beginning with photography marie nemcova e kniha

Elektronická kniha - autor Marie Němcová, 128 stran, anglicky Do you aspire to take excellent photographs? Knowledge the fundamentals of photography composition can help you to achieve it. The book is accompanied with 130 illustrative photographs with comments that provide you with an insight to the photography composition and tune you in the creative photography.

Objev podobné jako Beginning with photography (999-00-020-7185-0)

Elektronická kniha - autor Marie Němcová, 128 stran, anglicky Do you aspire to take excellent photographs? Knowledge the fundamentals of photography composition can help you to achieve it. The book is accompanied with 130 illustrative photographs with comments that provide you with an insight to the photography composition and tune you in the creative photography.

Objev podobné jako Beginning with photography (999-00-020-7185-0)

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: Tištěná kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: E-kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: Poškozená kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: Tištěná kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: E-kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: Poškozená kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: Tištěná kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: E-kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: Poškozená kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: Tištěná kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: E-kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: Poškozená kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: Tištěná kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: E-kniha

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník , byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách . Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal . Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor , jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb . Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko , zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc . Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině.

Objev podobné jako Aleš Palán Náčelník - Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým Provedení: Poškozená kniha

Kniha - autor Joe Dever, 328 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Jsi Lone Wolf – poslední Mistr Kai. Poté, co jsi nalezl knihu Magnakai, jsi přísahal, že obnovíš řád Kai v jeho dřívější slávě. Abys mohl tento úkol splnit, musíš získat Kámen vědění z Varetty, poklad, který obsahuje tajné síly tvých předků. V Království děsu se vydáš po starodávných stopách, které tě zavedou hluboko do nepřátelského Stornlandu, kde se válka, zrada a intriky spiknou, aby mařily tvé úsilí. Kniha se skládá z číslovaných kapitol a čtenář si vždy na konci kapitoly vybere pokračování příběhu dle svého uvážení. V knize můžete bojovat s nestvůrami, sbírat předměty a řešit záludné hádanky. Každou epizodu lze hrát samostatně, nebo je lze zkombinovat a získat tak fantastický RPG epos. Kniha obsahuje krom hlavního nově redigovaného příběhu i bonusové dobrodružství!

Objev podobné jako Lone Wolf Království děsu: Kniha 6 (978-80-87761-05-2)

Kniha - autor Joe Dever, 328 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Jsi Lone Wolf – poslední Mistr Kai. Poté, co jsi nalezl knihu Magnakai, jsi přísahal, že obnovíš řád Kai v jeho dřívější slávě. Abys mohl tento úkol splnit, musíš získat Kámen vědění z Varetty, poklad, který obsahuje tajné síly tvých předků. V Království děsu se vydáš po starodávných stopách, které tě zavedou hluboko do nepřátelského Stornlandu, kde se válka, zrada a intriky spiknou, aby mařily tvé úsilí. Kniha se skládá z číslovaných kapitol a čtenář si vždy na konci kapitoly vybere pokračování příběhu dle svého uvážení. V knize můžete bojovat s nestvůrami, sbírat předměty a řešit záludné hádanky. Každou epizodu lze hrát samostatně, nebo je lze zkombinovat a získat tak fantastický RPG epos. Kniha obsahuje krom hlavního nově redigovaného příběhu i bonusové dobrodružství!

Objev podobné jako Lone Wolf Království děsu: Kniha 6 (978-80-87761-05-2)

Jak chutná ticho, když ztichne celý svět kolem? A jak chutná svoboda, když člověk poprvé usedne v kavárně, na pláži nebo v letadle sám – ale ne osamělý? Marie Luise Ritterová nabízí čtenářům osobní a hluboce upřímnou cestu k sobě samé. Přiznává strach, pochyby i křehkost, ale zároveň ukazuje, že být sám neznamená být ztracený. Zkušenosti z Porta, Edinburghu, Ibizy i Berlína skládá do příběhu, který není návodem, ale inspirací – jak začít, jak zpomalit, jak být spokojeně sama… a možná i šťastnější. Pro koho je kniha určena Pro každého, kdo někdy pocítil tíhu samoty – ať už žije sám, nebo ve vztahu. Pro ženy hledající oporu v době změn. Pro muže, kteří chtějí chápat vnitřní svět blízkých. Pro všechny, kdo se touží naučit, že samota nemusí být stigma, ale prostor ke zklidnění a růstu. Proč si tuto knihu přečíst Protože konečně někdo nahlas pojmenovává, co tolik z nás v tichosti prožívá. Protože autorka neslibuje recepty, ale nabízí sdílení – vtipné, citlivé, lidské. Protože vám kniha pomůže necítit se divně, když zrovna nikoho nemáte… a dokonce vám ukáže, že být sama může být dar. Co ti kniha přinese Odvahu nebát se být sama. Chuť zkusit nové věci jen se sebou. Schopnost nahlédnout své emoce bez studu. A především pocit, že tak, jak žijete právě teď, je to v pořádku. „Život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít. Váš život je důležitý. Stejně jako všechno ostatní, pro co jste zapálení.“ Doporučení nakladatele „Tuto knihu bychom dali do rukou každé ženě – nejen jako povzbuzení, ale jako důkaz, že život nemusí být čekárna. Marie Luise Ritterová píše s odzbrojující otevřeností a její slova hladí i burcují zároveň.“ - Michaela a Václav Kazdovi Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová je německá novinářka, spisovatelka a autorka několika knih, které se věnují vztahům, duševnímu zdraví, sebelásce a osobnímu růstu. Její styl je osobní, autentický a otevřený – vychází ze zkušeností, které sama prožila. Získala si čtenářky (i čtenáře) především svou schopností přesně popsat pocity, o kterých se často mlčí: samotu, rozchody, vnitřní nejistoty i momenty, kdy se člověk znovu staví na vlastní nohy. Je pro ni typická upřímnost bez patosu (nebojí se psát o strachu, slzách, ani trapasech), ženská perspektiva bez stereotypů (nebojuje „proti mužům“, ale za svobodu být sama sebou), cestování jako terapie: mnohé její příběhy vznikly na cestách, které podnikla sama. V Německu je Marie Luise Ritter považována za hlas generace mileniálů, který propojuje témata vztahů, samoty, digitální kultury a seberozvoje. Kniha Vom Glück, allein zu sein (česky Sama a šťastná) se rychle stala bestsellerem.

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Sama a šťastná Provedení: Tištěná kniha

Jak chutná ticho, když ztichne celý svět kolem? A jak chutná svoboda, když člověk poprvé usedne v kavárně, na pláži nebo v letadle sám – ale ne osamělý? Marie Luise Ritterová nabízí čtenářům osobní a hluboce upřímnou cestu k sobě samé. Přiznává strach, pochyby i křehkost, ale zároveň ukazuje, že být sám neznamená být ztracený. Zkušenosti z Porta, Edinburghu, Ibizy i Berlína skládá do příběhu, který není návodem, ale inspirací – jak začít, jak zpomalit, jak být spokojeně sama… a možná i šťastnější. Pro koho je kniha určena Pro každého, kdo někdy pocítil tíhu samoty – ať už žije sám, nebo ve vztahu. Pro ženy hledající oporu v době změn. Pro muže, kteří chtějí chápat vnitřní svět blízkých. Pro všechny, kdo se touží naučit, že samota nemusí být stigma, ale prostor ke zklidnění a růstu. Proč si tuto knihu přečíst Protože konečně někdo nahlas pojmenovává, co tolik z nás v tichosti prožívá. Protože autorka neslibuje recepty, ale nabízí sdílení – vtipné, citlivé, lidské. Protože vám kniha pomůže necítit se divně, když zrovna nikoho nemáte… a dokonce vám ukáže, že být sama může být dar. Co ti kniha přinese Odvahu nebát se být sama. Chuť zkusit nové věci jen se sebou. Schopnost nahlédnout své emoce bez studu. A především pocit, že tak, jak žijete právě teď, je to v pořádku. „Život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít. Váš život je důležitý. Stejně jako všechno ostatní, pro co jste zapálení.“ Doporučení nakladatele „Tuto knihu bychom dali do rukou každé ženě – nejen jako povzbuzení, ale jako důkaz, že život nemusí být čekárna. Marie Luise Ritterová píše s odzbrojující otevřeností a její slova hladí i burcují zároveň.“ - Michaela a Václav Kazdovi Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová je německá novinářka, spisovatelka a autorka několika knih, které se věnují vztahům, duševnímu zdraví, sebelásce a osobnímu růstu. Její styl je osobní, autentický a otevřený – vychází ze zkušeností, které sama prožila. Získala si čtenářky (i čtenáře) především svou schopností přesně popsat pocity, o kterých se často mlčí: samotu, rozchody, vnitřní nejistoty i momenty, kdy se člověk znovu staví na vlastní nohy. Je pro ni typická upřímnost bez patosu (nebojí se psát o strachu, slzách, ani trapasech), ženská perspektiva bez stereotypů (nebojuje „proti mužům“, ale za svobodu být sama sebou), cestování jako terapie: mnohé její příběhy vznikly na cestách, které podnikla sama. V Německu je Marie Luise Ritter považována za hlas generace mileniálů, který propojuje témata vztahů, samoty, digitální kultury a seberozvoje. Kniha Vom Glück, allein zu sein (česky Sama a šťastná) se rychle stala bestsellerem.

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Sama a šťastná Provedení: E-kniha

Marie Luise Ritterová píše tak, jak by si člověk přál, aby na něj mluvila blízká přítelkyně. Nepřesvědčuje, nehodnotí, jen vypráví. Jedinou větou dokáže otevřít téma, které v sobě možná nosíte už dlouho. Autorka píše v první osobě a vše vychází z jejích osobních zkušeností – z cest, rozhovorů, vlastních omylů, terapií i obyčejného všedního dne. Nesnaží se radit. Nabízí svůj pohled – s jemným humorem, lidskostí a upřímností. Její styl je obrazný, všímavý, plný drobných detailů. Dokáže popsat vůni citronové kůry stejně živě jako pocit, že už nechceme pořád všem vyhovět. A právě díky těmhle malým obrazům se text čte s překvapivou lehkostí – jako by byl psaný přímo pro vás. Tahle kniha nepřináší odpovědi. Ale pomáhá klást lepší otázky. A možná poprvé za dlouhou dobu pocítíte, že v tom nejste sama. Pro koho je kniha určena: Pro každého, kdo někdy zapomněl, jak se usmívá. Pro ty, kdo chtějí zpomalit, nadechnout se a znovu objevit radost z maličkostí. Pro ženy i muže, kteří hledají klid v sobě – a třeba se zatím jen snaží začít. Proč si tuto knihu přečíst Naučíte se, jak brát i nepříjemné situace s humorem a nadhledem. Objevíte krásu všedních dní i sílu pomalého života. Získáte inspiraci, jak si v sobě pěstovat klid – i když kolem zuří chaos. Každý příběh vám připomene, že nemusíte být dokonalí, abyste mohli být šťastní. Dozvíte se, že „zpackat něco“ je často začátek něčeho nového. Co ti kniha přinese Odvahu být sám sebou. Nadhled ve chvílích, kdy se vám všechno sype pod rukama. Praktické způsoby, jak znovu najít svůj vnitřní klid. Úsměv na tváři – možná i smích nahlas. Pocit, že v tom nejste sami. Nahlédnout do knihy Doporučení nakladatele „Tuhle knihu jsme četli se smíchem i se zatajeným dechem. Marie Luise Ritterová dokáže pojmenovat naše skryté obavy, každodenní zápasy i radosti tak, že máte pocit, že mluví právě o vás. Je to kniha, která vám bude ležet vedle postele – a budete se k ní rádi vracet. Lehkost totiž není cíl. Je to způsob života.“ - Michaela a Václav Kazdovi Úryvek z knihy „Jsem si tak nějak sama se sebou. Všechno, co dělám, mi připadá správné, baví mě to a jde mi to dobře od ruky. Ráno vstávám s chutí a užívám si každý den. Když se cítím sama sebou, vnitřně posílená a zocelená, můžu se lépe rozhodnout. Dokážu s klidem čelit výzvám a mám pocit, že žiju svým vlastním tempem, v souladu se svým životem – a ne jako by mě život míjel. Prostě jen tak… lehce.“ Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová (* 1991) je novinářka, spisovatelka a influencerka. Po studiu žurnalistiky se jako copywriterka, blogerka a autorka na volné noze věnovala psaní a žila mnoho let v Hamburku, poté v Berlíně, na Mallorce a nyní v Paříži. Jako influencerka se zaměřením na osobní autentické příběhy nechává čtenáře na instagramu (@luiseliebt) nahlédnout do svého každodenního života a zve je i na cesty za zážitky – na výlety, festivaly – a motivuje je k hledání lásky, dobrodružství a radosti ze života. Co o knize říká autorka Brát věci s klidem a nadhledem je jako smlouva, kterou musíme uzavřít sami se sebou. Nemůžeme vždy ovlivnit to, co se nám v životě stane, ale můžeme se rozhodnout, jak na to zareagujeme, jak se vypořádáme s úkoly, které před nás život postaví. Umění brát život s lehkostí není psychologická příručka, v této knize se věnuji tomu, co dělám nejraději: vyprávím příběhy. O tom, co jsem zažila a jak mě to ovlivnilo. Lehce a zábavně. Marie Luise Ritter​ová

