Lyricka poezie

Audiokniha MP3 Karel Hynek Mácha, čte Ludmila Pelikánová Česká poeziePůvodní LP album DV 15094 "Česká poezie" vydal Supraphon v roce 1960 - nyní titul s úryvky z děl K.H.Máchy (Máj), K.J.Erbena (Kytice), P.Bezruče (Maryčka Magdonova) aj. vychází poprvé digitálně. (alza.cz)

Audiokniha MP3 Publius Ovidius Naso, čte Jiřina Petrovická Komentář k původnímu albu DV 15297 Supraphonu z roku 1967: V kolikatisícovém nákladu by musely vyjít Ovidiovy milostné sbírky, aby se uspokojila touha čtenářů mít vlastní výtisk líbezného Ovidia! Ovidius je básník, který nestárne, poněvadž nestárne ani láska, kterou opěvuje. Proto takový zájem o jeho dílo.Nesmrtelnost a slávu po všechny budoucí věky si předpověděl Ovidius sám v závěrečných verších svého monumentálního díla Proměny. Ba dokonce se mýlil v stanovení hranic své proslulosti: jeho dílo oslňuje svou krásou nejen básníkovu rodnou Evropu, jejíž veliká část byla kdysi pod římskou mocí - ale i všechny ostatní světadíly a jeho nevšednímu umění se podivují vědci, právě v díle Ovidiově. Po dvou tisíciletích je jeho dílo tak živé, jako by je psal pro současné čtenáře. Ovidiovo umění zrálo v Římě, který byl tehdy středem celé kulturní Evropy a pokladnicí všeho, co vytvořily ruce Mistrů. Proto se... (alza.cz)

Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968-2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické. (knihydobrovsky.cz)

Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968–2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické. (patro.cz)

Mezioborová práce na pomezí teorie výtvarného umění a literatury se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií je vizuální poezie zkoumána jako neohraničený umělecký proud, vyjadřující se celou řadou uměleckých prostředků. Práce předkládá i návrh typologie poetik českých tvůrců a klade si za cíl poukázat na originální aspekty domácí diskuze o vizuální poezii. (knihydobrovsky.cz)

Předkládám vám básně, které jsem napsala v letech 2014 - 2015. Chtěla jsem se jimi dostat pod povrch ženského uvažování a zdůraznit především sílu jeho ducha, který je i přes zdánlivě křehkou skořápku velice výrazný. Cukrárna Poezie se nechce skrývat za leckdy až příliš zřetelnou racionalitu dnešní doby a lyricky něžnou formou vyjadřuje pocity, vzpomínky a úvahy napsané v životní etapě, kdy si čím dál víc uvědomuji důležitost jakéhosi zjemnění ve vnímání ženství. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Situace poezie obsahuje dvě eseje od Raissy Maritainové: v eseji Smysl a jeho absence v poezii se věnuje otázce, co je básnický smysl a jakým způsobem je do něj integrován smysl logický (J. Maritain se o tento text bude opírat v pasážích věnovaných básnickému a logickému smyslu v knize Tvůrčí intuice v umění a poezii, 1953), esej Magie, poezie a mystika se, jak sám název napovídá, týká vztahu poezie a magie, ale je také příspěvkem do dobové diskuse o vztahu poezie a mystiky. Dvě eseje od Jacquesa Maritaina – Poetické poznání a Zkušenost básníka – načrtávají definici krásných umění jako vztahu umění a poezie, přičemž umění je chápáno jako jakési „tělo“ uměleckého díla a poezie jako jeho „duše“. Zásadním pro utváření této teorie byl přínos Jeana Cocteaua, který mezi lety 1923–1928 s Maritainem úzce spolupracoval (plodem spolupráce je Cocteauův Dopis Jacquesovi Maritainovi a Maritainova Odpověď Jeanu Cocteauovi). Poetická zkušenost či poetický smysl je základem umělecké tvorby, podle Maritaina jde o zvláštní druh poznání, jehož cílem není poznat, ale tvořit. Toto poznání nelze vyjádřit v idejích a soudech, je to spíš zkušenost než poznání – zkušenost věcí v nás a nás v nich, a to zkušenost tvůrčí, protože se chce vyjádřit a je vyjádřitelná jen v díle. Toto poznání nepředchází tvůrčí činnost ani není jejím předpokladem, ale je hluboce v ní, soupodstatné s pohybem k dílu. Maritainova definice díla na základě básnického smyslu, intuice či inspirace, která se probouzí v kontaktu subjektivity umělce s věcmi, je dostatečně volná, pružná, aby se dala aplikovat na všechny oblasti umění, jak dokládá pozdější rozpracování této teorie v Tvůrčí intuici v umění a poezii. (Klára Jirsová) (patro.cz)

Mezioborová práce na pomezí teorie výtvarného umění a literatury se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií je vizuální poezie zkoumána jako neohraničený umělecký proud, vyjadřující se celou řadou uměleckých prostředků. Práce předkládá i návrh typologie poetik českých tvůrců a klade si za cíl poukázat na originální aspekty domácí diskuze o vizuální poezii. (patro.cz)

V jedné z bočních libeňských ulic, v předměstském činžáku, bydleli spolu v podnájmu dělník ve sběrně starého papíru Haňta a nástrojař z ČKD Vladimír. Dva samorostlí filozofové, kteří se o krásách skutečnosti vyjadřují různými uměleckými prostředky: jeden slovem, druhý graficky. Jejich věčně okouzlenýma očima pozorujeme tehdejší život. Slovo poezie v titulu knihy upozorňuje čtenáře na to, aby v textu hledal spíš básnickou evokaci radostí a smutků, než souvislý, na logice vystavěný příběh. (patro.cz)

