelné“. O literární teorií zatracované recepci díla na základě osudů autora píše Anna Martinovská. Jan Kolář se zamýšlí nad podstatou autobiografického psaní na základě četby Vaculíkova Českého snáře a Hrabalových vzpomínkových próz a konstatuje, že slova „sice selhávají jako pravdivě a přesně referující znaky, ale dávají smysl jako nutkavá gesta, jež naši pozornost obracejí k osobám, na něž se nesmí zapomenout“. O Kunderovi, Hrabalovi, ale i Rolandu Barthesovi se dočteme v rozhovoru s literárním teoretikem Jakubem Češkou, který o čerstvě vydané Kunderově Slavnosti bezvýznamnosti říká: „Podle mne je to první Kunderův román, u nějž lze obtížně říci, o čem vlastně je. Může být vyložen i jako slavnost života, který se vzpouzí jakémukoliv sémantickému zakotvení, jakémukoliv smyslu. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Druhé prázdninové číslo A2 věnujeme výuce literatury. Tematické texty se ovšem netýkají jen didaktiky, školské praxe, státních maturit a problematiky literárního kánonu, který vzniká jako důsledek povinného testování studentů. Ohledávají také úlohu čtení a interpretace textů ve vzdělávání a v životě obecně. Opakovaně přitom narážíme na nespokojenost se současným způsobem prověřování znalostí o literárních dílech a jejich autorech. V čem je tedy problém? Jak píší vysokoškolští pedagogové Jiří Koten a Michaela Kotenová: „Povinnost se plní podle šablony – do předem připravených nádob se nalévá žádaný obsah a učitel u maturity jen kontroluje, jestli nálev dosáhl pomyslné rysky.“ Překladatel Martin Pokorný zase o systému státních maturit a z něho plynoucího přístupu žáků k výuce říká: „Čeština je dnešní ruština – všichni se ji učí a musí z ní odmaturovat, zároveň ale každému jde jedním uchem tam a druhým ven.“ A dodává: „Najděte si na stránkách ministerstva školství Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury. Něco tak blbého jste dlouho neviděli.“ Petr A. Bílek ve svých „tezích, jež patří přitlouci na dveře sborovny“ konstatuje, že „žádné postkomunistické vedení ministerstva školství nebylo schopné vytvořit funkční a nosnou představu o profilu absolventa střední školy“. O roli poezie ve výuce a o způsobech jejího čtení píše Eva Marková, která vyzdvihuje důležitost tvůrčího psaní pro rozvíjení schopnosti porozumět textu. A konečně, hlas samotným učitelům i studentům dává tematická anketa o smyslu literární výchovy. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Valeria De Tommaso, 88 stran, slovensky O pápežovi Borgiovi a jeho deťoch sa veľa hovorilo, a to už v časoch, keď boli všetci z nich ešte nažive. Vravelo sa toho toľko, že aj ich súčasníci len s námahou rozlišovali skutočnosť od predstáv, realitu od fantázie. A ešte v dnešných časoch sa ľudia stále radi pozastavujú nad najviac vzrušujúcimi a najkrutejšími stránkami ich životov. Príbeh, ktorý predstavujeme, je o Lucrezii, milovanej dcére pápeža, ktorá bola často len bábkou v hre mocného otca. Samozrejme mala svoje city a priania, vždy ich ale musela podriadiť záujmom Vatikánu a predovšetkým pápeža. Dcéry v tých časoch skrátka slúžili na to, aby vďaka vhodnému sobášu rozširovali vplyv a postavenie celej rodiny. Príbeh Lucrezie je napísaný zjednodušenou taliančinou tak, aby vyhovoval potrebám začínajúceho čitateľa. Na každej strane nájdete slovenský zrkadlový preklad, cvičenia na konci knihy sú vhodné na overenie získaných znalostí. (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série Golem 2021, autor Tvořivý Amos, 40 stran, česky Keramické tvoření pro všechny. (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série Amos 2021, autor Tvořivý Amos, 40 stran, česky Kreativní tvoření pro děti a dospělé. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Jaroslav Jakubec, 182 stran, česky Mladý písař Jakub prožívá jedno dobrodružství za druhým. Jeho pán ho pověřuje těžkými úkoly. Musí vyšetřit smrt děvečky na statku jeho otce, která se zabila pádem z vysoké skály v jeho lomu. Stoletá porodní bába a léčitelka věštila, že za její smrtí stojí někdo vysoce postavený. Odhalí Jakub viníka? Děj se odehrává na začátku 18. století na kosteckém panství. (alza.cz)

Elektronická kniha , 419 stran, česky Zabředněte do bahna maloměstské kriminální scény. Čeká vás dobrodružství špinavých, páchnoucích feťáků, konfrontovaných přepracovanými a ne vždy zcela charakterními policisty. Román podle skutečné policejní praxe. (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série Detektiv Kjelsson, autor Daniel Janů, 139 stran, česky Episoda VII. V hustém porostu zdejších keřů bylo nalezeno ztuhlé mužské tělo. Vypadalo jako by ho někdo vytáhl z mrazáku, a zde se ho zbavil… mrtvoly přibývají. Detektiv Kjelsson a jeho kolegyně seržantka Romstromová se opět pouštějí do vyšetřování. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o stejný modus operandi. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Edgar Wallace, 166 stran, česky Příběh je považován za autorův nejlepší thriller o nelítostném zabijákovi, jménem Ringer - tedy Maska. Ten terorizuje Londýn. Policie opakuje stále stejné chyby, kvůli kterým ho nemůže dopadnout. Policejní detektivní inspektor Alan Wembury je totiž zamilován, ale bratr jeho vyvolené je zapleten do kriminálních kruhů, což pátrání ztěžuje… (alza.cz)