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Umění brát život s lehkostí Provedení: Tištěná kniha

Marie Luise Ritterová píše tak, jak by si člověk přál, aby na něj mluvila blízká přítelkyně. Nepřesvědčuje, nehodnotí, jen vypráví. Jedinou větou dokáže otevřít téma, které v sobě možná nosíte už dlouho. Autorka píše v první osobě a vše vychází z jejích osobních zkušeností – z cest, rozhovorů, vlastních omylů, terapií i obyčejného všedního dne. Nesnaží se radit. Nabízí svůj pohled – s jemným humorem, lidskostí a upřímností. Její styl je obrazný, všímavý, plný drobných detailů. Dokáže popsat vůni citronové kůry stejně živě jako pocit, že už nechceme pořád všem vyhovět. A právě díky těmhle malým obrazům se text čte s překvapivou lehkostí – jako by byl psaný přímo pro vás. Tahle kniha nepřináší odpovědi. Ale pomáhá klást lepší otázky. A možná poprvé za dlouhou dobu pocítíte, že v tom nejste sama. Pro koho je kniha určena: Pro každého, kdo někdy zapomněl, jak se usmívá. Pro ty, kdo chtějí zpomalit, nadechnout se a znovu objevit radost z maličkostí. Pro ženy i muže, kteří hledají klid v sobě – a třeba se zatím jen snaží začít. Proč si tuto knihu přečíst Naučíte se, jak brát i nepříjemné situace s humorem a nadhledem. Objevíte krásu všedních dní i sílu pomalého života. Získáte inspiraci, jak si v sobě pěstovat klid – i když kolem zuří chaos. Každý příběh vám připomene, že nemusíte být dokonalí, abyste mohli být šťastní. Dozvíte se, že „zpackat něco“ je často začátek něčeho nového. Co ti kniha přinese Odvahu být sám sebou. Nadhled ve chvílích, kdy se vám všechno sype pod rukama. Praktické způsoby, jak znovu najít svůj vnitřní klid. Úsměv na tváři – možná i smích nahlas. Pocit, že v tom nejste sami. Nahlédnout do knihy Doporučení nakladatele „Tuhle knihu jsme četli se smíchem i se zatajeným dechem. Marie Luise Ritterová dokáže pojmenovat naše skryté obavy, každodenní zápasy i radosti tak, že máte pocit, že mluví právě o vás. Je to kniha, která vám bude ležet vedle postele – a budete se k ní rádi vracet. Lehkost totiž není cíl. Je to způsob života.“ - Michaela a Václav Kazdovi Úryvek z knihy „Jsem si tak nějak sama se sebou. Všechno, co dělám, mi připadá správné, baví mě to a jde mi to dobře od ruky. Ráno vstávám s chutí a užívám si každý den. Když se cítím sama sebou, vnitřně posílená a zocelená, můžu se lépe rozhodnout. Dokážu s klidem čelit výzvám a mám pocit, že žiju svým vlastním tempem, v souladu se svým životem – a ne jako by mě život míjel. Prostě jen tak… lehce.“ Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová (* 1991) je novinářka, spisovatelka a influencerka. Po studiu žurnalistiky se jako copywriterka, blogerka a autorka na volné noze věnovala psaní a žila mnoho let v Hamburku, poté v Berlíně, na Mallorce a nyní v Paříži. Jako influencerka se zaměřením na osobní autentické příběhy nechává čtenáře na instagramu (@luiseliebt) nahlédnout do svého každodenního života a zve je i na cesty za zážitky – na výlety, festivaly – a motivuje je k hledání lásky, dobrodružství a radosti ze života. Co o knize říká autorka Brát věci s klidem a nadhledem je jako smlouva, kterou musíme uzavřít sami se sebou. Nemůžeme vždy ovlivnit to, co se nám v životě stane, ale můžeme se rozhodnout, jak na to zareagujeme, jak se vypořádáme s úkoly, které před nás život postaví. Umění brát život s lehkostí není psychologická příručka, v této knize se věnuji tomu, co dělám nejraději: vyprávím příběhy. O tom, co jsem zažila a jak mě to ovlivnilo. Lehce a zábavně. Marie Luise Ritter​ová

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Umění brát život s lehkostí Provedení: E-kniha

Jak chutná ticho, když ztichne celý svět kolem? A jak chutná svoboda, když člověk poprvé usedne v kavárně, na pláži nebo v letadle sám – ale ne osamělý? Marie Luise Ritterová nabízí čtenářům osobní a hluboce upřímnou cestu k sobě samé. Přiznává strach, pochyby i křehkost, ale zároveň ukazuje, že být sám neznamená být ztracený. Zkušenosti z Porta, Edinburghu, Ibizy i Berlína skládá do příběhu, který není návodem, ale inspirací – jak začít, jak zpomalit, jak být spokojeně sama… a možná i šťastnější. Pro koho je kniha určena Pro každého, kdo někdy pocítil tíhu samoty – ať už žije sám, nebo ve vztahu. Pro ženy hledající oporu v době změn. Pro muže, kteří chtějí chápat vnitřní svět blízkých. Pro všechny, kdo se touží naučit, že samota nemusí být stigma, ale prostor ke zklidnění a růstu. Proč si tuto knihu přečíst Protože konečně někdo nahlas pojmenovává, co tolik z nás v tichosti prožívá. Protože autorka neslibuje recepty, ale nabízí sdílení – vtipné, citlivé, lidské. Protože vám kniha pomůže necítit se divně, když zrovna nikoho nemáte… a dokonce vám ukáže, že být sama může být dar. Co ti kniha přinese Odvahu nebát se být sama. Chuť zkusit nové věci jen se sebou. Schopnost nahlédnout své emoce bez studu. A především pocit, že tak, jak žijete právě teď, je to v pořádku. „Život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít. Váš život je důležitý. Stejně jako všechno ostatní, pro co jste zapálení.“ Doporučení nakladatele „Tuto knihu bychom dali do rukou každé ženě – nejen jako povzbuzení, ale jako důkaz, že život nemusí být čekárna. Marie Luise Ritterová píše s odzbrojující otevřeností a její slova hladí i burcují zároveň.“ - Michaela a Václav Kazdovi Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová je německá novinářka, spisovatelka a autorka několika knih, které se věnují vztahům, duševnímu zdraví, sebelásce a osobnímu růstu. Její styl je osobní, autentický a otevřený – vychází ze zkušeností, které sama prožila. Získala si čtenářky (i čtenáře) především svou schopností přesně popsat pocity, o kterých se často mlčí: samotu, rozchody, vnitřní nejistoty i momenty, kdy se člověk znovu staví na vlastní nohy. Je pro ni typická upřímnost bez patosu (nebojí se psát o strachu, slzách, ani trapasech), ženská perspektiva bez stereotypů (nebojuje „proti mužům“, ale za svobodu být sama sebou), cestování jako terapie: mnohé její příběhy vznikly na cestách, které podnikla sama. V Německu je Marie Luise Ritter považována za hlas generace mileniálů, který propojuje témata vztahů, samoty, digitální kultury a seberozvoje. Kniha Vom Glück, allein zu sein (česky Sama a šťastná) se rychle stala bestsellerem.

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Sama a šťastná Provedení: Tištěná kniha

Jak chutná ticho, když ztichne celý svět kolem? A jak chutná svoboda, když člověk poprvé usedne v kavárně, na pláži nebo v letadle sám – ale ne osamělý? Marie Luise Ritterová nabízí čtenářům osobní a hluboce upřímnou cestu k sobě samé. Přiznává strach, pochyby i křehkost, ale zároveň ukazuje, že být sám neznamená být ztracený. Zkušenosti z Porta, Edinburghu, Ibizy i Berlína skládá do příběhu, který není návodem, ale inspirací – jak začít, jak zpomalit, jak být spokojeně sama… a možná i šťastnější. Pro koho je kniha určena Pro každého, kdo někdy pocítil tíhu samoty – ať už žije sám, nebo ve vztahu. Pro ženy hledající oporu v době změn. Pro muže, kteří chtějí chápat vnitřní svět blízkých. Pro všechny, kdo se touží naučit, že samota nemusí být stigma, ale prostor ke zklidnění a růstu. Proč si tuto knihu přečíst Protože konečně někdo nahlas pojmenovává, co tolik z nás v tichosti prožívá. Protože autorka neslibuje recepty, ale nabízí sdílení – vtipné, citlivé, lidské. Protože vám kniha pomůže necítit se divně, když zrovna nikoho nemáte… a dokonce vám ukáže, že být sama může být dar. Co ti kniha přinese Odvahu nebát se být sama. Chuť zkusit nové věci jen se sebou. Schopnost nahlédnout své emoce bez studu. A především pocit, že tak, jak žijete právě teď, je to v pořádku. „Život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít. Váš život je důležitý. Stejně jako všechno ostatní, pro co jste zapálení.“ Doporučení nakladatele „Tuto knihu bychom dali do rukou každé ženě – nejen jako povzbuzení, ale jako důkaz, že život nemusí být čekárna. Marie Luise Ritterová píše s odzbrojující otevřeností a její slova hladí i burcují zároveň.“ - Michaela a Václav Kazdovi Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová je německá novinářka, spisovatelka a autorka několika knih, které se věnují vztahům, duševnímu zdraví, sebelásce a osobnímu růstu. Její styl je osobní, autentický a otevřený – vychází ze zkušeností, které sama prožila. Získala si čtenářky (i čtenáře) především svou schopností přesně popsat pocity, o kterých se často mlčí: samotu, rozchody, vnitřní nejistoty i momenty, kdy se člověk znovu staví na vlastní nohy. Je pro ni typická upřímnost bez patosu (nebojí se psát o strachu, slzách, ani trapasech), ženská perspektiva bez stereotypů (nebojuje „proti mužům“, ale za svobodu být sama sebou), cestování jako terapie: mnohé její příběhy vznikly na cestách, které podnikla sama. V Německu je Marie Luise Ritter považována za hlas generace mileniálů, který propojuje témata vztahů, samoty, digitální kultury a seberozvoje. Kniha Vom Glück, allein zu sein (česky Sama a šťastná) se rychle stala bestsellerem.