Elektronická kniha - autor Josef Hrdlička, 288 stran, česky Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí. Na básních Ivana Blatného, Milady Součkové, Ivana Diviše či Petra Krále ukazuje kontinuitu i proměny západní tradice a obraznosti exilu. (alza.cz)

Audiokniha MP3 Anonym, čte Vladimír Šmeral Původní 3LP komplet Tisíc let české poezie ()vydal Supraphon v roce 1975 - nyní tento komplet vychází poprvé digitálně. (alza.cz)

I když se může zdát, že poezie je literárním žánrem minulého století, není tomu tak. Člověk bez ní nemůže žít ani chvíli, neboť poezie je člověk sám. Vnímá ji v květinách,dešti,lásce, mládí i ve smrti. ... Líbezné a čisté verše o prostých věcech kolem nás. (knihydobrovsky.cz)

Kritické, komentované vydání dvou monografií Přemysla Blažíčka o poezii Vladimíra Holana a Karla Tomana.Přemysl Blažíček vnesl do českého myšlení o literatuře kromě osobitých soudů a čistého jazykového stylu dva výjimečné rozměry. Prvním je perspektiva filosofického zájmu, v níž umění posledního století nabývá prostřednictvím filosofie nového, oživujícího smyslu. Autora v tomto ohledu orientovaly zejména texty F. Nietzscheho, H. Bergsona, M. Heideggera a M. Merleau-Pontyho, v českém prostředí pak kontakt s J. Patočkou, L. Hejdánkem, J. Němcem a P. Koubou. Druhým Blažíčkovým vkladem je sebereflexivní pohled na tvůrčí i provozní mechanismy akademické literární vědy, který zároveň znamená šance této disciplíny a možné východisko ze současné slepé uličky stále zbytečnějších textů o umění (inspirací zde byla tvorba F. X. Šaldy, J. Grossmana a E. Staigera). Jako příslušník generace Mukařovského žáků si při poznání metodologických impulsů strukturalismu podržel od tohoto zaměření kritický odstup a spolu s individuálně odlišnými cestami J. Lopatky, J. Vohryzka a R. Grebeníčkové představují jeho texty jednu z mála původních hodnot české literární esejistiky posledních čtyřiceti let. Přemysl Blažíček (16. 4. 1932 v Matějově u Žďáru nad Sázavou - 26. 4. 2002 v Praze) pracoval po ukončení vysokoškolských studií (1956) od roku 1958 po celý život v Ústavu pro českou literaturu, kde se podílel na tvorbě slovníkových a literárněhistorických příruček, zejména Lexikonu české literatury (I - 1985, II - 1993, III - 2000, IV - 2008). Po roce 1968/69 resignoval na vědeckou kariéru, nepřistupoval na politické kompromisy, v letech 1969-1989 nepublikoval v oficiálních periodikách ani řádku a "soukromě" napsal pět pronikavých monografií o Holanovi (1969, vyd. 1991), Tomanovi (1979, vyd. 1995), Holečkovi (1981, vyd. 1992), Haškovi (1989, vyd. 1991) a Škvoreckém (1992). V tzv. procesu s českým hudebním undergroundem se v roce 1976 znaleckým posudkem angažoval ve prospěch policejně stíhaných básníků. Soubor jeho časopiseckých studií a recenzí z let 1955-1969 a 1990-2002 vyšel v Triádě pod názvem Kritika a interpretace (2002). (knihydobrovsky.cz)

Zamborova Kniha ruskej poézie je jeho osobnou prekladovouantológiou ruskej lyriky od prvých desaťročí19. storočia po začiatok 21. storočia so zameranímna tvorbu reprezentatívnych básnikov. Predstavuje výberovúsumarizáciu prekladateľovho dlhodobého úsiliaa významné rozšírenie jeho doterajšieho prekladovéhoobrazu ruskej poézie s ambíciou priblížiť sa úrovnijej dnešného poznania. Popri prekladoch dôležitýchbásní tridsiatich dvoch autorov prináša obsažné charakteristikybásnikov a obrazový materiál. Kniha vzniklaz vnútornej potreby vyrovnať sa s pozoruhodnoupoéziou a vo vlastnej artikulácii ju ponúknuť slovenskémučitateľovi. (knihydobrovsky.cz)

Konstantin Biebl se narodil ve Slavětíně roku 1898. Jako osmnáctiletý narukoval do první světové války, sloužil v Haliči a na balkánské frontě. Poté hodně cestoval. Vydal deset sbírek poezie. Nejcennější jsou: Zlom, Zloděj z Bagdadu, Zlatými řetězy, S lodí jež dováží čaj a kávu, Zrcadlo noci. Publikoval dvě knížečky próz inspirované exotismem cest. V listopadu 1950 opustil dobrovolně tento svět. Nový výbor z jeho poezie, sestavený Vladimírem Justlem, doprovázejí kresby Aleny Nádvorníkové. (knihydobrovsky.cz)

