Přibyl vilém: leoš janáček: zápisník zmizelého / antonín dvořák: biblické písně / bedřich smetana: v (su4269-2)

Hudební CD - Reedice nahrávek z roku 1978 a 1988 je návratem k vynikající interpretaci tří stěžejních českých písňových cyklů v podání nezapomenutelného českého tenoristy Viléma Přibyla. Strhující nahrávka vrcholných písňových cyklů české hudby v podání Viléma Přibyla. • Leoš Janáček (1854-1928) - Zápisník zmizelého pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír na text básně Ozefa Kaldy • Antonín Dvořák (1841-1904) - Biblické písně op. 99 (B. 185, 1894) • Bedřich Smetana (1824-1884) - Večerní písně na slova Vítězslava Hálka Reedice nahrávek z roku 1978 a 1988 je návratem k vynikající interpretaci tří stěžejních českých písňových cyklů v podání nezapomenutelného českého tenoristy Viléma Přibyla. Ten se zapsal do paměti několika generací posluchačů svými výkony ve Smetanových a Janáčkových operách a jeho umělecká dráha je spojena hlavně s Brnem, kde žil a zpíval třicet let. Pohostinsky účinkoval v pražském Národním divadle, úspěšně se představil ve... (alza.cz)

Dodnes strhující nahrávka vrcholných písňových cyklů české hudby v podání Viléma Přibyla. Leoš Janáček (1854-1928) - Zápisník zmizelého pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír na text básně Ozefa Kaldy. Antonín Dvořák (1841-1904) - Biblické písně op. 99 (B. 185, 1894). Bedřich Smetana (1824-1884) - Večerní písně na slova Vítězslava Hálka Vilém Přibyl - tenor Libuše Márová - mezzo-soprán, členové Kühnova smíšeného sboru, sbormistr Pavel Kühn, Josef Páleníček, Milan Máša - klavír Reedice nahrávek z roku 1978 a 1988 je návratem k vynikající interpretaci tří stěžejních českých písňových cyklů v podání nezapomenutelného českého tenoristy Viléma Přibyla. Ten se zapsal do paměti několika generací posluchačů svými výkony ve Smetanových a Janáčkových operách a jeho umělecká dráha je spojena hlavně s Brnem, kde žil a zpíval třicet let. Pohostinsky účinkoval v pražském Národním divadle, úspěšně se představil ve skotském Edinburghu, byl stálým hostem Královské opery v Londýně, v koncertním repertoáru zazářil také ve Francii, Itálii a USA. Tato trojice písňových cyklů je v daném žánru vrcholem Smetanovy, Dvořákovy i Janáčkovy tvorby. Zároveň jsou to díla velmi rozdílná. Krátký cyklus Večerní písně je v podstatě shrnutím Smetanova životního úsilí a vlastních prožitků. Pro Dvořáka bylo deset Biblických písní velmi niternou modlitbou a díkůvzdáním, Zápisník zmizelého zachycuje emotivní příběh silného milostného vzplanutí mladíka ke svůdné cikánce. Setkáváme se s referenční historickou nahrávkou, jejíž působivost neslábne. (dvd-premiery.cz)

Audiokniha:,Dvoudeskové album je záznamem představení populárního pražského divadla Studio Y. V úpravě a režii Jana Schmida a hudebním nastudování Miroslava Kořínka jde o kolektivní uchopení národní opery Prodaná nevěsta. V záznamu hraje celý soubor na nejrůznější hudební nástroje a kolektivně zpívá, mezi sólisty však vyniknou - Marek Eben v roli Jeníka, Jaroslava Kretschmerová jako Mařenka, Jiří Lábus představující Kecala, Petr Vacek v roli Vaška a Pavel Nový jako principál. Do představení jsou zakomponovány také některé úryvky ze Smetanovy Hubičky a Dvořákova Jakobína, je zde využito různých přísloví, barokní a lidové poezie, pranostik i nápadu domýšlení příběhu. Hravá, veselá inscenace této komické opery se od své premiéry v roce 1996 stala nejúspěšnějším představením Studia Y! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Slavné operní příběhy v dramatizaci Jana Jiráně podle původních libret s ukázkami nejslavnějších hudebních pasáží v podání největších českých operních pěvců!Jedním z hlavních cílů projektu je otvírat dětským posluchačům zdánlivě uzavřený a odtažitý svět opery. Tyto převyprávěné příběhy slavných oper (v úpravě Jana Jiráně) s hudebními ukázkami z archivu Českého rozhlasu, přiblíží dětem i dospělým obsah oper tak, aby jim porozuměli a dokázali je ocenit. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Libuše Domanínská, Soňa Červená, Antonín Jurečka, Míla LedererováJEJÍ PASTORKYŇAOpera o třech jednáních podle stejnojmenné činohry Gabriely Preissové (1862–1946), verze 1916Jenůfa – Libuše DomanínskáStařenka – Soňa ČervenáLaca – Antonín JurečkaJano – Míla LedererováStárek – Vlastimil ŠímaKostelnička – Marie SteinerováŠteva – Jaroslav UlrychBarena – Cecílie StrádalováPastuchyňa – Jarmila LenskáRychtář – Rudolf AsmusRychtářka – Helena BuriánováKarolka – Marie Súkopová-BurešováTetka – Števa SvídováHlas – František MikulicaSbor opery SD Brno / sbormistr Benedikt VolaufSymfonický orchestr Brněnského rozhlasu,dirigent Břetislav BakalaČs. rozhlas Brno 25.–28. 3. 1953ZÁPISNÍK ZMIZELÉHOpro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír na slova neznámého autora (Ozefa Kaldy 1871–1921),1921Janíček – Josef VálkaZefka – Soňa ČervenáŽenský komorní sborBřetislav Bakala – klavírČs. rozhlas Brno 11. 8. 1953Délka 2 hod. 21 min. 38 sek. (knihydobrovsky.cz)