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Sama a šťastná Provedení: E-kniha

Marie Luise Ritterová píše tak, jak by si člověk přál, aby na něj mluvila blízká přítelkyně. Nepřesvědčuje, nehodnotí, jen vypráví. Jedinou větou dokáže otevřít téma, které v sobě možná nosíte už dlouho. Autorka píše v první osobě a vše vychází z jejích osobních zkušeností – z cest, rozhovorů, vlastních omylů, terapií i obyčejného všedního dne. Nesnaží se radit. Nabízí svůj pohled – s jemným humorem, lidskostí a upřímností. Její styl je obrazný, všímavý, plný drobných detailů. Dokáže popsat vůni citronové kůry stejně živě jako pocit, že už nechceme pořád všem vyhovět. A právě díky těmhle malým obrazům se text čte s překvapivou lehkostí – jako by byl psaný přímo pro vás. Tahle kniha nepřináší odpovědi. Ale pomáhá klást lepší otázky. A možná poprvé za dlouhou dobu pocítíte, že v tom nejste sama. Pro koho je kniha určena: Pro každého, kdo někdy zapomněl, jak se usmívá. Pro ty, kdo chtějí zpomalit, nadechnout se a znovu objevit radost z maličkostí. Pro ženy i muže, kteří hledají klid v sobě – a třeba se zatím jen snaží začít. Proč si tuto knihu přečíst Naučíte se, jak brát i nepříjemné situace s humorem a nadhledem. Objevíte krásu všedních dní i sílu pomalého života. Získáte inspiraci, jak si v sobě pěstovat klid – i když kolem zuří chaos. Každý příběh vám připomene, že nemusíte být dokonalí, abyste mohli být šťastní. Dozvíte se, že „zpackat něco“ je často začátek něčeho nového. Co ti kniha přinese Odvahu být sám sebou. Nadhled ve chvílích, kdy se vám všechno sype pod rukama. Praktické způsoby, jak znovu najít svůj vnitřní klid. Úsměv na tváři – možná i smích nahlas. Pocit, že v tom nejste sami. Nahlédnout do knihy Doporučení nakladatele „Tuhle knihu jsme četli se smíchem i se zatajeným dechem. Marie Luise Ritterová dokáže pojmenovat naše skryté obavy, každodenní zápasy i radosti tak, že máte pocit, že mluví právě o vás. Je to kniha, která vám bude ležet vedle postele – a budete se k ní rádi vracet. Lehkost totiž není cíl. Je to způsob života.“ - Michaela a Václav Kazdovi Úryvek z knihy „Jsem si tak nějak sama se sebou. Všechno, co dělám, mi připadá správné, baví mě to a jde mi to dobře od ruky. Ráno vstávám s chutí a užívám si každý den. Když se cítím sama sebou, vnitřně posílená a zocelená, můžu se lépe rozhodnout. Dokážu s klidem čelit výzvám a mám pocit, že žiju svým vlastním tempem, v souladu se svým životem – a ne jako by mě život míjel. Prostě jen tak… lehce.“ Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová (* 1991) je novinářka, spisovatelka a influencerka. Po studiu žurnalistiky se jako copywriterka, blogerka a autorka na volné noze věnovala psaní a žila mnoho let v Hamburku, poté v Berlíně, na Mallorce a nyní v Paříži. Jako influencerka se zaměřením na osobní autentické příběhy nechává čtenáře na instagramu (@luiseliebt) nahlédnout do svého každodenního života a zve je i na cesty za zážitky – na výlety, festivaly – a motivuje je k hledání lásky, dobrodružství a radosti ze života. Co o knize říká autorka Brát věci s klidem a nadhledem je jako smlouva, kterou musíme uzavřít sami se sebou. Nemůžeme vždy ovlivnit to, co se nám v životě stane, ale můžeme se rozhodnout, jak na to zareagujeme, jak se vypořádáme s úkoly, které před nás život postaví. Umění brát život s lehkostí není psychologická příručka, v této knize se věnuji tomu, co dělám nejraději: vyprávím příběhy. O tom, co jsem zažila a jak mě to ovlivnilo. Lehce a zábavně. Marie Luise Ritter​ová

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Umění brát život s lehkostí Provedení: Tištěná kniha

Marie Luise Ritterová píše tak, jak by si člověk přál, aby na něj mluvila blízká přítelkyně. Nepřesvědčuje, nehodnotí, jen vypráví. Jedinou větou dokáže otevřít téma, které v sobě možná nosíte už dlouho. Autorka píše v první osobě a vše vychází z jejích osobních zkušeností – z cest, rozhovorů, vlastních omylů, terapií i obyčejného všedního dne. Nesnaží se radit. Nabízí svůj pohled – s jemným humorem, lidskostí a upřímností. Její styl je obrazný, všímavý, plný drobných detailů. Dokáže popsat vůni citronové kůry stejně živě jako pocit, že už nechceme pořád všem vyhovět. A právě díky těmhle malým obrazům se text čte s překvapivou lehkostí – jako by byl psaný přímo pro vás. Tahle kniha nepřináší odpovědi. Ale pomáhá klást lepší otázky. A možná poprvé za dlouhou dobu pocítíte, že v tom nejste sama. Pro koho je kniha určena: Pro každého, kdo někdy zapomněl, jak se usmívá. Pro ty, kdo chtějí zpomalit, nadechnout se a znovu objevit radost z maličkostí. Pro ženy i muže, kteří hledají klid v sobě – a třeba se zatím jen snaží začít. Proč si tuto knihu přečíst Naučíte se, jak brát i nepříjemné situace s humorem a nadhledem. Objevíte krásu všedních dní i sílu pomalého života. Získáte inspiraci, jak si v sobě pěstovat klid – i když kolem zuří chaos. Každý příběh vám připomene, že nemusíte být dokonalí, abyste mohli být šťastní. Dozvíte se, že „zpackat něco“ je často začátek něčeho nového. Co ti kniha přinese Odvahu být sám sebou. Nadhled ve chvílích, kdy se vám všechno sype pod rukama. Praktické způsoby, jak znovu najít svůj vnitřní klid. Úsměv na tváři – možná i smích nahlas. Pocit, že v tom nejste sami. Nahlédnout do knihy Doporučení nakladatele „Tuhle knihu jsme četli se smíchem i se zatajeným dechem. Marie Luise Ritterová dokáže pojmenovat naše skryté obavy, každodenní zápasy i radosti tak, že máte pocit, že mluví právě o vás. Je to kniha, která vám bude ležet vedle postele – a budete se k ní rádi vracet. Lehkost totiž není cíl. Je to způsob života.“ - Michaela a Václav Kazdovi Úryvek z knihy „Jsem si tak nějak sama se sebou. Všechno, co dělám, mi připadá správné, baví mě to a jde mi to dobře od ruky. Ráno vstávám s chutí a užívám si každý den. Když se cítím sama sebou, vnitřně posílená a zocelená, můžu se lépe rozhodnout. Dokážu s klidem čelit výzvám a mám pocit, že žiju svým vlastním tempem, v souladu se svým životem – a ne jako by mě život míjel. Prostě jen tak… lehce.“ Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová (* 1991) je novinářka, spisovatelka a influencerka. Po studiu žurnalistiky se jako copywriterka, blogerka a autorka na volné noze věnovala psaní a žila mnoho let v Hamburku, poté v Berlíně, na Mallorce a nyní v Paříži. Jako influencerka se zaměřením na osobní autentické příběhy nechává čtenáře na instagramu (@luiseliebt) nahlédnout do svého každodenního života a zve je i na cesty za zážitky – na výlety, festivaly – a motivuje je k hledání lásky, dobrodružství a radosti ze života. Co o knize říká autorka Brát věci s klidem a nadhledem je jako smlouva, kterou musíme uzavřít sami se sebou. Nemůžeme vždy ovlivnit to, co se nám v životě stane, ale můžeme se rozhodnout, jak na to zareagujeme, jak se vypořádáme s úkoly, které před nás život postaví. Umění brát život s lehkostí není psychologická příručka, v této knize se věnuji tomu, co dělám nejraději: vyprávím příběhy. O tom, co jsem zažila a jak mě to ovlivnilo. Lehce a zábavně. Marie Luise Ritter​ová

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Umění brát život s lehkostí Provedení: E-kniha

Jak chutná ticho, když ztichne celý svět kolem? A jak chutná svoboda, když člověk poprvé usedne v kavárně, na pláži nebo v letadle sám – ale ne osamělý? Marie Luise Ritterová nabízí čtenářům osobní a hluboce upřímnou cestu k sobě samé. Přiznává strach, pochyby i křehkost, ale zároveň ukazuje, že být sám neznamená být ztracený. Zkušenosti z Porta, Edinburghu, Ibizy i Berlína skládá do příběhu, který není návodem, ale inspirací – jak začít, jak zpomalit, jak být spokojeně sama… a možná i šťastnější. Pro koho je kniha určena Pro každého, kdo někdy pocítil tíhu samoty – ať už žije sám, nebo ve vztahu. Pro ženy hledající oporu v době změn. Pro muže, kteří chtějí chápat vnitřní svět blízkých. Pro všechny, kdo se touží naučit, že samota nemusí být stigma, ale prostor ke zklidnění a růstu. Proč si tuto knihu přečíst Protože konečně někdo nahlas pojmenovává, co tolik z nás v tichosti prožívá. Protože autorka neslibuje recepty, ale nabízí sdílení – vtipné, citlivé, lidské. Protože vám kniha pomůže necítit se divně, když zrovna nikoho nemáte… a dokonce vám ukáže, že být sama může být dar. Co ti kniha přinese Odvahu nebát se být sama. Chuť zkusit nové věci jen se sebou. Schopnost nahlédnout své emoce bez studu. A především pocit, že tak, jak žijete právě teď, je to v pořádku. „Život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít. Váš život je důležitý. Stejně jako všechno ostatní, pro co jste zapálení.“ Doporučení nakladatele „Tuto knihu bychom dali do rukou každé ženě – nejen jako povzbuzení, ale jako důkaz, že život nemusí být čekárna. Marie Luise Ritterová píše s odzbrojující otevřeností a její slova hladí i burcují zároveň.“ - Michaela a Václav Kazdovi Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová je německá novinářka, spisovatelka a autorka několika knih, které se věnují vztahům, duševnímu zdraví, sebelásce a osobnímu růstu. Její styl je osobní, autentický a otevřený – vychází ze zkušeností, které sama prožila. Získala si čtenářky (i čtenáře) především svou schopností přesně popsat pocity, o kterých se často mlčí: samotu, rozchody, vnitřní nejistoty i momenty, kdy se člověk znovu staví na vlastní nohy. Je pro ni typická upřímnost bez patosu (nebojí se psát o strachu, slzách, ani trapasech), ženská perspektiva bez stereotypů (nebojuje „proti mužům“, ale za svobodu být sama sebou), cestování jako terapie: mnohé její příběhy vznikly na cestách, které podnikla sama. V Německu je Marie Luise Ritter považována za hlas generace mileniálů, který propojuje témata vztahů, samoty, digitální kultury a seberozvoje. Kniha Vom Glück, allein zu sein (česky Sama a šťastná) se rychle stala bestsellerem.

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Sama a šťastná Provedení: Tištěná kniha

Jak chutná ticho, když ztichne celý svět kolem? A jak chutná svoboda, když člověk poprvé usedne v kavárně, na pláži nebo v letadle sám – ale ne osamělý? Marie Luise Ritterová nabízí čtenářům osobní a hluboce upřímnou cestu k sobě samé. Přiznává strach, pochyby i křehkost, ale zároveň ukazuje, že být sám neznamená být ztracený. Zkušenosti z Porta, Edinburghu, Ibizy i Berlína skládá do příběhu, který není návodem, ale inspirací – jak začít, jak zpomalit, jak být spokojeně sama… a možná i šťastnější. Pro koho je kniha určena Pro každého, kdo někdy pocítil tíhu samoty – ať už žije sám, nebo ve vztahu. Pro ženy hledající oporu v době změn. Pro muže, kteří chtějí chápat vnitřní svět blízkých. Pro všechny, kdo se touží naučit, že samota nemusí být stigma, ale prostor ke zklidnění a růstu. Proč si tuto knihu přečíst Protože konečně někdo nahlas pojmenovává, co tolik z nás v tichosti prožívá. Protože autorka neslibuje recepty, ale nabízí sdílení – vtipné, citlivé, lidské. Protože vám kniha pomůže necítit se divně, když zrovna nikoho nemáte… a dokonce vám ukáže, že být sama může být dar. Co ti kniha přinese Odvahu nebát se být sama. Chuť zkusit nové věci jen se sebou. Schopnost nahlédnout své emoce bez studu. A především pocit, že tak, jak žijete právě teď, je to v pořádku. „Život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít. Váš život je důležitý. Stejně jako všechno ostatní, pro co jste zapálení.“ Doporučení nakladatele „Tuto knihu bychom dali do rukou každé ženě – nejen jako povzbuzení, ale jako důkaz, že život nemusí být čekárna. Marie Luise Ritterová píše s odzbrojující otevřeností a její slova hladí i burcují zároveň.“ - Michaela a Václav Kazdovi Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová je německá novinářka, spisovatelka a autorka několika knih, které se věnují vztahům, duševnímu zdraví, sebelásce a osobnímu růstu. Její styl je osobní, autentický a otevřený – vychází ze zkušeností, které sama prožila. Získala si čtenářky (i čtenáře) především svou schopností přesně popsat pocity, o kterých se často mlčí: samotu, rozchody, vnitřní nejistoty i momenty, kdy se člověk znovu staví na vlastní nohy. Je pro ni typická upřímnost bez patosu (nebojí se psát o strachu, slzách, ani trapasech), ženská perspektiva bez stereotypů (nebojuje „proti mužům“, ale za svobodu být sama sebou), cestování jako terapie: mnohé její příběhy vznikly na cestách, které podnikla sama. V Německu je Marie Luise Ritter považována za hlas generace mileniálů, který propojuje témata vztahů, samoty, digitální kultury a seberozvoje. Kniha Vom Glück, allein zu sein (česky Sama a šťastná) se rychle stala bestsellerem.