Jiří Orten (1919–1941) byl básníkem existenciálního naladění, autorem snových próz, knižních dramat a literárně zaměrených deníků. Časopisecky debutoval roku 1936, o tři roky později mu vyšla pod jménem Karel Jílek básnická sbírka Čítanka jaro. Za jeho života vyšel ještě soukromý tisk básně Jeremiášův plásť a sbírka Ohnice, obojí po jménem Jiří Jakub. Jiří Orten byl v den svých dvaadvacátých narozenin sražen na Rašínově nábřeží v Praze německou sanitkou a zemřel o dva dny později. (knihydobrovsky.cz)

Kniha úvah, ve kterých autor upozorňuje na nemoc současného světa, za níž považuje růst projevů hyperprozaična, strohé racionality a individualismu. (knihydobrovsky.cz)

Život... a poezie...? byl název mnohaleté rubriky Mirka Kováříka, v níž otiskoval své texty o poezii, českých, slovenských i zahraničních básnících, o svých rozhlasových pořadech Zelené peří a Poetické nokturno, o významných okamžicích české poezie, o divadlech poezie i interpretaci básní. To vše naleznou čtenáři i v této knize, doplněno mnoha recenzemi a články z časopisů, doslovy ke knihám, studií o přednesu básní, vzpomínkovými texty a výběrem z rozhovorů. Kniha ve svém celku je skvělým úvodem do četby české poezie, vášnivou obhajobou "básnického principu" (slovy Ivana Diviše) i nenahraditelným svědectvím o více než padesáti letech života s poezií a pro poezii. Je to kniha živá i čtivá, určená zejména mladým lidem, pro které je poezie neocenitelnou průvodkyní na jejich cestě životem. Texty ve spolupráci s autorem vybral a k vydání připravil Jan Šulc. (knihydobrovsky.cz)

Tato publikace obsahuje soubor textů, které se zabývají teoretickými předpoklady české vizuální poezie 60. let. Mezi autory zařazených textových dokumentů - které jsou často roztroušeny po málo dostupných periodikách, výstavních katalozích, nebo zůstaly doposud nevydány - proto nemohou chybět jména osobností klíčového významu, jakými byli umělci a teoretikové Jiří Kolář, Bohumila Grögerová a Josef Hiršal, Ladislav Novák, Jiří Valoch, Vladimír Burda, Karel Milota, Jiří Padrta nebo Václav Havel či Ivan M. Jirous aj. Kniha svou formou odkazuje na dnes již běžnou dokumentaristickou praxi vyjadřovanou metodou antologického psaní, jejíž rámec zde shrnuje dílčí retrospektivně zaměřený materiál, který by měl doplnit současnou kritickou reflexi textového dědictví české kultury a umění druhé poloviny 20. století. (knihydobrovsky.cz)

Antologie představuje poprvé v ucelené knižní podobě německy psanou poezii z Bukoviny. Tento východoevropský region s hlavním městem Černovicemi se ve dvacátém století stal svědkem řady dramatických dějinných zvratů. Ty stojí za intenzitou básnické tvorby zdejších německy píšících autorů a autorek vesměs židovského původu, z nichž do světové literatury pronikla jména Rose Ausländerové a Paula Celana. Kniha dokumentuje počátky, vzmach i zánik jedinečné kulturní symbiózy, která na tomto území vznikla. (knihydobrovsky.cz)

Najkrajšie kúsky starých majstrov slovenskej lyriky vám približuje reprezentatívny výber z diel J. Hollého, J. Kollára, P. J. Šafárika, K. Kuzmányho, M. M. Hodžu, S. Chalupku, Ľ. Štúra, A. Sládkoviča, S. B. Hroboňa, J. Matúšku, J. Kráľa, J. Francisciho, P. K. Hostinského, S. Vozára, M. Dohnányho, D. Maróthyho, V. P. Tótha, J. Bottu, J. Čajaka. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní 3LP komplet 1 18 1704 Tisíc let české poezie ()vydal Supraphon v roce 1975 - nyní tento komplet vychází poprvé digitálně (knihydobrovsky.cz)

Notes Alfons Mucha - Poezie, linkovaný, 13 x 21 cm (knihydobrovsky.cz)

Najkrajšie kúsky starých majstrov slovenskej lyriky vám približuje reprezentatívny výber z diel J. Hollého, J. Kollára, P. J. Šafárika, K. Kuzmányho, M. M. Hodžu, S. Chalupku, Ľ. Štúra, A. Sládkoviča, S. B. Hroboňa, J. Matúšku, J. Kráľa, J. Francisciho, P. K. Hostinského, S. Vozára, M. Dohnányho, D. Maróthyho, V. P. Tótha, J. Bottu, J. Čajaka. (patro.cz)

Zamborova Kniha ruskej poézie je jeho osobnou prekladovou antológiou ruskej lyriky od prvých desaťročí 19. storočia po začiatok 21. storočia so zameraním na tvorbu reprezentatívnych básnikov. Predstavuje výberovú sumarizáciu prekladateľovho dlhodobého úsilia a významné rozšírenie jeho doterajšieho prekladového obrazu ruskej poézie s ambíciou priblížiť sa úrovni jej dnešného poznania. Popri prekladoch dôležitých básní tridsiatich dvoch autorov prináša obsažné charakteristiky básnikov a obrazový materiál. Kniha vznikla z vnútornej potreby vyrovnať sa s pozoruhodnou poéziou a vo vlastnej artikulácii ju ponúknuť slovenskému čitateľovi. (patro.cz)