Editor Eva Velická vrcholné dílo Dvořákovy písňové tvorby nové urtextové vydání na základě prvního tisku z roku 1895 ve dvou autorizovaných verzích pro vyšší a nižší hlas zpěvní text ve třech jazycích (česky, anglicky, německy) v každé hlasové verzi podrobná trojjazyčná předmluva (a/č/n) Davida R. Beveridge a kritická zpráva editorky (a) předposlední svazek nové edice všech Dvořákových sólových písní s klavírem V deseti Biblických písních op. 99 na české texty z Knihy žalmů Bible kralické vyvrcholila bohatá písňová tvorba Antonína Dvořáka. Tento jedinečný cyklus vznikl roku 1894 v Americe. Dvořák již dříve zhudebnil části biblických texů, nyní je však uchopil poprvé jako sólové písně s klavírním doprovodem – a pokud víme, před ním tak neučinil ani nikdo jiný. Všem písním je společné doslova zázračné vyjádření smyslu textu a dokonalá deklamace přirozeného rytmu české řeči. Naše nová edice využívá jako hlavní pramen Simrockovo první vydání (1895) včetně samostatné notové osnovy se změněnou hudební notací pro německou a anglickou verzi zpívaného textu. Toto řešení Dvořák odsouhlasil a odpovídá jeho zásadnímu požadavku sledování deklamace řeči. V každé hlasové verzi jsou zpěvní texty ve třech jazycích (česky, anglicky, německy). Obsah: autor hudby / textu / skladba Dvořák Antonín: I Oblak a mrákota jest vůkol Něho Dvořák Antonín: II Skrýše má a pavéza má Ty jsi Dvořák Antonín: III Slyš, ó Bože! Slyš modlitbu mou Dvořák Antonín: IV Hospodin jest můj pastýř Dvořák Antonín: V Bože! Bože! Píseň novou zpívati budu Tobě Dvořák Antonín: VI Slyš, ó Bože, volání mé Dvořák Antonín: VII Při řekách babylonských Dvořák Antonín: VIII Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou Dvořák Antonín: IX Pozdvihuji očí svých k horám Dvořák Antonín: X Zpívejte Hospodinu píseň novou (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Smetanovo kvarteto, Panochovo kvarteto, Škampovo kvarteto Počínaje romantismem zůstal žánrem smyčcového kvartetu nedotčen jen málokterý z věhlasných skladatelů. Čeští Mistři do pokladnice kvartetní literaturypřispěli několika vzácnými drahokamy nedozírné ceny; Smetanův kvartet "Z mého života", Dvořá Smetanovo kvarteto, Panochovo kvarteto, Škampovo kvarteto Počínaje romantismem zůstal žánrem smyčcového kvartetu nedotčen jen málokterý z věhlasných skladatelů. Čeští Mistři do pokladnice kvartetní literaturypřispěli několika vzácnými drahokamy nedozírné ceny; Smetanův kvartet "Z mého života", Dvořákův "Americký" či Janáčkovy "Listy důvěrné" se staly neodmyslitelnou součástí repertoárunejlepších souborů po celém světě. Od Dvořáka a Suka se však počíná i nepřerušená tradice interpretační, která v českých zemích dala vyrůst celé řadě světově proslulých ansámblů. Od legendárního Smetanova kvarteta, které dalo zaznít Smetanovi... (alza.cz)

V čem je hudba příbuzná s výtvarným projevem? Mohou tóny Janáčkovy hudby zaznít se stejně inspirujícím vlivem v ateliérech malířů a sochařů v Paříži, Florencii, Basileji, Mnichově, Vídni či v Brně, Praze nebo v Lounech? Jak bude návštěvník výstavy objevovat ve výtvarných dílech hudbu a jaké obrazy uvidí ve své představě posluchač koncertu? Výstava Pocta Leoši Janáčkovi je vyznáním výtvarných umělců vůči hudebnímu skladateli. Současně je důkazem, že jazyk hudby i výtvarného umění může být zprostředkovatelem širokého mezinárodního dialogu. Souběžně s mezinárodním festivalem Janáčkovo Brno 2004, kterým si kulturní svět připomíná 150.výročí narození mimořádného hudebního skladatele, připravil Dům umění města Brna ve svých sálech v Domě pánů z Kunštátu výstavu výtvarných děl, která se k Janáčkově hudbě a osobnosti vztahují. Kurátor výstavy Petr Spielmann vyzval umělce z mnoha zemí, aby ze své tvorby vybrali nebo nově vytvořili dílo, v němž by vyslovili svůj vztah k Leoši Janáčkovi. Od léta roku 2002 se tak rodil výtvarný projekt, který je svým mezioborovým zaměřením, rozsahem i mezinárodním rozpětím zcela výjimečný. (knihydobrovsky.cz)

Víte, koho z mlynářských bratrů Buryjů miluje na počátku příběhu půvabná vesnická dívka Jenůfa a kterého si nakonec vezme za manžela? A znáte strašné tajemství, které v sobě ukrývá Jenůfina pěstounka, vdova Kostelnička? Na tyto otázky vám odpoví dramatizace Jana Jiráně podle libreta Leoše Janáčka v podání známých českých herců s ukázkami hudebních pasáží jednoho z nejslavnějších děl světové operní literatury (patro.cz)

Hudební CD - Janáček podle Jana Bartoše - návrat k vlastním nejhlubším kořenům. Janáček podle Jana Bartoše - návrat k vlastním nejhlubším kořenům! Leoš Janáček (1854-1958) - klavírní dílo: 1. X. 1905 Po zarostlém chodníčku I. Po zarostlém chodníčku II. V mlhách Thema con variazioni Vzpomínka Jan Bartoš - klavír Než u něj zvítězila láska ke komponování, usiloval Leoš Janáček o dráhu klavírního virtuosa. Klavír pro něj byl nástrojem důvěrně známým, předurčeným ke sdílení niterného světa duše. Svůj opus číslo jedna, Thema con variazioni, napsal jako 26letý student lipské konzervatoře. Drobná klavírní Vzpomínka je naopak jedním z posledních notových zápisů skladatele. Tři zásadní klavírní skladby (1. X. 1905, Po zarostlém chodníčku, V mlhách) napsal Janáček v nelehkém životním období mezi léty 1900-1912 a představují nejosobnější, nejintimnější položky v celém jeho díle. Janáček se tady často nechal inspirovat zvukem cimbálu, se kterým se setkával při sběru... (alza.cz)

Na počátku hudební kariéry Leoše Janáčka (1854-1928) stál mimo jiné i sen o dráze klavírního virtuoza. Janáček však během studií v Lipsku pochopil, že není ke dráze koncertního pianisty předurčen. Jeho rozhodnutí nám posléze přineslo jedinečného Janáčka-skladatele, který klavíru svěřoval své nejosobnější prožitky a u něj komponoval většinu svých skladeb. Klavírní cyklus V mlhách (1912) je svědectvím skladatelova těžkého a bezvýchodného životního období, poznamenaného úmrtím dcery Olgy i profesním a uměleckým neuznáním tehdy všemocné Prahy. Poslední rozsáhlejší kompozice pro sólový klavír je rozdělena do čtyř částí s tempovým označením Andante, Molto adagio, Andantino a Presto. Celý cyklus nese zřetelné vlivy Debussyho impresionismu. Notový text edice je převzat ze Souborného kritického vydání děl Leoše Janáčka, editory příslušného svazku jsou Ludvík Kundera a Jarmil Burghauser. Janáček Leoš: Andante Janáček Leoš: Molto Adagio Janáček Leoš: Andantino Janáček Leoš: Presto (knihydobrovsky.cz)