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Sama a šťastná Provedení: E-kniha

Marie Luise Ritterová píše tak, jak by si člověk přál, aby na něj mluvila blízká přítelkyně. Nepřesvědčuje, nehodnotí, jen vypráví. Jedinou větou dokáže otevřít téma, které v sobě možná nosíte už dlouho. Autorka píše v první osobě a vše vychází z jejích osobních zkušeností – z cest, rozhovorů, vlastních omylů, terapií i obyčejného všedního dne. Nesnaží se radit. Nabízí svůj pohled – s jemným humorem, lidskostí a upřímností. Její styl je obrazný, všímavý, plný drobných detailů. Dokáže popsat vůni citronové kůry stejně živě jako pocit, že už nechceme pořád všem vyhovět. A právě díky těmhle malým obrazům se text čte s překvapivou lehkostí – jako by byl psaný přímo pro vás. Tahle kniha nepřináší odpovědi. Ale pomáhá klást lepší otázky. A možná poprvé za dlouhou dobu pocítíte, že v tom nejste sama. Pro koho je kniha určena: Pro každého, kdo někdy zapomněl, jak se usmívá. Pro ty, kdo chtějí zpomalit, nadechnout se a znovu objevit radost z maličkostí. Pro ženy i muže, kteří hledají klid v sobě – a třeba se zatím jen snaží začít. Proč si tuto knihu přečíst Naučíte se, jak brát i nepříjemné situace s humorem a nadhledem. Objevíte krásu všedních dní i sílu pomalého života. Získáte inspiraci, jak si v sobě pěstovat klid – i když kolem zuří chaos. Každý příběh vám připomene, že nemusíte být dokonalí, abyste mohli být šťastní. Dozvíte se, že „zpackat něco“ je často začátek něčeho nového. Co ti kniha přinese Odvahu být sám sebou. Nadhled ve chvílích, kdy se vám všechno sype pod rukama. Praktické způsoby, jak znovu najít svůj vnitřní klid. Úsměv na tváři – možná i smích nahlas. Pocit, že v tom nejste sami. Nahlédnout do knihy Doporučení nakladatele „Tuhle knihu jsme četli se smíchem i se zatajeným dechem. Marie Luise Ritterová dokáže pojmenovat naše skryté obavy, každodenní zápasy i radosti tak, že máte pocit, že mluví právě o vás. Je to kniha, která vám bude ležet vedle postele – a budete se k ní rádi vracet. Lehkost totiž není cíl. Je to způsob života.“ - Michaela a Václav Kazdovi Úryvek z knihy „Jsem si tak nějak sama se sebou. Všechno, co dělám, mi připadá správné, baví mě to a jde mi to dobře od ruky. Ráno vstávám s chutí a užívám si každý den. Když se cítím sama sebou, vnitřně posílená a zocelená, můžu se lépe rozhodnout. Dokážu s klidem čelit výzvám a mám pocit, že žiju svým vlastním tempem, v souladu se svým životem – a ne jako by mě život míjel. Prostě jen tak… lehce.“ Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová (* 1991) je novinářka, spisovatelka a influencerka. Po studiu žurnalistiky se jako copywriterka, blogerka a autorka na volné noze věnovala psaní a žila mnoho let v Hamburku, poté v Berlíně, na Mallorce a nyní v Paříži. Jako influencerka se zaměřením na osobní autentické příběhy nechává čtenáře na instagramu (@luiseliebt) nahlédnout do svého každodenního života a zve je i na cesty za zážitky – na výlety, festivaly – a motivuje je k hledání lásky, dobrodružství a radosti ze života. Co o knize říká autorka Brát věci s klidem a nadhledem je jako smlouva, kterou musíme uzavřít sami se sebou. Nemůžeme vždy ovlivnit to, co se nám v životě stane, ale můžeme se rozhodnout, jak na to zareagujeme, jak se vypořádáme s úkoly, které před nás život postaví. Umění brát život s lehkostí není psychologická příručka, v této knize se věnuji tomu, co dělám nejraději: vyprávím příběhy. O tom, co jsem zažila a jak mě to ovlivnilo. Lehce a zábavně. Marie Luise Ritter​ová

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Umění brát život s lehkostí Provedení: Tištěná kniha

Marie Luise Ritterová píše tak, jak by si člověk přál, aby na něj mluvila blízká přítelkyně. Nepřesvědčuje, nehodnotí, jen vypráví. Jedinou větou dokáže otevřít téma, které v sobě možná nosíte už dlouho. Autorka píše v první osobě a vše vychází z jejích osobních zkušeností – z cest, rozhovorů, vlastních omylů, terapií i obyčejného všedního dne. Nesnaží se radit. Nabízí svůj pohled – s jemným humorem, lidskostí a upřímností. Její styl je obrazný, všímavý, plný drobných detailů. Dokáže popsat vůni citronové kůry stejně živě jako pocit, že už nechceme pořád všem vyhovět. A právě díky těmhle malým obrazům se text čte s překvapivou lehkostí – jako by byl psaný přímo pro vás. Tahle kniha nepřináší odpovědi. Ale pomáhá klást lepší otázky. A možná poprvé za dlouhou dobu pocítíte, že v tom nejste sama. Pro koho je kniha určena: Pro každého, kdo někdy zapomněl, jak se usmívá. Pro ty, kdo chtějí zpomalit, nadechnout se a znovu objevit radost z maličkostí. Pro ženy i muže, kteří hledají klid v sobě – a třeba se zatím jen snaží začít. Proč si tuto knihu přečíst Naučíte se, jak brát i nepříjemné situace s humorem a nadhledem. Objevíte krásu všedních dní i sílu pomalého života. Získáte inspiraci, jak si v sobě pěstovat klid – i když kolem zuří chaos. Každý příběh vám připomene, že nemusíte být dokonalí, abyste mohli být šťastní. Dozvíte se, že „zpackat něco“ je často začátek něčeho nového. Co ti kniha přinese Odvahu být sám sebou. Nadhled ve chvílích, kdy se vám všechno sype pod rukama. Praktické způsoby, jak znovu najít svůj vnitřní klid. Úsměv na tváři – možná i smích nahlas. Pocit, že v tom nejste sami. Nahlédnout do knihy Doporučení nakladatele „Tuhle knihu jsme četli se smíchem i se zatajeným dechem. Marie Luise Ritterová dokáže pojmenovat naše skryté obavy, každodenní zápasy i radosti tak, že máte pocit, že mluví právě o vás. Je to kniha, která vám bude ležet vedle postele – a budete se k ní rádi vracet. Lehkost totiž není cíl. Je to způsob života.“ - Michaela a Václav Kazdovi Úryvek z knihy „Jsem si tak nějak sama se sebou. Všechno, co dělám, mi připadá správné, baví mě to a jde mi to dobře od ruky. Ráno vstávám s chutí a užívám si každý den. Když se cítím sama sebou, vnitřně posílená a zocelená, můžu se lépe rozhodnout. Dokážu s klidem čelit výzvám a mám pocit, že žiju svým vlastním tempem, v souladu se svým životem – a ne jako by mě život míjel. Prostě jen tak… lehce.“ Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová (* 1991) je novinářka, spisovatelka a influencerka. Po studiu žurnalistiky se jako copywriterka, blogerka a autorka na volné noze věnovala psaní a žila mnoho let v Hamburku, poté v Berlíně, na Mallorce a nyní v Paříži. Jako influencerka se zaměřením na osobní autentické příběhy nechává čtenáře na instagramu (@luiseliebt) nahlédnout do svého každodenního života a zve je i na cesty za zážitky – na výlety, festivaly – a motivuje je k hledání lásky, dobrodružství a radosti ze života. Co o knize říká autorka Brát věci s klidem a nadhledem je jako smlouva, kterou musíme uzavřít sami se sebou. Nemůžeme vždy ovlivnit to, co se nám v životě stane, ale můžeme se rozhodnout, jak na to zareagujeme, jak se vypořádáme s úkoly, které před nás život postaví. Umění brát život s lehkostí není psychologická příručka, v této knize se věnuji tomu, co dělám nejraději: vyprávím příběhy. O tom, co jsem zažila a jak mě to ovlivnilo. Lehce a zábavně. Marie Luise Ritter​ová

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Umění brát život s lehkostí Provedení: E-kniha

Jak chutná ticho, když ztichne celý svět kolem? A jak chutná svoboda, když člověk poprvé usedne v kavárně, na pláži nebo v letadle sám – ale ne osamělý? Marie Luise Ritterová nabízí čtenářům osobní a hluboce upřímnou cestu k sobě samé. Přiznává strach, pochyby i křehkost, ale zároveň ukazuje, že být sám neznamená být ztracený. Zkušenosti z Porta, Edinburghu, Ibizy i Berlína skládá do příběhu, který není návodem, ale inspirací – jak začít, jak zpomalit, jak být spokojeně sama… a možná i šťastnější. Pro koho je kniha určena Pro každého, kdo někdy pocítil tíhu samoty – ať už žije sám, nebo ve vztahu. Pro ženy hledající oporu v době změn. Pro muže, kteří chtějí chápat vnitřní svět blízkých. Pro všechny, kdo se touží naučit, že samota nemusí být stigma, ale prostor ke zklidnění a růstu. Proč si tuto knihu přečíst Protože konečně někdo nahlas pojmenovává, co tolik z nás v tichosti prožívá. Protože autorka neslibuje recepty, ale nabízí sdílení – vtipné, citlivé, lidské. Protože vám kniha pomůže necítit se divně, když zrovna nikoho nemáte… a dokonce vám ukáže, že být sama může být dar. Co ti kniha přinese Odvahu nebát se být sama. Chuť zkusit nové věci jen se sebou. Schopnost nahlédnout své emoce bez studu. A především pocit, že tak, jak žijete právě teď, je to v pořádku. „Život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít. Váš život je důležitý. Stejně jako všechno ostatní, pro co jste zapálení.“ Doporučení nakladatele „Tuto knihu bychom dali do rukou každé ženě – nejen jako povzbuzení, ale jako důkaz, že život nemusí být čekárna. Marie Luise Ritterová píše s odzbrojující otevřeností a její slova hladí i burcují zároveň.“ - Michaela a Václav Kazdovi Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová je německá novinářka, spisovatelka a autorka několika knih, které se věnují vztahům, duševnímu zdraví, sebelásce a osobnímu růstu. Její styl je osobní, autentický a otevřený – vychází ze zkušeností, které sama prožila. Získala si čtenářky (i čtenáře) především svou schopností přesně popsat pocity, o kterých se často mlčí: samotu, rozchody, vnitřní nejistoty i momenty, kdy se člověk znovu staví na vlastní nohy. Je pro ni typická upřímnost bez patosu (nebojí se psát o strachu, slzách, ani trapasech), ženská perspektiva bez stereotypů (nebojuje „proti mužům“, ale za svobodu být sama sebou), cestování jako terapie: mnohé její příběhy vznikly na cestách, které podnikla sama. V Německu je Marie Luise Ritter považována za hlas generace mileniálů, který propojuje témata vztahů, samoty, digitální kultury a seberozvoje. Kniha Vom Glück, allein zu sein (česky Sama a šťastná) se rychle stala bestsellerem.