Tři přednášky francouzského sociologa a antropologa: Celistvost lásky, Pramen poezie a Moudrost nutná a nemožná. Láska, poezie a moudrost patří podle Morina k základním antropologickým konstantám člověka. Láska jakožto syntéza fyzična a mystična je zároveň poezií a zároveň transcendencí moudrosti a šílenství. Poezie nás uvádí do stavu vytržení a moudrost je moudrá v tom, že si uvědomuje své meze. Všechny tři se vymezují vzhledem k svým protipólům: láska k odlidštění, poezie k próze a moudrost k šílenství racionality. Morin upozorňuje na nemoc současného světa, v němž se jazýček vah nebezpečně vychýlil ve prospěch hyperprozaična, strohé racionality a individualismu. Morin ovšem neopěvuje lásku, poezii a moudrost, ani nezatracuje jejich protiklady. Cestu ke znovunalezení ztracené rovnováhy vidí v jejich ustavičném dialogu. (patro.cz)

Publikace obsahuje soubor textů, které se zabývají teoretickými předpoklady české vizuální poezie 60. let, a tak mezi autory zařazených textových dokumentů – které jsou často roztroušeny po málo dostupných periodikách, výstavních katalozích, nebo zůstaly doposud nevydány –, nemohou chybět jména osobností klíčového významu, jakými byli umělci a teoretikové Jiří Kolář, Bohumila Grögerová a Josef Hiršal, Ladislav Novák, Jiří Valoch, Vladimír Burda, Karel Milota, Jiří Padrta nebo Václav Havel či Ivan M. Jirous aj. Kniha svou formou odkazuje na dnes již běžnou dokumentaristickou praxi vyjadřovanou metodou antologického psaní, jejíž rámec zde shrnuje dílčí retrospektivně zaměřený materiál, který by měl doplnit současnou kritickou reflexi textového dědictví české kultury a umění druhé poloviny 20. století. (patro.cz)

I když se může zdát, že poezie je literárním žánrem minulého století, není tomu tak. Člověk bez ní nemůže žít ani chvíli, neboť poezie je člověk sám. Vnímá ji v květinách,dešti,lásce, mládí i ve smrti. ... Líbezné a čisté verše o prostých věcech kolem nás. (patro.cz)

(patro.cz)

Kapitoly této knihy spojuje zájem o vztah mezi řečí poezie a světem. Slovo kosmos v jejím názvu odkazuje k představě uspořádaného světa, který báseň předpokládá, zviditelňuje nebo utváří. Kosmos je podstatným předpokladem poetiky Gastona Bachelarda, jíž je věnována jedna z kapitol. Další kapitoly se zabývají texty o kamenech Rogera Cailloise, nebo se věnují Paulu Celanovi a Jiřímu Kolářovi a dalším autorům. (patro.cz)

Život... a poezie...? byl název mnohaleté rubriky Mirka Kováříka, v níž otiskoval své texty o poezii, českých, slovenských i zahraničních básnících, o svých rozhlasových pořadech Zelené peří a Poetické nokturno, o významných okamžicích české poezie, o divadlech poezie i interpretaci básní. To vše naleznou čtenáři i v této knize, doplněno mnoha recenzemi a články z časopisů, doslovy ke knihám, studií o přednesu básní, vzpomínkovými texty a výběrem z rozhovorů. Kniha ve svém celku je skvělým úvodem do četby české poezie, vášnivou obhajobou „básnického principu“ (slovy Ivana Diviše) i nenahraditelným svědectvím o více než padesáti letech života s poezií a pro poezii. Je to kniha živá i čtivá, určená zejména mladým lidem, pro které je poezie neocenitelnou průvodkyní na jejich cestě životem. Texty ve spolupráci s autorem vybral a k vydání připravil Jan Šulc. Vychází ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR. (patro.cz)

Audiokniha MP3 - autor Pedro Calderon de la Barca, Lope Felix de Vega Carpio, Dámaso Alonso, Vicente Aleixandre, Frederico Garcia Lorca, José Hierro, Rafael Morales a Antonio Machado, čte Jiří Adamíra Španělská poezie Samota, láska, smrt ()věnované veršům španělských básníkůLP album 1 18 0960 "Španělská poezie Samota, láska, smrt" věnované veršům španělských básníků (např. Vicente Aleixandre, Alonso Dámaso, Pedro Calderón de la Barca, Garcilaso de la Vega, Frederico Garcia Lorca, Rafael Morales a mnoho dalších) v podání nezapomenutelného herce a charismatického recitátora Jiřího Adamíry mělo být vydáno v Supraphonu v roce 1971, avšak v archivu Supraphonu se plánované LP nezachovalo a tak si zatím jeho vydáním nejsme jisti...V každém případě nyní tento komponovaný pořad vydáváme poprvé digitálně a přejeme posluchačům a milovníkům poezie hezké chvilky u jeho poslechu. (alza.cz)