Janáček Leoš: A choť sem ja Janáček Leoš: Dyž sem šel Janáček Leoš: A choť sem děvucha Janáček Leoš: To naše staveni Janáček Leoš: Aj, co to tam šusti Janáček Leoš: V kolaji voda Janáček Leoš: Aj, co to je za slaviček Janáček Leoš: Panimamo, švarnu cerku matě Janáček Leoš: A dybyste zapřihli Janáček Leoš: V černym lese (knihydobrovsky.cz)

Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka H/4kritická rekonstrukce partitury Leoš Faltus a Miloš ŠtědroňHouslový koncert „Putování dušičky“ je rekonstrukcí díla Leoše Janáčka, které vznikalo patrně v letech 1924–28. Svůj záměr vytvořit houslový koncert však Janáček nakonec opustil a části hotového materiálu ke koncertu přenesl do předehry a pantomimy ve 2. jednání opery Z mrtvého domu. Rekonstrukce díla se ujali Leoš Faltus a Miloš Štědroň, kteří na základě dvou autografních pramenů vrátili dílo do jeho původní podoby. (knihydobrovsky.cz)

Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka B/4editoři Leoš Faltus a Miloš ŠtědroňVěčné evangelium, čtyřdílná legenda pro sóla, sbor a orchestr na slova Jaroslava Vrchlického, byla dokončena na jaře roku 1914. Vrchlického báseň pojednává o středověkém mnichovi Jáchymovi de Fiore, kterému anděl zvěstuje příchod říše lásky. Janáček své hudební evangelium o všelidské lásce, svobodě a důstojnosti vytváří na prahu světové války. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Víte, koho z mlynářských bratrů Buryjů miluje na počátku příběhu půvabná vesnická dívka Jenůfa a kterého si nakonec vezme za manžela? A znáte strašné tajemství, které v sobě ukrývá Jenůfina pěstounka, vdova Kostelnička? Na tyto otázky vám odpoví dramatizace Jana Jiráně podle libreta Leoše Janáčka v podání známých českých herců s ukázkami hudebních pasáží jednoho z nejslavnějších děl světové operní literatury. (knihydobrovsky.cz)

Písňový soubor Dvacet šest lidových balad vznikl postupně v letech 1906-1916 na okraji jiných větších děl Leoše Janáčka. Písně nejsou ovšem všechny baladického charakteru a byly autorem vybírány dost nesoustavně z vlastních zápisů lidových písní. Vznikl tak čtyřdílný cyklus vnitřně velmi odlišný charakterem a podáním. První díl tvoří Šest národních písní pro sólový hlas s klavírem (z oblasti Velké Slatiny), druhou Lidová nokturna pro dvojhlas s klavírem - jsou to večerní zpěvy slovenského lidu v Rovném (cyklus vznikl v roce 1906 na podkladě vlastních notačních zápisů). Písně detvanské, zbojnické a baladické, celkem 8 písní pro sólový hlas s klavírem, byly zharmonizovány v několika dnech v roce 1916. Pět národních písní pro mužský hlas a sbor s klavírem neb harmoniem se v rukopisu nezachovalo a opis dobu vzniku těchto harmonizovaných moravských a slezských písní neuvádí. Titul je opatřen krátkou předmluvou Fr. A. Kypty. Janáček Leoš: Něumrem ja na zemi Janáček Leoš: Šiel som cez mesto Janáček Leoš: Štyry kosy Janáček Leoš: Na Slatinských lúkách Janáček Leoš: Široko d'aleko Janáček Leoš: Už těbe Anička Janáček Leoš: Ej, žalo dievča, žalo trávu Janáček Leoš: Ej, bude zima, bude mráz Janáček Leoš: Panská lúčka je zelená Janáček Leoš: Jede forman dolinú Janáček Leoš: Náš Janyčko malovaný Janáček Leoš: Keď ja pojdem na tu vojnu Janáček Leoš: Vysoko si, laštovienka, lietala Janáček Leoš: Ej, nebudu ja dobrý Janáček Leoš: Ej, sedeu sem ja sedeu Janáček Leoš: Ej, všetko l'udia vravia Janáček Leoš: Pod javorkom, pod zeleným Janáček Leoš: Idě Kračuň, ide Janáček Leoš: Byla jedna sirá vdova Janáček Leoš: Na horách, na dol'ách Janáček Leoš: Šla milá na zdávání Janáček Leoš: Išly panny na jahody Janáček Leoš: V tom velickém širém poli Janáček Leoš: Proč, kalino, neprokvétáš? Janáček Leoš: Putovali hudci Janáček Leoš: A byl jeden zeman (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Prague Opera Collection - Historical Recording. Leoš Janáček: Šárka - Opera in 3 Acts. Prague Opera Collection - Historical Recording Leoš Janáček (1854-1928) - Šárka - Heroic Opera in 3 Acts A. Nováková, A. Jurečka, F. Kunc, J. Válka Brno Radio Symphony Orchestra and Chorus Břetislav Bakala conductor (alza.cz)

1854-1928Druh publikace:partituraNástrojová skupina: Vokální hudbaObsazení / žánr: smíšený sbor a ansáblJazyk publikace: cz./ger./eng. Zpěvní text: cz./ger.ed. Bohumír ŠtědroňOriginální partitura Janáčkova Otčenáše, skladba původně určená pro tenor a smíšený sbor s průvodem klavíru nebo harmonia, byla dokončena roku 1901. O šest let později autor skladbu přepracoval s průvodem harfy a varhan. Tato verze, kterou Vám nyní nabízíme, byla poprvé provedena jako kantáta 18. listopadu 1906 Zpěváckým spolkem Hlahol v Praze. Popud ke zhudebnění textu dal skladateli cyklus obrazů soudobého polského malíře Jósefa Męciny-Krzesze, který Janáčka inspiroval k vlastnímu, sociálně vyhrocenému výkladu modlitby. V celé melodice je patrný vliv moravské lidové písně, slovní deklamace má čistý přízvuk na předposlední slabice vlivem lašského nářečí. Ve skladbě je bohatě využita polymelodická práce. Dramatický sled scén předjímá ve výraze operu Její pastorkyňa. Podkladem pro vydání Bohumíra Štědroně byl třetí autorizovaný opis Otčenáše uložený v archivu pražského Hlaholu. Na rozdíl od tohoto opisu byla sjednocena a doplněna dynamická znaménka, frázování i rytmus. Partitura obsahuje předmluvu, vydavatelskou zprávu i zpěvní text v češtině a němčině. Harfový part je vydán zvlášť pod ed. číslem H 3712a. (patro.cz)