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Sama a šťastná Provedení: Tištěná kniha

Jak chutná ticho, když ztichne celý svět kolem? A jak chutná svoboda, když člověk poprvé usedne v kavárně, na pláži nebo v letadle sám – ale ne osamělý? Marie Luise Ritterová nabízí čtenářům osobní a hluboce upřímnou cestu k sobě samé. Přiznává strach, pochyby i křehkost, ale zároveň ukazuje, že být sám neznamená být ztracený. Zkušenosti z Porta, Edinburghu, Ibizy i Berlína skládá do příběhu, který není návodem, ale inspirací – jak začít, jak zpomalit, jak být spokojeně sama… a možná i šťastnější. Pro koho je kniha určena Pro každého, kdo někdy pocítil tíhu samoty – ať už žije sám, nebo ve vztahu. Pro ženy hledající oporu v době změn. Pro muže, kteří chtějí chápat vnitřní svět blízkých. Pro všechny, kdo se touží naučit, že samota nemusí být stigma, ale prostor ke zklidnění a růstu. Proč si tuto knihu přečíst Protože konečně někdo nahlas pojmenovává, co tolik z nás v tichosti prožívá. Protože autorka neslibuje recepty, ale nabízí sdílení – vtipné, citlivé, lidské. Protože vám kniha pomůže necítit se divně, když zrovna nikoho nemáte… a dokonce vám ukáže, že být sama může být dar. Co ti kniha přinese Odvahu nebát se být sama. Chuť zkusit nové věci jen se sebou. Schopnost nahlédnout své emoce bez studu. A především pocit, že tak, jak žijete právě teď, je to v pořádku. „Život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít. Váš život je důležitý. Stejně jako všechno ostatní, pro co jste zapálení.“ Doporučení nakladatele „Tuto knihu bychom dali do rukou každé ženě – nejen jako povzbuzení, ale jako důkaz, že život nemusí být čekárna. Marie Luise Ritterová píše s odzbrojující otevřeností a její slova hladí i burcují zároveň.“ - Michaela a Václav Kazdovi Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová je německá novinářka, spisovatelka a autorka několika knih, které se věnují vztahům, duševnímu zdraví, sebelásce a osobnímu růstu. Její styl je osobní, autentický a otevřený – vychází ze zkušeností, které sama prožila. Získala si čtenářky (i čtenáře) především svou schopností přesně popsat pocity, o kterých se často mlčí: samotu, rozchody, vnitřní nejistoty i momenty, kdy se člověk znovu staví na vlastní nohy. Je pro ni typická upřímnost bez patosu (nebojí se psát o strachu, slzách, ani trapasech), ženská perspektiva bez stereotypů (nebojuje „proti mužům“, ale za svobodu být sama sebou), cestování jako terapie: mnohé její příběhy vznikly na cestách, které podnikla sama. V Německu je Marie Luise Ritter považována za hlas generace mileniálů, který propojuje témata vztahů, samoty, digitální kultury a seberozvoje. Kniha Vom Glück, allein zu sein (česky Sama a šťastná) se rychle stala bestsellerem.

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Sama a šťastná Provedení: E-kniha

Marie Luise Ritterová píše tak, jak by si člověk přál, aby na něj mluvila blízká přítelkyně. Nepřesvědčuje, nehodnotí, jen vypráví. Jedinou větou dokáže otevřít téma, které v sobě možná nosíte už dlouho. Autorka píše v první osobě a vše vychází z jejích osobních zkušeností – z cest, rozhovorů, vlastních omylů, terapií i obyčejného všedního dne. Nesnaží se radit. Nabízí svůj pohled – s jemným humorem, lidskostí a upřímností. Její styl je obrazný, všímavý, plný drobných detailů. Dokáže popsat vůni citronové kůry stejně živě jako pocit, že už nechceme pořád všem vyhovět. A právě díky těmhle malým obrazům se text čte s překvapivou lehkostí – jako by byl psaný přímo pro vás. Tahle kniha nepřináší odpovědi. Ale pomáhá klást lepší otázky. A možná poprvé za dlouhou dobu pocítíte, že v tom nejste sama. Pro koho je kniha určena: Pro každého, kdo někdy zapomněl, jak se usmívá. Pro ty, kdo chtějí zpomalit, nadechnout se a znovu objevit radost z maličkostí. Pro ženy i muže, kteří hledají klid v sobě – a třeba se zatím jen snaží začít. Proč si tuto knihu přečíst Naučíte se, jak brát i nepříjemné situace s humorem a nadhledem. Objevíte krásu všedních dní i sílu pomalého života. Získáte inspiraci, jak si v sobě pěstovat klid – i když kolem zuří chaos. Každý příběh vám připomene, že nemusíte být dokonalí, abyste mohli být šťastní. Dozvíte se, že „zpackat něco“ je často začátek něčeho nového. Co ti kniha přinese Odvahu být sám sebou. Nadhled ve chvílích, kdy se vám všechno sype pod rukama. Praktické způsoby, jak znovu najít svůj vnitřní klid. Úsměv na tváři – možná i smích nahlas. Pocit, že v tom nejste sami. Nahlédnout do knihy Doporučení nakladatele „Tuhle knihu jsme četli se smíchem i se zatajeným dechem. Marie Luise Ritterová dokáže pojmenovat naše skryté obavy, každodenní zápasy i radosti tak, že máte pocit, že mluví právě o vás. Je to kniha, která vám bude ležet vedle postele – a budete se k ní rádi vracet. Lehkost totiž není cíl. Je to způsob života.“ - Michaela a Václav Kazdovi Úryvek z knihy „Jsem si tak nějak sama se sebou. Všechno, co dělám, mi připadá správné, baví mě to a jde mi to dobře od ruky. Ráno vstávám s chutí a užívám si každý den. Když se cítím sama sebou, vnitřně posílená a zocelená, můžu se lépe rozhodnout. Dokážu s klidem čelit výzvám a mám pocit, že žiju svým vlastním tempem, v souladu se svým životem – a ne jako by mě život míjel. Prostě jen tak… lehce.“ Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová (* 1991) je novinářka, spisovatelka a influencerka. Po studiu žurnalistiky se jako copywriterka, blogerka a autorka na volné noze věnovala psaní a žila mnoho let v Hamburku, poté v Berlíně, na Mallorce a nyní v Paříži. Jako influencerka se zaměřením na osobní autentické příběhy nechává čtenáře na instagramu (@luiseliebt) nahlédnout do svého každodenního života a zve je i na cesty za zážitky – na výlety, festivaly – a motivuje je k hledání lásky, dobrodružství a radosti ze života. Co o knize říká autorka Brát věci s klidem a nadhledem je jako smlouva, kterou musíme uzavřít sami se sebou. Nemůžeme vždy ovlivnit to, co se nám v životě stane, ale můžeme se rozhodnout, jak na to zareagujeme, jak se vypořádáme s úkoly, které před nás život postaví. Umění brát život s lehkostí není psychologická příručka, v této knize se věnuji tomu, co dělám nejraději: vyprávím příběhy. O tom, co jsem zažila a jak mě to ovlivnilo. Lehce a zábavně. Marie Luise Ritter​ová

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Umění brát život s lehkostí Provedení: Tištěná kniha

Marie Luise Ritterová píše tak, jak by si člověk přál, aby na něj mluvila blízká přítelkyně. Nepřesvědčuje, nehodnotí, jen vypráví. Jedinou větou dokáže otevřít téma, které v sobě možná nosíte už dlouho. Autorka píše v první osobě a vše vychází z jejích osobních zkušeností – z cest, rozhovorů, vlastních omylů, terapií i obyčejného všedního dne. Nesnaží se radit. Nabízí svůj pohled – s jemným humorem, lidskostí a upřímností. Její styl je obrazný, všímavý, plný drobných detailů. Dokáže popsat vůni citronové kůry stejně živě jako pocit, že už nechceme pořád všem vyhovět. A právě díky těmhle malým obrazům se text čte s překvapivou lehkostí – jako by byl psaný přímo pro vás. Tahle kniha nepřináší odpovědi. Ale pomáhá klást lepší otázky. A možná poprvé za dlouhou dobu pocítíte, že v tom nejste sama. Pro koho je kniha určena: Pro každého, kdo někdy zapomněl, jak se usmívá. Pro ty, kdo chtějí zpomalit, nadechnout se a znovu objevit radost z maličkostí. Pro ženy i muže, kteří hledají klid v sobě – a třeba se zatím jen snaží začít. Proč si tuto knihu přečíst Naučíte se, jak brát i nepříjemné situace s humorem a nadhledem. Objevíte krásu všedních dní i sílu pomalého života. Získáte inspiraci, jak si v sobě pěstovat klid – i když kolem zuří chaos. Každý příběh vám připomene, že nemusíte být dokonalí, abyste mohli být šťastní. Dozvíte se, že „zpackat něco“ je často začátek něčeho nového. Co ti kniha přinese Odvahu být sám sebou. Nadhled ve chvílích, kdy se vám všechno sype pod rukama. Praktické způsoby, jak znovu najít svůj vnitřní klid. Úsměv na tváři – možná i smích nahlas. Pocit, že v tom nejste sami. Nahlédnout do knihy Doporučení nakladatele „Tuhle knihu jsme četli se smíchem i se zatajeným dechem. Marie Luise Ritterová dokáže pojmenovat naše skryté obavy, každodenní zápasy i radosti tak, že máte pocit, že mluví právě o vás. Je to kniha, která vám bude ležet vedle postele – a budete se k ní rádi vracet. Lehkost totiž není cíl. Je to způsob života.“ - Michaela a Václav Kazdovi Úryvek z knihy „Jsem si tak nějak sama se sebou. Všechno, co dělám, mi připadá správné, baví mě to a jde mi to dobře od ruky. Ráno vstávám s chutí a užívám si každý den. Když se cítím sama sebou, vnitřně posílená a zocelená, můžu se lépe rozhodnout. Dokážu s klidem čelit výzvám a mám pocit, že žiju svým vlastním tempem, v souladu se svým životem – a ne jako by mě život míjel. Prostě jen tak… lehce.“ Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová (* 1991) je novinářka, spisovatelka a influencerka. Po studiu žurnalistiky se jako copywriterka, blogerka a autorka na volné noze věnovala psaní a žila mnoho let v Hamburku, poté v Berlíně, na Mallorce a nyní v Paříži. Jako influencerka se zaměřením na osobní autentické příběhy nechává čtenáře na instagramu (@luiseliebt) nahlédnout do svého každodenního života a zve je i na cesty za zážitky – na výlety, festivaly – a motivuje je k hledání lásky, dobrodružství a radosti ze života. Co o knize říká autorka Brát věci s klidem a nadhledem je jako smlouva, kterou musíme uzavřít sami se sebou. Nemůžeme vždy ovlivnit to, co se nám v životě stane, ale můžeme se rozhodnout, jak na to zareagujeme, jak se vypořádáme s úkoly, které před nás život postaví. Umění brát život s lehkostí není psychologická příručka, v této knize se věnuji tomu, co dělám nejraději: vyprávím příběhy. O tom, co jsem zažila a jak mě to ovlivnilo. Lehce a zábavně. Marie Luise Ritter​ová

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Umění brát život s lehkostí Provedení: E-kniha