Francouzská básnířka a spisovatelka Raissa Maritainová (1883-1960) se zabývala otázkami poezie a umění i jednotlivými tvůrčími výkony v důležité části svého esejistického díla. Její manžel filosof Jacques Maritain (1882-1973) sám nebyl básník, ale poezie a umění tvořily důležitou součást jeho života a jeho teorie umění patří k nejoriginálnějším částem jeho filosofického díla. Maritainovi se také přátelili s řadou vynikajících básníků, spisovatelů, malířů či hudebních skladatelů, o čemž podává svědectví Raissa Maritainová v knize Velká přátelství (česky Praha, Triáda 2012). Kniha Situace poezie obsahuje dvě eseje od Raissy Maritainové: v eseji Smysl a jeho absence v poezii se věnuje otázce, co je básnický smysl a jakým způsobem je do něj integrován logický smysl (J. Maritain se o tento esej bude opírat v pasážích věnovaných básnickému a logickému smyslu v knize Tvůrčí intuice v umění a poezii, 1953), esej Magie, poezie a mystika se, jak sám název napovídá, věnuje vztahu poezie a magie, ale je také příspěvkem do dobové diskuse o vztahu poezie a mystiky. Dvě eseje od Jacquesa Maritaina - Poetické poznání a Zkušenost básníka - načrtávají definici krásných umění jako vztahu umění a poezie, přičemž umění je chápáno jako jakési "tělo" uměleckého díla a poezie jako jeho "duše". Zásadním pro utváření této teorie byl přínos Jeana Cocteaua, který mezi lety 1923-1928 s Maritainem úzce spolupracoval (plodem spolupráce je Cocteauův Dopis Jacquesovi Maritainovi a Maritainova Odpověď Jeanu Cocteauovi). Poetická zkušenost či poetický smysl je základem umělecké tvorby, podle Maritaina jde o zvláštní druh poznání, jehož cílem není poznat, ale tvořit. Toto poznání není vyjádřitelné v idejích a soudech, je to spíš zkušenost než poznání - zkušenost věcí v nás a nás v nich, a to zkušenost tvůrčí, protože se chce vyjádřit a je vyjádřitelná jen v díle. Toto poznání nepředchází tvůrčí činnost ani není jejím předpokladem, ale je hluboce v ní, soupodstatné s pohybem k dílu. Maritainova definice díla na základě básnického smyslu, intuice či inspirace, která se probouzí v kontaktu subjektivity umělce s věcmi, je dostatečně volná, pružná, aby se dala aplikovat na všechny oblasti umění, jak dokládá pozdější rozpracování této teorie v Tvůrčí intuici v umění a poezii. Klára Jirsová (knihydobrovsky.cz)

Deník poezie zobrazuje kontrast mezi dvěma odlišnými stranami lásky a tvářemi našeho já. Každý moment, vzpomínka a myšlenka se dá ovlivnit pozitivním, ale i negativním přístupem a to je to rozcestí, kdy si vy sami rozhodnete, zda chcete žít pro nešťastnou lásku nebo nenávist, nebo pro zdravý vztah a přístup k vašemu já. Básně vytvořené v této knize autorka sepisovala při vlastních úskalích, pádech, ale i různých zážitcích, které ji posunuly dál, a tím chce, abyste si i vy vybrali tu správnou cestu, která vás bude provázet vlastním příběhem. (knihydobrovsky.cz)

Kniha básní Aleny Müllerové přináší verše v té nejlepší české gellnerovsko-hausmannovské tradici: vyzrálé, dokonale rýmované, vtipné, břitké, často sarkastické, ale občas i s podtónem smutku. Přestože jde o básnickou prvotinu - autorku známe zejména z jejího působení v České televizi a z její knihy prozaické -, jde o jednu z nejpřesvědčivějších knih české poezie poslední doby. Vedle básní, jež tvoří většinu knihy, vypráví autorka v závěru knihy v drobných skečích řadu vtipných příhod ze svého cestování taxíkem. Ani v těchto scénkách nezapře svůj smysl pro ostrý pohled, vtip, nadhled a sarkasmus. (knihydobrovsky.cz)

Viera Benková (1939 - Báčsky Petrovec, Srbsko) - popredná spisovateľka a kultúrna osobnosť slovenskej literatúry a kultúry v Srbsku a vôbec v celom slovakofónnom prostredí. Je autorkou viacerých básnických celkov, zbierok poviedok i beletristickej publicistiky a románov. V roku 2014 vydal Spolok slovenských spisovateľov výber z jej poetickej tvorby pod názvom Herbár zeme. V roku 2017 jej na Slovensku vyšiel generačný román Tri ženy, dvaja muži a ja... V novom výbere z Benkovej poézie pod názvom Studňa zaznieva univerzálna ľudská problematika, ale aj osobitosti komunitárnej existencie, vibruje ženská senzibilita a intímna znalosť hodnôt i slovenskosti. (knihydobrovsky.cz)

Irský básník a prozaik Justin Quinn (* 1968), který od počátku devadesátých let žije v Praze a přeložil do angličtiny mimo jiné básně Petra Borkovce, Bohuslava Reynka či Jana Zábrany, předkládá v této monografii souvislý výklad obousměrných kontaktů východoevropské (především české a ruské) a anglicky psané poezie v období studené války. Na české straně zde významnou roli hraje především Jan Zábrana jakožto překladatel amerických levicových básníků a Miroslav Holub jakožto zprostředkovatel beatnické poetiky v etablovaných kruzích americké literární kritiky; dalšími důležitými jmény jsou Allen Ginsberg, Josif Brodskij či Seamus Heaney. Monografie kriticky staví na půdorysu takzvané transnacionální poetiky, jejíž teoretický výklad podává v rozsáhlé úvodní kapitole. (knihydobrovsky.cz)

Sborník studií z pera předních českých badatelů (Král, Petříček, Čermák, Putna, Kalivoda a další) se pokouší o zmapování zdrojů básnické inspirace v jednotlivých evropských i mimoevropských kulturách. Pozornost je věnována i úzce souvisejícím otázkám společenského postavení a funkce básníka a poezie ve starých i novějších kulturách: čínské, indické, řecko-římské, v rabínském judaismu, v evropském středověku, osvícenství, romantismu i v době moderní a postmoderní. Knihu uzavírá pokus o syntetický pohled na dané téma z pera básnířky Sylvy Fischerové. (knihydobrovsky.cz)

Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena. Přesto je jeho osobnost postupně utvářena do podoby kultovního hrdiny a básníka, počínaje líčením jeho hrdinských skutků i smrti a pokračujíc monumentálním pohřbem, jenž údajně jeho tchána Francise Walsinghama přivedl takřka na mizinu, či elegiemi na jeho počest. Monografie líčí dobrodružnou iniciační cestu mladého Philipa Sidneyho na evropský kontinent, jež ho zavedla do Paříže bartolomějské noci, ale také do Vídně a Prahy, kde navazuje kontakt s rodinou Tadeáše Hájka z Hájku. Vyprávěny jsou též příběhy těch osobností, které do jisté míry zůstávaly ve stínu Sidneyho kultu: jeho mladšího bratra Roberta Sidneyho, jehož poezie je ústím jeho společenské a politické frustrace; jeho sestry Mary Sidney Herbert, hraběnky z Pembroke – jádrem její literární kariéry je truchlení po mrtvém bratrovi a převzetí role jeho literárního dědice; a konečně jeho neteře lady Mary Wroth, která důmyslným způsobem komponuje své dílo jako fikci s biografickými prvky (včetně mileneckého vztahu s bratrancem Williamem Herbertem). (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Básně, zhudebněné jejich autorem, zkušeným rockovým muzikantem Petrem Hejnou (jeho kapelou a studiem prošlo mnoho muzikantů, působících později např. u J. Kratochvílové, J. Stívna, nebo v oboru klasické hudby). Výběr z textů od 70. let po současnost, lyrika nejen milostná a přírodní, ale také s tématikou duchovní (od decentně ukrytých odkazů až po starověké báje a biblické příběhy). Odkazy na více než 80 vizualizací v klipech, používaných jako projekce při koncertech, bohatá fotografická dokumentace. Kniha je určena pro milovníky náročnější rockové muziky s poetickými texty. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu albu DV 15297 Supraphonu z roku 1967: V kolikatisícovém nákladu by musely vyjít Ovidiovy milostné sbírky, aby se uspokojila touha čtenářů mít vlastní výtisk líbezného Ovidia! Ovidius je básník, který nestárne, poněvadž nestárne ani láska, kterou opěvuje. Proto takový zájem o jeho dílo. Nesmrtelnost a slávu po všechny budoucí věky si předpověděl Ovidius sám v závěrečných verších svého monumentálního díla Proměny. Ba dokonce se mýlil v stanovení hranic své proslulosti: jeho dílo oslňuje svou krásou nejen básníkovu rodnou Evropu, jejíž veliká část byla kdysi pod římskou mocí - ale i všechny ostatní světadíly a jeho nevšednímu umění se podivují vědci, právě v díle Ovidiově. Po dvou tisíciletích je jeho dílo tak živé, jako by je psal pro současné čtenáře. Ovidiovo umění zrálo v Římě, který byl tehdy středem celé kulturní Evropy a pokladnicí všeho, co vytvořily ruce Mistrů. Proto se nedivíme, že se Ovidius po svých studijních cestách vrátil trvale do Říma, kde žil až do svých jednapadesáti let, než musel nastoupit smutnou cestu do vyhnanství. Musel se rozloučit s kultivovanou společností, která ho svým uměleckým ruchem zcela uchvátila. A Ovidius nebyl jen jejím němým pozorovatelem a posluchačem. Jeho výjimečné nadání ho učinilo brzy miláčkem této společnosti, takže již po prvních básnických výtvorech stoupal nezadržitelně po žebříčku slávy. Tu mu získaly již první verše z jinošských let, zařazené později do sbírky Amores - Lásky, přednášené po celém Římě.¨ Inspirovala ho dívka, již sám nazývá Korinna. Ovidiova básnického génia lze po nejedné stránce srovnávat s nadáním našeho V. Nezvala. Charakteristické znaky Ovidiova umění se jevily již v jeho prvotinách: neuvěřitelná svěžest a lehkost, s níž tvořil, dokonalá uhlazenost veršů, virtuozita slova, vypravěčské umění, čistý lyrický projev obohacený smyslem pro realistickou drobnomalbu, hravá rozmarnost i strhující patos, křehká něžnost schopná vyjádřit veškerou barvitost a malebnost. K těmto složkám pak později přistoupilo i jedinečné dušezpytné umění, s nímž zachycoval vzrušené vlnění citů, jeho výbuchy i doznívání, dále formální dokonalost, živá, bohatá fantazie, bystrý postřeh, jiskřivá duchaplnost a vynalézavost, jež svědčí o duchu vpravdě tvůrčím. V druhé sbírce z mladých let, nazvané Héroides, Listy héróin, se Ovidius pokusil zachytit nitro milující ženy, toužíci i pobouřené zradou milence. Na této sbírce si velmi zakládal, přesvědčen, že v ní vytvořil mimořádné a originální dílo. Předchůdce fingovaných básnických listů měl snad jen v Propertiovi, u něhož v proslulé "královně elegií" utěšuje předčasně zemřelá Kornélia z hrobu svého žijícího manžela. V Héroidách zpracoval Ovidius náměty z bájné minulosti, a ty mu umožňovaly rozehrát bez hranic obdivuhodnou fantazii. S nevšedním uměním se vžívá do nitra těch dávných žen, osvětluje jejich vnitřní zápasy a motivy jejich jednání. První z Římanů zachytil i krásné přírodní scenérie, dokreslující nebo vysvětlující náladu líčených postav. Snad jen přílišný vliv rétoriky nám trochu vadí na této okouzlující sbírce Listů milostných, mnohem více než to, že Ovidius líčí tyto dávné ženy, píšíci v bolesti nebo v opuštěnosti fiktivní dopisy svým manželům a milencům, jako by žily v současné římské společnosti. Ale i přes tento rétorický prvek je v nich mnoho krásného a všelidsky jímavého, takže si uzavřené románky jednotlivých hrdinek přečteme nebo poslechneme s požitkem. Celá sbírka obsahuje jednadvacet listů. Posledních šest dopisů se týká mileneckých dvojic, z nichž nejznámější je záletný Paris a krásná Helena. Nejpověstnějším Ovidiovým dílem je Umění milovati. Hned na jeho začátku Ovidius říká, že opěvá "neškodnou lásku", ale i z této četby již napřed vylučuje "vážné a počestné římské paní", aby neutrpěly úhony. Umění milovati má tři knihy: v první radí básník mladým mužům, kde si mají hledat dívku a jak si získají její lásku, v druhé, jak si mohou její náklonnost udržet. V třetí knize dává podobné rady dívkám. I když jde o dílko "naučné", je míněno jako zábavná četba jiskřící duchaplným humorem a skvělými postřehy ze života tehdejší římské společnosti. Posledním dílkem Ovidiova prvního tvůrčího období byla Remedia amoris - Jak léčiti lásku, rozumí se lásku nešťastnou, bolestnou, bezvýhlednou. Toto dílko stojí umělecky níže než Umění milovat, kde triumfovala básníkova neselhávající duchaplnost. Některé pozdější generace se nedívaly na obě tyto Ovidiovy teorie lásky příliš laskavě, byli i mravokárci, kteří je zatracovali. Ale kdo zhodnotí celé dílo Ovidiovo a přihlédne ke všem okolnostem, ten se na miláčka lehkonohých Múz hněvat nebude. Opět bychom se v této souvislosti museli zmínit o mladistvých sbírkách Nezvalových - ani u Ovidia, ani u Nezvala je nemůžeme odloučit od uzavřeného celku, nechceme-li se ochudit o nejeden sváteční požitek. I Ovidius se později rozloučil s touto hravou poezií a naznačil, že ho čeká vážnější úkol. Tím úkolem, jejž na sebe vzal, bylo básnické skloubení nepřehledn (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní LP album DV 15094 "Česká poezie" vydal Supraphon v roce 1960 - nyní titul s úryvky z děl K.H.Máchy (Máj), K.J.Erbena (Kytice), P.Bezruče (Maryčka Magdonova) aj. vychází poprvé digitálně. (knihydobrovsky.cz)