Publikace pojednává o kvartetním díle Leoše Janáčka, především pak o notových edicích, které jsou následně z hlediska svého obsahu vzájemně konfrontovány. Cílem bylo vnést do současného labyrintu odlišností edic obou Janáčkových kvartetů řád, vytvořit souhrnnou evidenci změn notového textu včetně všech dynamických, tempových i agogických návodů k interpretaci. Jejich přehled ozřejmí průběžný vliv dobových interpretačních zvyklostí i osobní tendence editorů při změnách. Podrobné zmapování rozmanitosti edic nemusí zůstat jen zajímavou exkurzí do minulosti osudů dvou úspěšných hudebních kompozic. Je to i pohled do procesu hudebního myšlení a hledání účinnosti interpretačních záměrů a může usnadnit nalezení osobitého řešení některých vlastních hráčských situací a nových variant interpretace. (knihydobrovsky.cz)

Světová premiéra první opery Leoše Janáčka Šárka na CD je posledním chybějícím titulem v řadě nahrávek Janáčkových oper. Tento svůj první operní opus začal psát mladý Janáček v r. 1887 a v následujícím roce práci přerušil a nedokončenou verzi odložil. Po té se k Šárce vrátil již jako zralý a uznávaný skladatel v roce 1918, provedl řadu změn ve zpěvních partech ado instrumentace 3. jednání zapojil svého žáka Osvalda Chlubnu. Premiéra Šárky se uskutečnila v brněnském Národním divadle v listopadu 1925. Do konečné verze Šárky se tedy promítl Janáček okouzlený romantismem osmdesátých let 19. století i Janáček zralý mistr a autor tehdy již známých oper Jenůfa a Káťa Kabanová. Při realizaci této nahrávky se setkaly umělecké špičky - světově uznávaný janáčkovský dirigent a badatel sir Charles Mackerras, v hlavních rolích Šárky a Ctirada pěvecké hvězdy Eva Urbanová a Peter Straka. Excelentní výkon podává Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor. Pro tuto nahrávku pořídila Universal Edition Wien nový, kriticky prověřený provozovací materiál a partituru. CD s Janáčkovou Šárkou patří k nejexkluzivnějším titulům Supraphonu. (dvd-premiery.cz)

Noty pro klavír Janáček miloval svůj kraj a přilnul k jeho lidovým zpěvům, zejména z rodného Hukvaldska u Příbora. Bylo proto přirozené, že sbíral a studoval četné lidové písně a tance. Klavírním průvodem opatřil nejméně 150 lidových písní moravských, slezských i slovenských. Moravská lidová poezie v písních - tímto názvem opatřil Janáček kolem r. 1908 sbírku 53 písní s klavírním průvodem, který zkomponoval v roce 1892 a 1902. Doprovody vychází z obsahu textu, nálady a psychologie písně. Forma je důsledně strofická, jen s malými obměnami v jednotlivých slokách. Skladatelovým cílem bylo zejména pravdivé a původní vyznění. Sbírka je podložena českým a německým textem v překladu Kurta Honolky. (kytary.cz)

Hudební CD - Ústřední hudba Armády České republiky hraje klasiky jako jsou Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Vítězslav Novák, Julius Fučík. Ústřední hudba Armády České republiky hraje klasiky jako jsou Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Vítězslav Novák, Julius Fučík. Seznam stop 4th movement from the Symphony No.8 in G major, Op.88 / Vltava, symphonic poem / Slavonic Dance No.8 / Skočná Dance from the Opera The Bartered Bride / Poem / Ballad of Blaník, symphonic poem / The Magic Bag / Lovers / Marinarella, concert overture (alza.cz)

Monografie věnovaná recepci Leoše Janáčka a jeho hudby, v tomto případě zaměřená na prvních šestnáct let Janáčkovy umělecké kariéry, je svým tématem publikace muzikologická, způsob řešení daného tématu ji však spíše řadí do oblasti kulturní historie. Kniha je vyústěním Zapletalova dlouhodobého badatelského zájmu o dějiny hudební kultury na Moravě. Autor klade důraz na uvádění a kritickou recepci Janáčkovy rané umělecké činnosti, a to nejen skladatelské, ale i dirigentské a sbormistrovské, klavíristické aj. Vzhledem k tomu, že zmíněnou problematiku sleduje především s ohledem na kulturní a sociálně-emancipační snahy českého národa v Brně a na Moravě, je tato kniha rovněž důležitým příspěvkem k poznání vývoje českého a německého národního vědomí, specifičtěji pak národního obrození na Moravě. (knihydobrovsky.cz)

Víte, kdo je to jakobín? A proč se tak říká i tajemnému cizinci, který nečekaně zavítá do svého rodného města v Čechách a převrátí tu během jediného dne všechny zdejší pořádky naruby? Na tyto a mnohé další otázky vám odpoví dramatizace Jana Jiráně podle libreta Marie Červinkové-Riegrové a Františka Ladislava Riegra v podání známých českých herců s ukázkami hudebních pasáží jednoho ze slavných děl naší operní literatury. (patro.cz)

1854-1928 Nástrojová skupina: Klavír Obsazení / žánr: klavír sólo Editoři Ludvik Kundera, Jarmil Burghauser, Radoslav Kvapil Tvorba pro sólový klavír Leoše Janáčka (1854-1928) není početná, avšak co do významu zásadní, tvořící tak jeden z pilířů klavírní literatury 20. století. Po klavírním cyklu V mlhách - který je možno charakterizovat jako skladatelovu intimní zpověď jeho duchovního života - a sonátě 1. X. 1905 vydává Editio Bärenreiter Praha Janáčkovo zřejmě nejpopulárnější klavírní dílo, cyklus vzpomínkových miniatur Po zarostlém chodníčku. Hudební text, který byl revidován a odráží současný stav janáčkovského bádání, je založen na Souborném kritickém vydání Leoše Janáčka. Edice je zároveň nově doplněna o prstoklady Radoslava Kvapila a detailní předmluvu Jiřího Zahrádky, specielně napsanou pro toto revidované vydání. Předmluva sleduje genezi díla stejně jako jeho inspirační zdroje. (patro.cz)