Jak chutná ticho, když ztichne celý svět kolem? A jak chutná svoboda, když člověk poprvé usedne v kavárně, na pláži nebo v letadle sám – ale ne osamělý? Marie Luise Ritterová nabízí čtenářům osobní a hluboce upřímnou cestu k sobě samé. Přiznává strach, pochyby i křehkost, ale zároveň ukazuje, že být sám neznamená být ztracený. Zkušenosti z Porta, Edinburghu, Ibizy i Berlína skládá do příběhu, který není návodem, ale inspirací – jak začít, jak zpomalit, jak být spokojeně sama… a možná i šťastnější. Pro koho je kniha určena Pro každého, kdo někdy pocítil tíhu samoty – ať už žije sám, nebo ve vztahu. Pro ženy hledající oporu v době změn. Pro muže, kteří chtějí chápat vnitřní svět blízkých. Pro všechny, kdo se touží naučit, že samota nemusí být stigma, ale prostor ke zklidnění a růstu. Proč si tuto knihu přečíst Protože konečně někdo nahlas pojmenovává, co tolik z nás v tichosti prožívá. Protože autorka neslibuje recepty, ale nabízí sdílení – vtipné, citlivé, lidské. Protože vám kniha pomůže necítit se divně, když zrovna nikoho nemáte… a dokonce vám ukáže, že být sama může být dar. Co ti kniha přinese Odvahu nebát se být sama. Chuť zkusit nové věci jen se sebou. Schopnost nahlédnout své emoce bez studu. A především pocit, že tak, jak žijete právě teď, je to v pořádku. „Život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít. Váš život je důležitý. Stejně jako všechno ostatní, pro co jste zapálení.“ Doporučení nakladatele „Tuto knihu bychom dali do rukou každé ženě – nejen jako povzbuzení, ale jako důkaz, že život nemusí být čekárna. Marie Luise Ritterová píše s odzbrojující otevřeností a její slova hladí i burcují zároveň.“ - Michaela a Václav Kazdovi Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová je německá novinářka, spisovatelka a autorka několika knih, které se věnují vztahům, duševnímu zdraví, sebelásce a osobnímu růstu. Její styl je osobní, autentický a otevřený – vychází ze zkušeností, které sama prožila. Získala si čtenářky (i čtenáře) především svou schopností přesně popsat pocity, o kterých se často mlčí: samotu, rozchody, vnitřní nejistoty i momenty, kdy se člověk znovu staví na vlastní nohy. Je pro ni typická upřímnost bez patosu (nebojí se psát o strachu, slzách, ani trapasech), ženská perspektiva bez stereotypů (nebojuje „proti mužům“, ale za svobodu být sama sebou), cestování jako terapie: mnohé její příběhy vznikly na cestách, které podnikla sama. V Německu je Marie Luise Ritter považována za hlas generace mileniálů, který propojuje témata vztahů, samoty, digitální kultury a seberozvoje. Kniha Vom Glück, allein zu sein (česky Sama a šťastná) se rychle stala bestsellerem.

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Sama a šťastná Provedení: Tištěná kniha

Jak chutná ticho, když ztichne celý svět kolem? A jak chutná svoboda, když člověk poprvé usedne v kavárně, na pláži nebo v letadle sám – ale ne osamělý? Marie Luise Ritterová nabízí čtenářům osobní a hluboce upřímnou cestu k sobě samé. Přiznává strach, pochyby i křehkost, ale zároveň ukazuje, že být sám neznamená být ztracený. Zkušenosti z Porta, Edinburghu, Ibizy i Berlína skládá do příběhu, který není návodem, ale inspirací – jak začít, jak zpomalit, jak být spokojeně sama… a možná i šťastnější. Pro koho je kniha určena Pro každého, kdo někdy pocítil tíhu samoty – ať už žije sám, nebo ve vztahu. Pro ženy hledající oporu v době změn. Pro muže, kteří chtějí chápat vnitřní svět blízkých. Pro všechny, kdo se touží naučit, že samota nemusí být stigma, ale prostor ke zklidnění a růstu. Proč si tuto knihu přečíst Protože konečně někdo nahlas pojmenovává, co tolik z nás v tichosti prožívá. Protože autorka neslibuje recepty, ale nabízí sdílení – vtipné, citlivé, lidské. Protože vám kniha pomůže necítit se divně, když zrovna nikoho nemáte… a dokonce vám ukáže, že být sama může být dar. Co ti kniha přinese Odvahu nebát se být sama. Chuť zkusit nové věci jen se sebou. Schopnost nahlédnout své emoce bez studu. A především pocit, že tak, jak žijete právě teď, je to v pořádku. „Život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít. Váš život je důležitý. Stejně jako všechno ostatní, pro co jste zapálení.“ Doporučení nakladatele „Tuto knihu bychom dali do rukou každé ženě – nejen jako povzbuzení, ale jako důkaz, že život nemusí být čekárna. Marie Luise Ritterová píše s odzbrojující otevřeností a její slova hladí i burcují zároveň.“ - Michaela a Václav Kazdovi Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová je německá novinářka, spisovatelka a autorka několika knih, které se věnují vztahům, duševnímu zdraví, sebelásce a osobnímu růstu. Její styl je osobní, autentický a otevřený – vychází ze zkušeností, které sama prožila. Získala si čtenářky (i čtenáře) především svou schopností přesně popsat pocity, o kterých se často mlčí: samotu, rozchody, vnitřní nejistoty i momenty, kdy se člověk znovu staví na vlastní nohy. Je pro ni typická upřímnost bez patosu (nebojí se psát o strachu, slzách, ani trapasech), ženská perspektiva bez stereotypů (nebojuje „proti mužům“, ale za svobodu být sama sebou), cestování jako terapie: mnohé její příběhy vznikly na cestách, které podnikla sama. V Německu je Marie Luise Ritter považována za hlas generace mileniálů, který propojuje témata vztahů, samoty, digitální kultury a seberozvoje. Kniha Vom Glück, allein zu sein (česky Sama a šťastná) se rychle stala bestsellerem.

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Sama a šťastná Provedení: E-kniha

Marie Luise Ritterová píše tak, jak by si člověk přál, aby na něj mluvila blízká přítelkyně. Nepřesvědčuje, nehodnotí, jen vypráví. Jedinou větou dokáže otevřít téma, které v sobě možná nosíte už dlouho. Autorka píše v první osobě a vše vychází z jejích osobních zkušeností – z cest, rozhovorů, vlastních omylů, terapií i obyčejného všedního dne. Nesnaží se radit. Nabízí svůj pohled – s jemným humorem, lidskostí a upřímností. Její styl je obrazný, všímavý, plný drobných detailů. Dokáže popsat vůni citronové kůry stejně živě jako pocit, že už nechceme pořád všem vyhovět. A právě díky těmhle malým obrazům se text čte s překvapivou lehkostí – jako by byl psaný přímo pro vás. Tahle kniha nepřináší odpovědi. Ale pomáhá klást lepší otázky. A možná poprvé za dlouhou dobu pocítíte, že v tom nejste sama. Pro koho je kniha určena: Pro každého, kdo někdy zapomněl, jak se usmívá. Pro ty, kdo chtějí zpomalit, nadechnout se a znovu objevit radost z maličkostí. Pro ženy i muže, kteří hledají klid v sobě – a třeba se zatím jen snaží začít. Proč si tuto knihu přečíst Naučíte se, jak brát i nepříjemné situace s humorem a nadhledem. Objevíte krásu všedních dní i sílu pomalého života. Získáte inspiraci, jak si v sobě pěstovat klid – i když kolem zuří chaos. Každý příběh vám připomene, že nemusíte být dokonalí, abyste mohli být šťastní. Dozvíte se, že „zpackat něco“ je často začátek něčeho nového. Co ti kniha přinese Odvahu být sám sebou. Nadhled ve chvílích, kdy se vám všechno sype pod rukama. Praktické způsoby, jak znovu najít svůj vnitřní klid. Úsměv na tváři – možná i smích nahlas. Pocit, že v tom nejste sami. Nahlédnout do knihy Doporučení nakladatele „Tuhle knihu jsme četli se smíchem i se zatajeným dechem. Marie Luise Ritterová dokáže pojmenovat naše skryté obavy, každodenní zápasy i radosti tak, že máte pocit, že mluví právě o vás. Je to kniha, která vám bude ležet vedle postele – a budete se k ní rádi vracet. Lehkost totiž není cíl. Je to způsob života.“ - Michaela a Václav Kazdovi Úryvek z knihy „Jsem si tak nějak sama se sebou. Všechno, co dělám, mi připadá správné, baví mě to a jde mi to dobře od ruky. Ráno vstávám s chutí a užívám si každý den. Když se cítím sama sebou, vnitřně posílená a zocelená, můžu se lépe rozhodnout. Dokážu s klidem čelit výzvám a mám pocit, že žiju svým vlastním tempem, v souladu se svým životem – a ne jako by mě život míjel. Prostě jen tak… lehce.“ Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová (* 1991) je novinářka, spisovatelka a influencerka. Po studiu žurnalistiky se jako copywriterka, blogerka a autorka na volné noze věnovala psaní a žila mnoho let v Hamburku, poté v Berlíně, na Mallorce a nyní v Paříži. Jako influencerka se zaměřením na osobní autentické příběhy nechává čtenáře na instagramu (@luiseliebt) nahlédnout do svého každodenního života a zve je i na cesty za zážitky – na výlety, festivaly – a motivuje je k hledání lásky, dobrodružství a radosti ze života. Co o knize říká autorka Brát věci s klidem a nadhledem je jako smlouva, kterou musíme uzavřít sami se sebou. Nemůžeme vždy ovlivnit to, co se nám v životě stane, ale můžeme se rozhodnout, jak na to zareagujeme, jak se vypořádáme s úkoly, které před nás život postaví. Umění brát život s lehkostí není psychologická příručka, v této knize se věnuji tomu, co dělám nejraději: vyprávím příběhy. O tom, co jsem zažila a jak mě to ovlivnilo. Lehce a zábavně. Marie Luise Ritter​ová

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Umění brát život s lehkostí Provedení: Tištěná kniha

Marie Luise Ritterová píše tak, jak by si člověk přál, aby na něj mluvila blízká přítelkyně. Nepřesvědčuje, nehodnotí, jen vypráví. Jedinou větou dokáže otevřít téma, které v sobě možná nosíte už dlouho. Autorka píše v první osobě a vše vychází z jejích osobních zkušeností – z cest, rozhovorů, vlastních omylů, terapií i obyčejného všedního dne. Nesnaží se radit. Nabízí svůj pohled – s jemným humorem, lidskostí a upřímností. Její styl je obrazný, všímavý, plný drobných detailů. Dokáže popsat vůni citronové kůry stejně živě jako pocit, že už nechceme pořád všem vyhovět. A právě díky těmhle malým obrazům se text čte s překvapivou lehkostí – jako by byl psaný přímo pro vás. Tahle kniha nepřináší odpovědi. Ale pomáhá klást lepší otázky. A možná poprvé za dlouhou dobu pocítíte, že v tom nejste sama. Pro koho je kniha určena: Pro každého, kdo někdy zapomněl, jak se usmívá. Pro ty, kdo chtějí zpomalit, nadechnout se a znovu objevit radost z maličkostí. Pro ženy i muže, kteří hledají klid v sobě – a třeba se zatím jen snaží začít. Proč si tuto knihu přečíst Naučíte se, jak brát i nepříjemné situace s humorem a nadhledem. Objevíte krásu všedních dní i sílu pomalého života. Získáte inspiraci, jak si v sobě pěstovat klid – i když kolem zuří chaos. Každý příběh vám připomene, že nemusíte být dokonalí, abyste mohli být šťastní. Dozvíte se, že „zpackat něco“ je často začátek něčeho nového. Co ti kniha přinese Odvahu být sám sebou. Nadhled ve chvílích, kdy se vám všechno sype pod rukama. Praktické způsoby, jak znovu najít svůj vnitřní klid. Úsměv na tváři – možná i smích nahlas. Pocit, že v tom nejste sami. Nahlédnout do knihy Doporučení nakladatele „Tuhle knihu jsme četli se smíchem i se zatajeným dechem. Marie Luise Ritterová dokáže pojmenovat naše skryté obavy, každodenní zápasy i radosti tak, že máte pocit, že mluví právě o vás. Je to kniha, která vám bude ležet vedle postele – a budete se k ní rádi vracet. Lehkost totiž není cíl. Je to způsob života.“ - Michaela a Václav Kazdovi Úryvek z knihy „Jsem si tak nějak sama se sebou. Všechno, co dělám, mi připadá správné, baví mě to a jde mi to dobře od ruky. Ráno vstávám s chutí a užívám si každý den. Když se cítím sama sebou, vnitřně posílená a zocelená, můžu se lépe rozhodnout. Dokážu s klidem čelit výzvám a mám pocit, že žiju svým vlastním tempem, v souladu se svým životem – a ne jako by mě život míjel. Prostě jen tak… lehce.“ Přidejte si do sbírky O autorce Marie Luise Ritterová Marie Luise Ritterová (* 1991) je novinářka, spisovatelka a influencerka. Po studiu žurnalistiky se jako copywriterka, blogerka a autorka na volné noze věnovala psaní a žila mnoho let v Hamburku, poté v Berlíně, na Mallorce a nyní v Paříži. Jako influencerka se zaměřením na osobní autentické příběhy nechává čtenáře na instagramu (@luiseliebt) nahlédnout do svého každodenního života a zve je i na cesty za zážitky – na výlety, festivaly – a motivuje je k hledání lásky, dobrodružství a radosti ze života. Co o knize říká autorka Brát věci s klidem a nadhledem je jako smlouva, kterou musíme uzavřít sami se sebou. Nemůžeme vždy ovlivnit to, co se nám v životě stane, ale můžeme se rozhodnout, jak na to zareagujeme, jak se vypořádáme s úkoly, které před nás život postaví. Umění brát život s lehkostí není psychologická příručka, v této knize se věnuji tomu, co dělám nejraději: vyprávím příběhy. O tom, co jsem zažila a jak mě to ovlivnilo. Lehce a zábavně. Marie Luise Ritter​ová