eBook:,Bitva na Bílé hoře, od níž 8. listopadu uběhlo 400 let, je v českých dějinách spojena s mnoha mýty a právě na ty jsme se zaměřili v aktuálním čísle. Vojenský střet, po němž v českých zemích získala nadvládu římskokatolická víra, posloužil jako „vyprávění o dějinách, které nenapsali vítězové, ale poražení, aby se z nich (znovu?) vítězové stali“. To konstatuje Matouš Jaluška v zamyšlení nad povídkovým souborem „Horo Bílá – horo kletá!“, z nějž vystupuje trauma porážky jako podvědomý přelud ucelenosti a síly, jako předzvěst dalšího růstu. Milena Bartlová píše o nacionalistickém dědictví této „potyčky“, které se po roce 1918 stalo prostředkem konstrukce moderního státu a národa. Bitvu popisuje jako definitivní konec politického uspořádání „dvou století mezi husitskými válkami a Bílou horou, kdy v českých zemích panovala tehdy zcela unikátní situace vzájemného uznávání různých vyznání“. O takzvaných Konfederačních aktech píše Miloslav Caňko a zdůrazňuje, že se jednalo o jednu z prvních ústav v Evropě, která představovala „příležitost k vytvoření rozsáhlého středoevropského soustátí na bázi naprosté rovnoprávnosti jeho členů“. Zobrazování Bílé hory v české historiografii shrnuje ve svém článku Vojtěch Čurda a o jiráskovsko-nejedlovské státotvorné interpretaci, která v padesátých letech pomáhala k ustavení socialistického Československa, pojednávají Tereza Arndt a Bohumil Melichar. Ukazuje se, že ve stereotypech spojených s recepcí tohoto národního traumatu vězíme dodnes. Zamysleme se tedy nad tím, jak opozice mezi „námi“ a „těmi druhými“ deformuje náš přístup k současnému světu. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - ze série Život víry 2021, 36 stran, česky Život víry – rozmanité stránky církvemezidenominační měsíčník, který vydává Křesťanská misijní společnost V květnovém čísle najdete: * téma: Brát Boha za SlovoJak číst Bibli, abych z toho měl užitek? A co když nebaví ji číst? Jako věřící prohlašujeme Písmo za svou nejvyšší autoritu v životě i učení; platí to i v praxi? Jaký vztah měl k Bibli Ježíš a v čem ho můžeme napodobovat? A co když nám naše kulturní tradice poselství Písma zkresluje? Nad tématem se zamýšlejí Dave Patty, Jiří Bukovský, Brian Zahnd, Jiří Unger a Tyler Patty a o praktické rady se dělí Vít Šmajstrla a Jakub Limr.+ kreslený vtip Pavla Bosmana * rozhovor – Sam Allberry: „Když o něčem mluví Bůh, měli bychom i my“ Co obnáší být svobodným duchovním? Je celibát kněží nutný? Jak se církev dívá na náklonnost ke stejnému pohlaví nebo předmanželský sex? Patří tyto otázky vůbec do církve? Anglikánský duchovní a... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série Život víry 2021, 36 stran, česky Život víry – rozmanité stránky církvemezidenominační měsíčník, který vydává Křesťanská misijní společnost V dubnovém čísle najdete: Z obsahu: o radosti ve zkouškách; Daniela Hurtová o festivalu United, dívčím klubu i životě na valašské vesnici; pronásledovaná církev a dopady pandemie; příběh čtenářky o vyhoření; ohlédnutí za životem Jana Sokola; naučit se číst z „knihy přírody“ * téma – Když křesťané trpíJaký je aktuální stav pronásledování křesťanů ve světě a jak ho ovlivnila pandemie? Petr Jašek nabízí postřehy ze svého mnohaletého působení ve prospěch utlačovaných věřících i osobní zkušenost z vlastního pobytu v súdánském žaláři. Téma doplňuje rozhovor s Andrewem Brunsonem, misionářem, který byl vězněn v Turecku, pohled na život křesťanů mezi muslimy Zekaie Taynara a příspěvek europoslance Tomáše Zdechovského. + kreslený vtip Pavla Bosmana * rozhovor – Daniela Hurtová:... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série Život víry 2021, 36 stran, česky Život víry – rozmanité stránky církvemezidenominační měsíčník, který vydává Křesťanská misijní společnost V březnovém čísle najdete: Z obsahu: zázrak v Rudém moři; misionář David Symon o životě na Balkáně, boji s leukémií a mezinárodním manželství; opotřebované tělo jako ideál?; sport a tělo v Písmu; příběh o pomoci na covidových odděleních; rozhovor s Basileou Schlinkovou... * téma – (Ne)pečujte o těloNakolik se máme starat o svou tělesnou schránku? Má křesťan sportovat, nebo má tělesné cvičení jen malý užitek? Nakolik si naše tělo cení Bůh? A můžeme si „nárokovat“ uzdravení? Nad tématem se zamýšlejí Marek Bužga, David Novák, Michal Klesnil, Jiří Bukovský a Lubomír Ondráček.+ kreslený vtip Pavla Bosmana * rozhovor – David Symon: „Cítil jsem se jako závodník formule 1“Osm let života v Bosně a Hercegovině, studium misiologie v Oxfordu, manželka Chorvatka, čtyři malé děti,... (alza.cz)