Průvodce umělcovým hostováním na předních světových scénách, svědectví o Přibylovi člověku, které si rádi přečtou všichni ti, jež si podmanilo jeho svrchované umění. (knihydobrovsky.cz)

Jediná Smetanova kantáta pro smíšený sbor a orchestr na slova obrozenského básníka Jana z Hvězdy patří dávno k základnímu repertoáru české vokální tvorby. Definitivní úpravu pro uvedené obsazení dokončil skladatel v r. 1878, tiskem vyšla poprvé až v roce 1882 v původní úpravě s průvodem klavíru na dvě ruce. K prvnímu kritickému vydání partitury došlo v roce 1941 v rámci Studijního vydání děl Bedřicha Smetany. Podle tohoto vydání vypracoval karel Šolc předkládaný úplný klavírní výtah. Titul je k dispozici v české nebo německé verzi. (knihydobrovsky.cz)

Skladba Klid pro violoncello a klavír vznikla úpravou 5. čísla z klavírního cyklu Ze Šumavy. Skladatel se tak rozhodl, když r. 1892 připravoval koncertní turné po českých a moravských městech na rozloučenou před odjezdem do Ameriky. Líbezná, široce vyklenutá melodie z původního klavírního znění skladby zůstala zachována. Svazek je součástí prvního Souborného kritického vydání děl A. Dvořáka. (knihydobrovsky.cz)

Obrazová publikace, vydaná u příležitosti zápisu archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru paměti světa UNESCO, představuje život a dílo světoznámého skladatele na základě předmětů a dokumentů soustředěných ve sbírce Muzea Antonína Dvořáka. To se nachází v letohrádku Amerika na pražském Novém Městě, Ke Karlovu 20 a je součástí Národního muzea. Na základě běhu skladatelova života koncipovaný text zavede čtenáře do Dvořákových působišť, v četných fotografiích pak kniha ukazuje osobní předměty, rukopisy i dílo. Kniha vychází česko-anglicky. (knihydobrovsky.cz)

Noty pro klavír Album skladeb pro mírně pokročilé klavíristy. průřez původní českou klavírní tvorbou od 18. do konce 20. století pro mírně pokročilé klavíristy prstoklady Ivo Kahánek Přední český klavírista Ivo Kahánek svým albem přednesových skladeb pro sólový klavír reaguje na potřeby praxe a doporučuje mladým, mírně pokročilým klavíristům snadnější skladby významných českých skladatelů. Ani ty nejnáročnější kusy nepřesahují svou technickou obtížností úroveň nižších ročníků konzervatoří či jiných hudebních středních škol. Při jejich výběru uplatnil nejen svůj vytříbený vkus, ale přihlédl také k jejich oblíbenosti u učitelů i žáků. Výprava do historie i nedávné minulosti původní české klavírní tvorby nabízí reprezentativní zastoupení českého klasicismu (Benda, Dusík), romantického období 19. století a přelomu 20. století (Voříšek, Smetana, Dvořák, Fibich, Suk, Novák, Janáček) a různých kompozičních stylů druhé poloviny minulého století (Martinů, Vřešťál, Kabeláč, Eben, Dlouhý, Sluka). Všechny skladby jsou originály, bez jakýchkoliv úprav a zjednodušení. Obsah: autor hudby / textu / skladba Jiří Antonín Benda (1722–1795) Sonatina III a moll Jan Ladislav Dusík (1760–1812) Chansonette Jan Václav Hugo Voříšek (1791–1825) Rondo G dur Bedřich Smetana (1824–1884) Přívětivá krajina Bedřich Smetana (1824–1884) Vzpomínka Bedřich Smetana (1824–1884) Polka g moll Antonín Dvořák (1841–1904) Humoreska Ges dur Antonín Dvořák (1841–1904) Rej skřítků Zdeněk Fibich (1850–1900) Upomínka Josef Suk (1874–1935) Idylky Vítězslav Novák (1870–1949) Čertovská polka Leoš Janáček (1854–1928) Frýdecká Panna Maria Leoš Janáček (1854–1928) Sýček neodletěl! Leoš Janáček (1854–1928) Pojďte s námi! Bohuslav Martinů (1890–1959) Colombina tančí Bohuslav Martinů (1890–1959) Harlekýn Jiří Vřešťál (1930–1952) Sextová studie Miloslav Kabeláč (1908–1979) Preludio ostinato Petr Eben (1929–2007) Zvony před usnutím Milan Dlouhý (*1938) Bagatela č. 2 Luboš Sluka (*1928) Labutě (kytary.cz)

V jubilejním Roce české hudby si připomínáme výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby, je to po generace omílané klišé.Pavel Kosatík studiem pramenů došel k závěru, že faktů o Smetanovi je k dispozici možná dost, ale že jsme je, s ohledem na potřeby té naší doby, dostatečně nepromysleli.Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako jen zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat, a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo.Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír.Mějme Bedřicha Smetanu více rádi. Pusťme si ho z povědomí do vědomí. A pak do světa. (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Ve dvou moravských příbězích - slovácké Její pastorkyni a valašském Zápisníku zmizelého - zhudebnil Leoš Janáček vášnivé vztahy mladých lidí. Ve dvou moravských příbězích - slovácké Její pastorkyni a valašském Zápisníku zmizelého zhudebnil Leoš Janáček (1854-1928) vášnivé vztahy mladých lidí. První příběh s tragickým důsledkem poklesku a silným rozjasněním lidským, citovým i duchovním. Druhý s vědomým selháním a s rozhodnutím nést za ně veškerou odpovědnost. JEJÍ PASTORKYŇA Opera o třech jednáních podle stejnojmenné činohry Gabriely Preissové (1862-1946), verze 1916. Její pastorkyňa vznikla podle činohry Gabriely Preissové (1862-1946), poprvé uvedené 9. 11. 1890 v Národním divadle v Praze. Janáček zhustil činoherní text a vytvořil úchvatné operní drama s opravdovostí a účinností. Důsledně uplatnil skladatelské přesvědčení o hudební nosnosti nápěvků, o přirozenosti opakování slov a o nejužším rytmickém i harmonickém sepětí hudby s dějem. V průběhu... (alza.cz)