Objev podobné jako Marie Luise Ritterová Umění brát život s lehkostí Provedení: E-kniha

Stromy s vůní domova Lípy mají listy srdčité, jejich tvar opakuje mladá lipová koruna. Stará lípa se však nebojí staletí věku ani zvětšující se dutiny v kmenu. Je to úžasný, nezdolný strom. Lípy jsou stromy oblíbené, bez nich si nelze českou krajinu představit. Vzpomeňme na medovou vůni kvetoucích lip, která dokáže přivolat vzpomínku na dětství, vzpomínku, která potěší, stejně jako pohled na lípy samé. Také jejich dřevo má svou přitažlivost – je bílé, měkké, nebrání se noži ani dlátu. Je jasné, proč právě lípy svým dřevem posloužily na sochy Panny Marie. Když v myšlenkách přivoláme vzpomínky na naše lípy, přesvědčíme se, že je lípa opravdu stromem domova. Má v sobě něhu i sílu, je nezlomná v boji s ne vždy snadným životem. Dává nám příležitost si uvědomit, že strom, který naši předci zvolili za náš národní, máme důvod mít rádi. Autorka Marie Hrušková se dlouhodobě zabývá památnými stromy. Její tvorba je známá a oblíbená mezi mnoha čtenáři, posluchači i televizními diváky, např. Památné stromy I, II nebo knihy o Podoubraví. V Nakladatelství KAZDA již vyšla kniha Marie Hruškové Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech . Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě známého televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. V poslední době autorka spolupracuje s fotografem Pavlem Hösslem , který je autorem fotografií nejen pro Lípy vlídné i majestátní , ale také snímků pro další knihy o stromech – např. Stromy vypravují , Stromy z ráje českého nebo pro oceňovanou knížku Nejmohutnější stromy naší země a fotografií pro stejnojmennou putovní výstavu. Pavel Hössl se fotografování památných stromů věnuje mnoho let a navštívil jich více než tisíc. Je autorem více než 70 000 snímků pozoruhodných stromů, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích.

Objev podobné jako Marie Hrušková Lípy - vlídné i majestátní Provedení: Tištěná kniha

Stromy s vůní domova Lípy mají listy srdčité, jejich tvar opakuje mladá lipová koruna. Stará lípa se však nebojí staletí věku ani zvětšující se dutiny v kmenu. Je to úžasný, nezdolný strom. Lípy jsou stromy oblíbené, bez nich si nelze českou krajinu představit. Vzpomeňme na medovou vůni kvetoucích lip, která dokáže přivolat vzpomínku na dětství, vzpomínku, která potěší, stejně jako pohled na lípy samé. Také jejich dřevo má svou přitažlivost – je bílé, měkké, nebrání se noži ani dlátu. Je jasné, proč právě lípy svým dřevem posloužily na sochy Panny Marie. Když v myšlenkách přivoláme vzpomínky na naše lípy, přesvědčíme se, že je lípa opravdu stromem domova. Má v sobě něhu i sílu, je nezlomná v boji s ne vždy snadným životem. Dává nám příležitost si uvědomit, že strom, který naši předci zvolili za náš národní, máme důvod mít rádi. Autorka Marie Hrušková se dlouhodobě zabývá památnými stromy. Její tvorba je známá a oblíbená mezi mnoha čtenáři, posluchači i televizními diváky, např. Památné stromy I, II nebo knihy o Podoubraví. V Nakladatelství KAZDA již vyšla kniha Marie Hruškové Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech . Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě známého televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. V poslední době autorka spolupracuje s fotografem Pavlem Hösslem , který je autorem fotografií nejen pro Lípy vlídné i majestátní , ale také snímků pro další knihy o stromech – např. Stromy vypravují , Stromy z ráje českého nebo pro oceňovanou knížku Nejmohutnější stromy naší země a fotografií pro stejnojmennou putovní výstavu. Pavel Hössl se fotografování památných stromů věnuje mnoho let a navštívil jich více než tisíc. Je autorem více než 70 000 snímků pozoruhodných stromů, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích.

Objev podobné jako Marie Hrušková Lípy - vlídné i majestátní Provedení: Poškozená kniha

Stromy s vůní domova Lípy mají listy srdčité, jejich tvar opakuje mladá lipová koruna. Stará lípa se však nebojí staletí věku ani zvětšující se dutiny v kmenu. Je to úžasný, nezdolný strom. Lípy jsou stromy oblíbené, bez nich si nelze českou krajinu představit. Vzpomeňme na medovou vůni kvetoucích lip, která dokáže přivolat vzpomínku na dětství, vzpomínku, která potěší, stejně jako pohled na lípy samé. Také jejich dřevo má svou přitažlivost – je bílé, měkké, nebrání se noži ani dlátu. Je jasné, proč právě lípy svým dřevem posloužily na sochy Panny Marie. Když v myšlenkách přivoláme vzpomínky na naše lípy, přesvědčíme se, že je lípa opravdu stromem domova. Má v sobě něhu i sílu, je nezlomná v boji s ne vždy snadným životem. Dává nám příležitost si uvědomit, že strom, který naši předci zvolili za náš národní, máme důvod mít rádi. Autorka Marie Hrušková se dlouhodobě zabývá památnými stromy. Její tvorba je známá a oblíbená mezi mnoha čtenáři, posluchači i televizními diváky, např. Památné stromy I, II nebo knihy o Podoubraví. V Nakladatelství KAZDA již vyšla kniha Marie Hruškové Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech . Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě známého televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. V poslední době autorka spolupracuje s fotografem Pavlem Hösslem , který je autorem fotografií nejen pro Lípy vlídné i majestátní , ale také snímků pro další knihy o stromech – např. Stromy vypravují , Stromy z ráje českého nebo pro oceňovanou knížku Nejmohutnější stromy naší země a fotografií pro stejnojmennou putovní výstavu. Pavel Hössl se fotografování památných stromů věnuje mnoho let a navštívil jich více než tisíc. Je autorem více než 70 000 snímků pozoruhodných stromů, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích.

Objev podobné jako Marie Hrušková Lípy - vlídné i majestátní Provedení: Tištěná kniha

Stromy s vůní domova Lípy mají listy srdčité, jejich tvar opakuje mladá lipová koruna. Stará lípa se však nebojí staletí věku ani zvětšující se dutiny v kmenu. Je to úžasný, nezdolný strom. Lípy jsou stromy oblíbené, bez nich si nelze českou krajinu představit. Vzpomeňme na medovou vůni kvetoucích lip, která dokáže přivolat vzpomínku na dětství, vzpomínku, která potěší, stejně jako pohled na lípy samé. Také jejich dřevo má svou přitažlivost – je bílé, měkké, nebrání se noži ani dlátu. Je jasné, proč právě lípy svým dřevem posloužily na sochy Panny Marie. Když v myšlenkách přivoláme vzpomínky na naše lípy, přesvědčíme se, že je lípa opravdu stromem domova. Má v sobě něhu i sílu, je nezlomná v boji s ne vždy snadným životem. Dává nám příležitost si uvědomit, že strom, který naši předci zvolili za náš národní, máme důvod mít rádi. Autorka Marie Hrušková se dlouhodobě zabývá památnými stromy. Její tvorba je známá a oblíbená mezi mnoha čtenáři, posluchači i televizními diváky, např. Památné stromy I, II nebo knihy o Podoubraví. V Nakladatelství KAZDA již vyšla kniha Marie Hruškové Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech . Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě známého televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. V poslední době autorka spolupracuje s fotografem Pavlem Hösslem , který je autorem fotografií nejen pro Lípy vlídné i majestátní , ale také snímků pro další knihy o stromech – např. Stromy vypravují , Stromy z ráje českého nebo pro oceňovanou knížku Nejmohutnější stromy naší země a fotografií pro stejnojmennou putovní výstavu. Pavel Hössl se fotografování památných stromů věnuje mnoho let a navštívil jich více než tisíc. Je autorem více než 70 000 snímků pozoruhodných stromů, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích.

Objev podobné jako Marie Hrušková Lípy - vlídné i majestátní Provedení: Poškozená kniha

Stromy s vůní domova Lípy mají listy srdčité, jejich tvar opakuje mladá lipová koruna. Stará lípa se však nebojí staletí věku ani zvětšující se dutiny v kmenu. Je to úžasný, nezdolný strom. Lípy jsou stromy oblíbené, bez nich si nelze českou krajinu představit. Vzpomeňme na medovou vůni kvetoucích lip, která dokáže přivolat vzpomínku na dětství, vzpomínku, která potěší, stejně jako pohled na lípy samé. Také jejich dřevo má svou přitažlivost – je bílé, měkké, nebrání se noži ani dlátu. Je jasné, proč právě lípy svým dřevem posloužily na sochy Panny Marie. Když v myšlenkách přivoláme vzpomínky na naše lípy, přesvědčíme se, že je lípa opravdu stromem domova. Má v sobě něhu i sílu, je nezlomná v boji s ne vždy snadným životem. Dává nám příležitost si uvědomit, že strom, který naši předci zvolili za náš národní, máme důvod mít rádi. Autorka Marie Hrušková se dlouhodobě zabývá památnými stromy. Její tvorba je známá a oblíbená mezi mnoha čtenáři, posluchači i televizními diváky, např. Památné stromy I, II nebo knihy o Podoubraví. V Nakladatelství KAZDA již vyšla kniha Marie Hruškové Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech . Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě známého televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. V poslední době autorka spolupracuje s fotografem Pavlem Hösslem , který je autorem fotografií nejen pro Lípy vlídné i majestátní , ale také snímků pro další knihy o stromech – např. Stromy vypravují , Stromy z ráje českého nebo pro oceňovanou knížku Nejmohutnější stromy naší země a fotografií pro stejnojmennou putovní výstavu. Pavel Hössl se fotografování památných stromů věnuje mnoho let a navštívil jich více než tisíc. Je autorem více než 70 000 snímků pozoruhodných stromů, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích.