Deník poezie zobrazuje kontrast mezi dvěma odlišnými stranami lásky a tvářemi našeho já. Každý moment, vzpomínka a myšlenka se dá ovlivnit pozitivním, ale i negativním přístupem a to je to rozcestí, kdy si vy sami rozhodnete, zda chcete žít pro nešťastnou lásku nebo nenávist, nebo pro zdravý vztah a přístup k vašemu já. Básně vytvořené v této knize autorka sepisovala při vlastních úskalích, pádech, ale i různých zážitcích, které ji posunuly dál, a tím chce, abyste si i vy vybrali tu správnou cestu, která vás bude provázet vlastním příběhem. (patro.cz)

Irský básník a prozaik Justin Quinn (* 1968), který od počátku devadesátých let žije v Praze a přeložil do angličtiny mimo jiné básně Petra Borkovce, Bohuslava Reynka či Jana Zábrany, předkládá v této monografii souvislý výklad obousměrných kontaktů východoevropské (především české a ruské) a anglicky psané poezie v období studené války. Na české straně zde významnou roli hraje především Jan Zábrana jakožto překladatel amerických levicových básníků a Miroslav Holub jakožto zprostředkovatel beatnické poetiky v etablovaných kruzích americké literární kritiky; dalšími důležitými jmény jsou Allen Ginsberg, Josif Brodskij či Seamus Heaney. Monografie kriticky staví na půdorysu takzvané transnacionální poetiky, jejíž teoretický výklad podává v rozsáhlé úvodní kapitole. (patro.cz)

Kniha básní Aleny Müllerové přináší verše v té nejlepší české gellnerovsko-hausmannovské tradici: vyzrálé, dokonale rýmované, vtipné, břitké, často sarkastické, ale občas i s podtónem smutku. Přestože jde o básnickou prvotinu - autorku známe zejména z jejího působení v České televizi a z její knihy prozaické -, jde o jednu z nejpřesvědčivějších knih české poezie poslední doby. Vedle básní, jež tvoří většinu knihy, vypráví autorka v závěru knihy v drobných skečích řadu vtipných příhod ze svého cestování taxíkem. Ani v těchto scénkách nezapře svůj smysl pro ostrý pohled, vtip, nadhled a sarkasmus. (patro.cz)