Mezi mnoha lidmi, s nimiž se Antonín Dvořák v životě setkával, byli čeští i zahraniční skladatelé, dirigenti, instrumentalisté a operní pěvci, hudební kritici a pedagogové, libretisté, nakladatelé, dramaturgové orchestrů i organizátoři festivalů, dále Dvořákovi žáci a samozřejmě také přátelé a členové rodiny. Kniha představuje formou rozšířených slovníkových hesel 430 hudebních, kulturních i politických osobností, ale též prostých lidí, kteří se se skladatelem vídali bezprostředně při osobních setkáních nebo si s ním psali. Texty jsou oživeny úryvky z korespondence či z hudebních kritik, každé heslo doplňuje výběrová bibliografie. Kniha přináší řadu zajímavých postřehů o Dvořákových povahových vlastnostech a o jeho osobním životě a přes svůj encyklopedický charakter slouží jako poutavý průvodce po životě a díle velkého hudebního skladatele. (patro.cz)

Mezi mnoha lidmi, s nimiž se Antonín Dvořák v životě setkával, byli čeští i zahraniční skladatelé, dirigenti, instrumentalisté a operní pěvci, hudební kritici a pedagogové, libretisté, nakladatelé, dramaturgové orchestrů organizátoři festivalů, dále Dvořákovi žáci a samozřejmě také přátelé a členové rodiny. Kniha představuje formou rozšířených slov níkových hesel 430 hudebních, kulturních politických osobností, ale též prostých lidí, kteří se se skladatelem vídali bezprostředně při osobních setkáních nebo si s ním psali. Texty jsou oživeny úryvky z korespondence či z hudebních kritik, každé heslo doplňuje výběrová bibliografie. Kniha přináší řadu zajímavých postřehů o Dvořákových povahových vlastnostech a o jeho osobním životě a přes svůj encyklopedický charakter slouží jako poutavý průvodce po životě a díle velkého hudebního skladatele. (knihydobrovsky.cz)

- nejpopulárnější Dvořákovy skladby vůbec - nová trojjazyčná (německy, anglicky, česky) předmluva Hanse-Joachima Hinrichsena a Ivany Rentsch - nová notosazba v tradičním praktickém formátu primo - secondo Neomylný obchodní instinkt vedl berlínského nakladatele Fritze Simrocka na začátku roku 1878 k tomu, aby požádal tehdy ještě málo známého českého skladatele Antonína Dvořáka o národní tance na způsob Uherských od Brahmse. Dvořák se okamžitě chopil příležitosti dostat se na mezinárodní hudební trh a na jaře 1878 s omračující rychlostí zkomponoval osm tanců. Tato první řada Slovanských tanců pro klavír na čtyři ruce op. 46 mu okamžitě zajistila mezinárodní věhlas. I přes Simrockovo tvrdohlavé naléhání se Dvořák kvůli závažnějším kompozicím pustil do dalších osmi Slovanských tanců op. 72 až po osmi letech. Obě řady pro čtyřruční klavír i v orchestrální verzi, kterou Dvořák záhy pořídil, se staly jeho nejpopulárnějšími skladbami. Nové vydání obou řad vychází ze Souborného vydání děl Antonína Dvořáka. Editor Jarmil Burghauser zvolil jako hlavní pramen první tisk, který byl porovnán s autografem, a podstatnější odchylky vyznačil ve vydavatelské zprávě. Výjimečně bylo přihlédnuto k orchestrální verzi díla. Nová notosazba obou řad vychází v tradičním praktickém formátu primo - secondo. Dvořák Antonín: Presto Dvořák Antonín: Allegretto scherzando Dvořák Antonín: Poco allegro Dvořák Antonín: Tempo di minuetto Dvořák Antonín: Allegro vivace Dvořák Antonín: Allegretto scherzando Dvořák Antonín: Allegro assai Dvořák Antonín: Presto (knihydobrovsky.cz)

Kniha o Antonínu Dvořákovi vypráví příběh hudebního génia, o kterém lze bez nadsázky říci, že je nejslavnějším Čechem. Byl autorem nejhranějších skladeb v dějinách hudby, vychoval celou generaci svých následovníků v Čechách i ve Spojených státech, je symbolem české kultury pro celý svět. Obrazy a stručná vyprávění nás provedou životními osudy pokorného a prostého člověka, který nade všechnu slávu miloval svou rodinu a svůj domov. Autorka Renata Fučíková získala renomé nejen touto edicí, ale také monumentální knihou Historie Evropy. Její knihy získávají pravidelně nominace i ocenění. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Zdeněk Mahler, čte Zdeněk Mahler Pro někoho zůstal Antonín Dvořák možná jen zaprášenou látkou z hodin hudební výchovy. Jeho život rozhodně však nebyl usedlý ani fádní a představa nenápadného pána komponujícího v tichu pracovny své nesmrtelné skladby je spíše úsměvná. Píše se rok 1892. Už jen samotná cesta do Ameriky byla v té době dobrodružstvím a Dvořákův tamní pobyt a zrod jeho nejvýznamnějších skladeb zasluhuje naši pozornost. Novosvětskou symfonii zná každý, ale kdo ví, jak málo chybělo, aby se český muzikant Antonín Dvořák stal autorem hymny Spojených států amerických… Na nahrávce z roku 1989 vypráví spisovatel Zdeněk Mahler nejen o Antonínu Dvořákovi v Americe, ale také o Novosvětské symfonii, o Jeanette Thurberové, o krajanech ve Spillvillu, o závisti a malosti, o velkorysosti a porozumění, o smutných loučeních a slavných návratech. Vychází u příležitosti 85. narozenin autora. (alza.cz)

Kniha - česky rev. Karel Šolc Obsah: autor hudby / textu / skladba Dusík Jan Ladislav: Prélude Tomášek Václav Jan Rapsodia Voříšek Jan Václav (Hugo) Impromptu Smetana Bedřich: Vzpomínka Smetana Bedřich: Salonní polka Fis dur Dvořák Antonín: Na táčkách Dvořák Antonín: Humoreska Fibich Zdeněk: Poem Fibich Zdeněk: Nálada Suk Josef: Píseň lásky Novák Vítězslav: Píseň měsíčné noci Janáček Leoš: Lístek odvanutý Janáček Leoš: V mlhách Martinů Bohuslav: Carillon (alza.cz)