Objev podobné jako Marie Hrušková Lípy - vlídné i majestátní Provedení: Tištěná kniha

Stromy s vůní domova Lípy mají listy srdčité, jejich tvar opakuje mladá lipová koruna. Stará lípa se však nebojí staletí věku ani zvětšující se dutiny v kmenu. Je to úžasný, nezdolný strom. Lípy jsou stromy oblíbené, bez nich si nelze českou krajinu představit. Vzpomeňme na medovou vůni kvetoucích lip, která dokáže přivolat vzpomínku na dětství, vzpomínku, která potěší, stejně jako pohled na lípy samé. Také jejich dřevo má svou přitažlivost – je bílé, měkké, nebrání se noži ani dlátu. Je jasné, proč právě lípy svým dřevem posloužily na sochy Panny Marie. Když v myšlenkách přivoláme vzpomínky na naše lípy, přesvědčíme se, že je lípa opravdu stromem domova. Má v sobě něhu i sílu, je nezlomná v boji s ne vždy snadným životem. Dává nám příležitost si uvědomit, že strom, který naši předci zvolili za náš národní, máme důvod mít rádi. Autorka Marie Hrušková se dlouhodobě zabývá památnými stromy. Její tvorba je známá a oblíbená mezi mnoha čtenáři, posluchači i televizními diváky, např. Památné stromy I, II nebo knihy o Podoubraví. V Nakladatelství KAZDA již vyšla kniha Marie Hruškové Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech . Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě známého televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. V poslední době autorka spolupracuje s fotografem Pavlem Hösslem , který je autorem fotografií nejen pro Lípy vlídné i majestátní , ale také snímků pro další knihy o stromech – např. Stromy vypravují , Stromy z ráje českého nebo pro oceňovanou knížku Nejmohutnější stromy naší země a fotografií pro stejnojmennou putovní výstavu. Pavel Hössl se fotografování památných stromů věnuje mnoho let a navštívil jich více než tisíc. Je autorem více než 70 000 snímků pozoruhodných stromů, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích.

Objev podobné jako Marie Hrušková Lípy - vlídné i majestátní Provedení: Poškozená kniha

Stromy s vůní domova Lípy mají listy srdčité, jejich tvar opakuje mladá lipová koruna. Stará lípa se však nebojí staletí věku ani zvětšující se dutiny v kmenu. Je to úžasný, nezdolný strom. Lípy jsou stromy oblíbené, bez nich si nelze českou krajinu představit. Vzpomeňme na medovou vůni kvetoucích lip, která dokáže přivolat vzpomínku na dětství, vzpomínku, která potěší, stejně jako pohled na lípy samé. Také jejich dřevo má svou přitažlivost – je bílé, měkké, nebrání se noži ani dlátu. Je jasné, proč právě lípy svým dřevem posloužily na sochy Panny Marie. Když v myšlenkách přivoláme vzpomínky na naše lípy, přesvědčíme se, že je lípa opravdu stromem domova. Má v sobě něhu i sílu, je nezlomná v boji s ne vždy snadným životem. Dává nám příležitost si uvědomit, že strom, který naši předci zvolili za náš národní, máme důvod mít rádi. Autorka Marie Hrušková se dlouhodobě zabývá památnými stromy. Její tvorba je známá a oblíbená mezi mnoha čtenáři, posluchači i televizními diváky, např. Památné stromy I, II nebo knihy o Podoubraví. V Nakladatelství KAZDA již vyšla kniha Marie Hruškové Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech . Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě známého televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. V poslední době autorka spolupracuje s fotografem Pavlem Hösslem , který je autorem fotografií nejen pro Lípy vlídné i majestátní , ale také snímků pro další knihy o stromech – např. Stromy vypravují , Stromy z ráje českého nebo pro oceňovanou knížku Nejmohutnější stromy naší země a fotografií pro stejnojmennou putovní výstavu. Pavel Hössl se fotografování památných stromů věnuje mnoho let a navštívil jich více než tisíc. Je autorem více než 70 000 snímků pozoruhodných stromů, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích.

Objev podobné jako Marie Hrušková Lípy - vlídné i majestátní Provedení: Tištěná kniha

Stromy s vůní domova Lípy mají listy srdčité, jejich tvar opakuje mladá lipová koruna. Stará lípa se však nebojí staletí věku ani zvětšující se dutiny v kmenu. Je to úžasný, nezdolný strom. Lípy jsou stromy oblíbené, bez nich si nelze českou krajinu představit. Vzpomeňme na medovou vůni kvetoucích lip, která dokáže přivolat vzpomínku na dětství, vzpomínku, která potěší, stejně jako pohled na lípy samé. Také jejich dřevo má svou přitažlivost – je bílé, měkké, nebrání se noži ani dlátu. Je jasné, proč právě lípy svým dřevem posloužily na sochy Panny Marie. Když v myšlenkách přivoláme vzpomínky na naše lípy, přesvědčíme se, že je lípa opravdu stromem domova. Má v sobě něhu i sílu, je nezlomná v boji s ne vždy snadným životem. Dává nám příležitost si uvědomit, že strom, který naši předci zvolili za náš národní, máme důvod mít rádi. Autorka Marie Hrušková se dlouhodobě zabývá památnými stromy. Její tvorba je známá a oblíbená mezi mnoha čtenáři, posluchači i televizními diváky, např. Památné stromy I, II nebo knihy o Podoubraví. V Nakladatelství KAZDA již vyšla kniha Marie Hruškové Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech . Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě známého televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. V poslední době autorka spolupracuje s fotografem Pavlem Hösslem , který je autorem fotografií nejen pro Lípy vlídné i majestátní , ale také snímků pro další knihy o stromech – např. Stromy vypravují , Stromy z ráje českého nebo pro oceňovanou knížku Nejmohutnější stromy naší země a fotografií pro stejnojmennou putovní výstavu. Pavel Hössl se fotografování památných stromů věnuje mnoho let a navštívil jich více než tisíc. Je autorem více než 70 000 snímků pozoruhodných stromů, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích.

Objev podobné jako Marie Hrušková Lípy - vlídné i majestátní Provedení: Poškozená kniha

Stromy s vůní domova Lípy mají listy srdčité, jejich tvar opakuje mladá lipová koruna. Stará lípa se však nebojí staletí věku ani zvětšující se dutiny v kmenu. Je to úžasný, nezdolný strom. Lípy jsou stromy oblíbené, bez nich si nelze českou krajinu představit. Vzpomeňme na medovou vůni kvetoucích lip, která dokáže přivolat vzpomínku na dětství, vzpomínku, která potěší, stejně jako pohled na lípy samé. Také jejich dřevo má svou přitažlivost – je bílé, měkké, nebrání se noži ani dlátu. Je jasné, proč právě lípy svým dřevem posloužily na sochy Panny Marie. Když v myšlenkách přivoláme vzpomínky na naše lípy, přesvědčíme se, že je lípa opravdu stromem domova. Má v sobě něhu i sílu, je nezlomná v boji s ne vždy snadným životem. Dává nám příležitost si uvědomit, že strom, který naši předci zvolili za náš národní, máme důvod mít rádi. Autorka Marie Hrušková se dlouhodobě zabývá památnými stromy. Její tvorba je známá a oblíbená mezi mnoha čtenáři, posluchači i televizními diváky, např. Památné stromy I, II nebo knihy o Podoubraví. V Nakladatelství KAZDA již vyšla kniha Marie Hruškové Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech . Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě známého televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. V poslední době autorka spolupracuje s fotografem Pavlem Hösslem , který je autorem fotografií nejen pro Lípy vlídné i majestátní , ale také snímků pro další knihy o stromech – např. Stromy vypravují , Stromy z ráje českého nebo pro oceňovanou knížku Nejmohutnější stromy naší země a fotografií pro stejnojmennou putovní výstavu. Pavel Hössl se fotografování památných stromů věnuje mnoho let a navštívil jich více než tisíc. Je autorem více než 70 000 snímků pozoruhodných stromů, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích.

Objev podobné jako Marie Hrušková Lípy - vlídné i majestátní Provedení: Tištěná kniha

Stromy s vůní domova Lípy mají listy srdčité, jejich tvar opakuje mladá lipová koruna. Stará lípa se však nebojí staletí věku ani zvětšující se dutiny v kmenu. Je to úžasný, nezdolný strom. Lípy jsou stromy oblíbené, bez nich si nelze českou krajinu představit. Vzpomeňme na medovou vůni kvetoucích lip, která dokáže přivolat vzpomínku na dětství, vzpomínku, která potěší, stejně jako pohled na lípy samé. Také jejich dřevo má svou přitažlivost – je bílé, měkké, nebrání se noži ani dlátu. Je jasné, proč právě lípy svým dřevem posloužily na sochy Panny Marie. Když v myšlenkách přivoláme vzpomínky na naše lípy, přesvědčíme se, že je lípa opravdu stromem domova. Má v sobě něhu i sílu, je nezlomná v boji s ne vždy snadným životem. Dává nám příležitost si uvědomit, že strom, který naši předci zvolili za náš národní, máme důvod mít rádi. Autorka Marie Hrušková se dlouhodobě zabývá památnými stromy. Její tvorba je známá a oblíbená mezi mnoha čtenáři, posluchači i televizními diváky, např. Památné stromy I, II nebo knihy o Podoubraví. V Nakladatelství KAZDA již vyšla kniha Marie Hruškové Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech . Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě známého televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. V poslední době autorka spolupracuje s fotografem Pavlem Hösslem , který je autorem fotografií nejen pro Lípy vlídné i majestátní , ale také snímků pro další knihy o stromech – např. Stromy vypravují , Stromy z ráje českého nebo pro oceňovanou knížku Nejmohutnější stromy naší země a fotografií pro stejnojmennou putovní výstavu. Pavel Hössl se fotografování památných stromů věnuje mnoho let a navštívil jich více než tisíc. Je autorem více než 70 000 snímků pozoruhodných stromů, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích.

Objev podobné jako Marie Hrušková Lípy - vlídné i majestátní Provedení: Poškozená kniha

Zabývám se památnými stromy desítky let. Vysvětlení, proč se ten který strom památný, bývají posluchači i čtenáři vyžadována často. Připravila jsem spolu s kolegy tři desítky příběhů, v nichž jsou těmi nejdůležitějšími stromy. Inspirací byla většinou lidová podání. Jako každý výběr, je i náš soubor ovlivněný znalostmi a sympatiemi. O to víc jsme nechali prostoru pro ty, kteří budou chtít v naší práci pokračovat. A měli by. Stromy - věkovité i ty mladší – si to zasluhují. Životy stromů propojené v příbězích s osudy lidí nám umožňují zamyslet se i nad naší historií. Stromy tím, že se mohou dožít vyššího věku než lidé, se stávají svědky osudů těch, vedle kterých někdy i staletí rostou. A proto mohou „vypravovat“. O tom je tato knížka: jak lidé žili, v co věřili, v čem hledali oporu a hlavně – co pro ně znamenaly stromy. V základech vypravovaných příběhů jsou lidové pověsti, ale i historické záznamy a vzpomínky, samozřejmě doplněné současným pohledem. Sborník pověstí vznikal v rozpětí několika let. Autor Marie Hrušková se zabývá památnými stromy dlouhou dobu a její tvorba je mezi čtenáři a posluchači známá a oblíbená, např. Památné stromy I, II s kresbami Jaroslava Turka nebo knihy o Podoubraví. Kresby Jaroslava Turka doprovodily také knížku Kult stromů v zemích koruny české . S fotografiemi Marie Holečkové vyšla např. dvoudílná publikace Za památnými stromy Vysočiny I, II a Aleje . V poslední době spolupracuje autorka s fotografem Pavlem Hösslem, např. Stromy z ráje českého a oceňovaná knížka Nejmohutnější stromy naší země , stromy propagovala i stejnojmenná putovní výstava. Marie Hrušková se autorsky podílela na přípravě televizního seriálu Paměť stromů spoluautora a režiséra Bedřicha Ludvíka s průvodcem Luďkem Munzarem a na publikacích, které k tomuto seriálu vznikly. Autorem grafického řešení je Jaroslav Turek ml. Autorem kreseb je Jaroslav Turek st. Autorem fotografií je Pavel Hössl.

Objev podobné jako Marie Hrušková Stromy vypravují. Příběhy o stromech a lidech Provedení: Tištěná kniha