Monografie o básnickém díle Jana Zahradníčka sleduje vlastně jediný problém, který by bylo možné formulovat následovně: Jak hluboko a jak intenzivně proniká básnické zření do skutečnosti světa a proměňuje ji v básnický obraz? A jak hluboko je básnická zkušenost zakotvena v našem světě? Na jedné straně je recepce Zahradníčkova díla poznamenána citelnou, bezmála padesátiletou cézurou (nepočítáme-li léta 1966–1969), kdy Zahradníčkovo jméno bylo vyškrtnuto z české literatury. Na druhé straně je právě tato mezera a absence možností výzvou k tomu, abychom si nad Zahradníčkovými básněmi položili několik – pro jeho dílo zásadních – poetologických otázek a pokusili se na ně odpovědět. Tvrdí-li počátkem 30. let F. X. Šalda, že je u Zahradníčka – z tehdy nejmladší české poezie – „nejvíc myšlenky a étosu“, můžeme se dále ptát, jakým způsobem koexistují v Zahradníčkově poezii nejen myšlenka a étos, ale také a především myšlenka a cit. Odtud vycházejí tři výchozí teze, které tvoří páteř monografie: 1) Zahradníčkova poetika je ve specifickém smyslu antropopoetikou, tedy poetikou s poeticko-antropologickými dispozicemi; 2) Zahradníčkova poezie je nejen světonázorově, ale také svými poetogenními strukturami spojená s náboženstvím, tedy konkrétně s katolickým křesťanstvím, jeho etikou a étosem, a je tedy také, jak se pokusíme ukázat, theo-poezií. A konečně 3) je také a zároveň, zvláště v poválečném období, politickou poezií. Výchozí teze jsou interpretačně rozvíjeny výklady širších literárně a uměleckohistorických, filozofických a estetických souvislostí a prostřednictvím analýzy konkrétních forem Zahradníčkova básnického díla. (patro.cz)

Jedna kniha spojující dvě různé formy literární zkratky. Ve slovy přesycené současnosti působí hutná poezie a břitké aforismy jako balzám na duši. Bez zbytečných příkras jdou k jádru věci. Na stranách knihy se představuje český originál textu současně s jeho anglickým překladem. Obrazový doprovod tvoří patnáct barevných koláží spojujících tradiční pravoslavnou ikonografii s moderní abstraktní malbou. Biblicky ukotvená křesťanská víra autorů nezapře různost svého původu. Citlivým srdcem vyjadřovaná poezie vyvěrá z východního pravoslavného světa. Logické pointy aforismů jsou doma v západním evangelickém myšlení. Spojení těchto dvou přístupů v jedné knize staví čtenáře před volbu otevřít knihu z jedné nebo z druhé strany dle momentální nálady. Hodí se k rannímu zamyšlení, zpříjemní volnou chvilku u kávy nebo posledních pár minut před usnutím. (patro.cz)

Vánoční povlečení Vánoční poezie je laděno do velmi oblíbeného skandinávského folklorního stylu. Kromě zaručeně příjemného spánku povlečení do vaší ložnice či dětského pokoje přinese i milou sváteční atmosféru. Povlečení je ušito ze 100% česané bavlny 130 g/m2 v provedení renforcé, která se vyznačuje jemností a lehkostí, vysokou prodyšností, zároveň je velice pevným a odolným materiálem. Povlečení je upraveno sanforizací, která zaručuje rozměrovou stálost. Ložní souprava je opatřena praktickým zapínáním na zip pro snadné povlékání. Doporučujeme prát naruby a zapnuté, v tekutém pracím prostředku na jemné barevné prádlo bez obsahu bělidel, při teplotě do 40 °C. Povlečení má certifikát Öko-Tex Standard 100 zaručující, že povlečení je vyrobeno výhradně ze zdravotně nezávadných materiálů. (decodoma.cz)

Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena. Přesto je jeho osobnost postupně utvářena do podoby kultovního hrdiny a básníka, počínaje líčením jeho hrdinských skutků i smrti a pokračujíc monumentálním pohřbem, jenž údajně jeho tchána Francise Walsinghama přivedl takřka na mizinu, či elegiemi na jeho počest. Monografie líčí dobrodružnou iniciační cestu mladého Philipa Sidneyho na evropský kontinent, jež ho zavedla do Paříže bartolomějské noci, ale také do Vídně a Prahy, kde navazuje kontakt s rodinou Tadeáše Hájka z Hájku. Vyprávěny jsou též příběhy těch osobností, které do jisté míry zůstávaly ve stínu Sidneyho kultu: jeho mladšího bratra Roberta Sidneyho, jehož poezie je ústím jeho společenské a politické frustrace; jeho sestry Mary Sidney Herbert, hraběnky z Pembroke – jádrem její literární kariéry je truchlení po mrtvém bratrovi a převzetí role jeho literárního dědice; a konečně jeho neteře lady Mary Wroth, která důmyslným způsobem komponuje své dílo jako fikci s biografickými prvky (včetně mileneckého vztahu s bratrancem Williamem Herbertem). (patro.cz)

Viera Benková (1939 - Báčsky Petrovec, Srbsko) - popredná spisovateľka a kultúrna osobnosť slovenskej literatúry a kultúry v Srbsku a vôbec v celom slovakofónnom prostredí. Je autorkou viacerých básnických celkov, zbierok poviedok i beletristickej publicistiky a románov. V roku 2014 vydal Spolok slovenských spisovateľov výber z jej poetickej tvorby pod názvom Herbár zeme. V roku 2017 jej na Slovensku vyšiel generačný román Tri ženy, dvaja muži a ja... V novom výbere z Benkovej poézie pod názvom Studňa zaznieva univerzálna ľudská problematika, ale aj osobitosti komunitárnej existencie, vibruje ženská senzibilita a intímna znalosť hodnôt i slovenskosti. (patro.cz)