Hudební CD - Prague Chamber Philharmonic s Jiřím Bělohlávkem dávají slavné Dvořákovy Slovanské tance. Prague Chamber Philharmonic s Jiřím Bělohlávkem dávají slavné Dvořákovy Slovanské tance. Series I, Op.46, Series II, Op.72 Obsah: No. 1 in C major, 240 No. 2 in E minor, 307 No. 3 in A flat major, 278 No. 4 in F major, 408 No. 5 in A major, 205 No. 6 in D major, 376 No. 7 in C minor, 217 No. 2 (10) in E minor, 358 No. 3 (11) in F major, 218 No. 4 (12) in D flat major, 341 No. 5 (13) in B flat minor, 171 No. 6 (14) in B flat major, 219 No. 7 (15) in C major, 200 No. 8 (16) in A flat major, 423 (alza.cz)

Hudební CD - 180. výročí narození Antonína Dvořákova připomíná Supraphon vydáním mimořádného 3CD. V bohatém výběru ze skladatelovy komorní, orchestrální a vokální tvorby účinkují vynikající interpreti, jejichž nahrávky vznikaly ve 2. polovině 20. století a v mnohém jsou stále vzorové a nepřekonané. 180. výročí narození Antonína Dvořákova připomíná Supraphon vydáním mimořádného 3CD. V bohatém výběru ze skladatelovy komorní, orchestrální a vokální tvorby účinkují vynikající interpreti, jejichž nahrávky vznikaly ve 2. polovině 20. století a v mnohém jsou stále vzorové a nepřekonané. Dvořákovi tak pomyslně gratulují dirigenti České filharmonie (Talich, Ančerl, Neumann, Bělohlávek, Sawallisch, Mackerras a řada dalších), instrumentalisté (Rostropovič, May, Suk či Panenka), pěvci (Soukupová, Beňačková, Urbanová, Blachut, Novák), sbormistři (Jan a Pavel Kühnovi), ale také Pražské, Dvořákovo, Smetanovo a Panochovo kvarteto. Dramaturgem alba je Patrick Lambert -... (alza.cz)

Elektronická kniha - ze série Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, autor Lucie Rychnovská, 205 stran, česky Monografie se věnuje zkoumání češtiny Bedřicha Smetany (1824–1884). Tento významný hudební skladatel žil v období, které je v pracích o vývoji češtiny označováno jako obrozenské a poobrozenské, tedy v době, pro niž je z jazykového hlediska charakteristické nahrazení němčiny češtinou ve funkci vyšší komunikační variety a formování normy novodobého spisovného jazyka. V popředí zájmu publikace stojí především otázka, jak tuto normu zvládali doboví mluvčí, kteří byli vzdělaní, ale přitom s češtinou nebyli profesně svázáni (jako např. literáti či publicisté). Monografie prostřednictvím rozboru pravopisné, gramatické a doplňkově také lexikální stránky Smetanovy korespondence ukazuje, v čem je Smetanovo vyjadřování prototypické, v čem je naopak specifické, a současně se snaží přispět k poznání konstituujícího se spisovného jazyka 2. poloviny 19.... (alza.cz)

Kritická edice studentského deníku Bedřicha Smetany je prvním kompletním vydáním tohoto unikátního pramene k ranému období Smetanova života. Zachycuje dobu jeho gymnaziálních studií v Praze a zejména v Plzni (1840-1843) a ve stručnosti i předchozí roky jeho dětství a mládí a následující období do roku 1847, kdy ukončil své hudební vzdělání a stanul na počátku samostatné životní a umělecké dráhy. Vzhledem k absenci dalších významnějších pramenů je deník de facto jediným zdrojem informací k tomuto období Smetanova života ale i k širšímu společenskému kontextu té doby. Text deníku je vydán paralelně v německém originále a v českém překladu, poznámkový aparát je v češtině a angličtině. Úvodní studie v češtině, angličtině a němčině přinášejí podrobný přehled postupného zpřístupňování Smetanových deníků, pohled na Plzeň Smetanovy doby, Smetanovu biografii v zrcadle jeho deníku, charakteristiku němčiny Smetanova deníku a ediční zásady. Publikace je vybavena obrazovou přílohou, přehledem pramenů a literatury a rejstříky v podobě stručných anotací. Společně s ediční řadou zpřístupňující korespondenci Bedřicha Smetany vytvoří deníky základní pramen pro zájemce o život skladatele. (knihydobrovsky.cz)

1854-1928Druh publikace:Nástrojová skupina: Vokální hudbaObsazení / žánr: zpěv a klavírJazyk publikace: cz./ger. Zpěvní text: cz./ger.Janáček miloval svůj kraj a přilnul k jeho lidovým zpěvům, zejména z rodného Hukvaldska u Příbora. Bylo proto přirozené, že sbíral a studoval četné lidové písně a tance. Klavírním průvodem opatřil nejméně 150 lidových písní moravských, slezských i slovenských. Moravská lidová poezie v písních - tímto názvem opatřil Janáček kolem r. 1908 sbírku 53 písní s klavírním průvodem, který zkomponoval v roce 1892 a 1902. Doprovody vychází z obsahu textu, nálady a psychologie písně. Forma je důsledně strofická, jen s malými obměnami v jednotlivých slokách. Skladatelovým cílem bylo zejména pravdivé a původní vyznění. Sbírka je podložena českým a německým textem v překladu Kurta Honolky.Obsah: autor hudby / textu / skladba Janáček Leoš: Láska Janáček Leoš: Kouzlo Janáček Leoš: Zpěvulenka Janáček Leoš: Záře od milého Janáček Leoš: Obrázek milého Janáček Leoš: Zahrádečka Janáček Leoš: Kvítí milodějné Janáček Leoš: Polajka Janáček Leoš: Koukol Janáček Leoš: Karafiát Janáček Leoš: Jabluňka Janáček Leoš: Jabúčko Janáček Leoš: Červená jabúčka Janáček Leoš: Oříšek léskový Janáček Leoš: Věrnosť Janáček Leoš: Stálosť Janáček Leoš: Komu kytka Janáček Leoš: Koníčky milého Janáček Leoš: Pérečko Janáček Leoš: Tužba Janáček Leoš: Tíha Janáček Leoš: Památky Janáček Leoš: Vzkázání Janáček Leoš: Budíček Janáček Leoš: Slib Janáček Leoš: Šafářova céra Janáček Leoš: Hajný Janáček Leoš: Nejistota Janáček Leoš: Psaníčko Janáček Leoš: Rozmarýn Janáček Leoš: Dobrý lov Janáček Leoš: Kukačka Janáček Leoš: Pomluva Janáček Leoš: Sirota Janáček Leoš: Stesk Janáček Leoš: Jindy a nyní Janáček Leoš: Lavečka Janáček Leoš: Loučení Janáček Leoš: Osamělý Janáček Leoš: Co je to za nebe Janáček Leoš: Slzy útěchou Janáček Leoš: Kalina Janáček Leoš: Osud Janáček Leoš: Loučení s milou Janáček Leoš: Kolín Janáček Leoš: Belegrad Janáček Leoš: Bolavá hlava Janáček Leoš: Dobrá rada Janáček Leoš: Svatba komáří Janáček Leoš: Muzikanti Janáček Leoš: Milenec vrah Janáček Leoš: Pohřeb Janáček Leoš: Daleko provdaná (patro.cz)

1854-1928 Druh publikace:sborová partitura Nástrojová skupina: Vokální hudba Obsazení / žánr: kantáta Jazyk publikace: cz./ger./eng. Zpěvní text: cz./ger./eng rev. Theodora Straková Leoš Janáček (1854-1928) zkomponoval kantátu Elegie na smrt dcery Olgy (1903) pouhé dva měsíce po ztrátě milovaného dítěte. Na titulní list připsal věnování Mé Olze na památku. Skladba zhudebňuje český překlad původních ruských veršů dceřiny přítelkyně M. N. Vevericové. Smutná intimní vzpomínka skladatele zaznívá v obsazení tenorového sóla, smíšeného sboru a klavíru. Elegie se dočkala premiéry až 27 let po svém vzniku a dosud je neprávem vnímána jako dílo spíše okrajového významu. Titul je uveden podrobnou předmluvou Vladimíra Helferta (cz., eng., ger., fr.). Zpěvní text je uveden v češtině, němčině a angličtině. (patro.cz)

- autentické znění na základě nově nalezeného pramene - půvabný doplněk ke slavné Serenádě E dur op. 22 - trojjazyčná předmluva dvořákovského experta Davida R. Beveridge - kritická zpráva editora (v angličtině) Nokturno H dur op. 40 vyšlo tiskem v roce 1883 u Bote &; Bocka, v době, kdy se na Dvořáka obraceli početní nakladatelé. Skladba má svůj prapůvod ve Smyčcovém kvartetu e moll z roku 1870 a později figurovala také v premiérové verzi Smyčcového kvintetu G dur jako jeho druhá věta. Dvořákovi však dvě volné věty připadaly mnoho, a tak Nokturno nakonec upravil pro smyčcový orchestr a vydal samostatně ještě před kvintetem.Editor tohoto vydání nalezl v soukromém vlastnictví chybějící pramen – druhý autorizovaný opis díla, který sloužil jako tisková předloha k prvnímu vydání. Nová edice tak překonává jisté zmatky, způsobené množstvím verzí, a přináší autentické znění tohoto půvabného doplňku ke slavné Serenádě E dur. (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Antonín Dvořák: Mass in D major (organ version) Jan Antonín Koželuh: Missa pastoralis in D Soloists & choirs, Prague Philharmonic Orchestra, B. Kulínský - Antonín Dvořák: Mass in D major (organ version) • Jan Antonín Koželuh: Missa pastoralis in D Skladatelé: Antonín Dvořák Jan Antonín Koželuh Účinkují: Chorus - Bambini Di Praga, Czech Radio Choir, Kühn Mixed Choir Chorus Master - Blanka Kulínská, Pavel Kühn Conductor - Bohumil Kulínský Orchestra - Prague Philharmonic Orchestra Organ - Jan Hora Obsah: Antonín Dvořák: Mass in D major Op.86 (organ version) Kyrie Gloria Credo Sanctus Benedictus Agnus Dei Moroslav Kopp tenor Richard Novák bass Bambini di Praga Kuhn Mixed Chorus Jan Hora organ in Brethren Church Soukenická, Prague Bohumil Kulínský conductor Jan Antonín Koželuh: Missa Pastoralis Kyrie Gloria Credo Sanctus Benedictus Yvona Škvárová contraalto Miroslav Švejda tenor Moloslav Podskalský bass Prague Radio Mixed Chorus Prague... (alza.cz)

eBook: V jubilejním Roce české hudby si připomínáme výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby, je to po generace omílané klišé. Pavel Kosatík studiem pramenů došel k závěru, že faktů o Smetanovi je k dispozici možná dost, ale že jsme je, s ohledem na potřeby té naší doby, dostatečně nepromysleli. Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako jen zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat, a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo. Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír. Mějme Bedřicha Smetanu více rádi. Pusťme si ho z povědomí do vědomí. A pak do světa. (knihydobrovsky.cz)

Smetana byl velkým milovníkem polky, komponoval tento tanec od mládí a proslavil jej ve svých operách, ve skladbách komorních i symfonických. Tři klavírní polkové stylizace, polka Fis dur, f moll a Es dur, sdružené do cyklu op. 7 patří ke Smetanovým vrcholným projevům. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Olga Mojžíšová, 760 stran, česky Kritická edice studentského deníku Bedřicha Smetany je prvním kompletním vydáním tohoto unikátního pramene k?ranému období Smetanova života. Zachycuje dobu jeho gymnaziálních studií v?Praze a zejména v?Plzni (1840–1843) a ve stručnosti i předchozí roky jeho dětství a mládí a následující období do roku 1847, kdy ukončil své hudební vzdělání a stanul na počátku samostatné životní a umělecké dráhy. Vzhledem k?absenci dalších významnějších pramenů je deník de facto jediným zdrojem informací k?tomuto období Smetanova života ale i k širšímu společenskému kontextu té doby. Text deníku je vydán paralelně v?německém originále a v?českém překladu, poznámkový aparát je v?češtině a angličtině. Úvodní studie v češtině, angličtině a němčině přinášejí podrobný přehled postupného zpřístupňování Smetanových deníků, pohled na Plzeň Smetanovy doby, Smetanovu biografii v?zrcadle jeho deníku, charakteristiku němčiny... (alza.cz)

Základem tohoto vydání Dvořákových Skotských tanců op. 41 z r. 1877 je berlínským nakladatelstvím Bote & Bock (1893) publikovaná čtyřruční verze skladby. Ta byla srovnána s kritickým vydáním původní dvouruční verze v Souborném vydání děl Antonína Dvořáka. Hlavní snahou editorů bylo usnadnit mladým pianistům interpretaci tohoto díla úpravami dynamiky, doplněním pedalizace a dobře hratelného prstokladu a na několika místech i drobnými, dvouruční verzi Dvořákova originálu přibližujícími zásahy do vlastního notového textu. Cílem by měla být co největší plasticita ve vedení hlasů. (knihydobrovsky.cz)